Fotbalovým světem koncem září otřásla kauza Manchesteru City. Anglický celek byl shledán vinným ve 114 případech porušování finančních pravidel anglické Premier League mezi lety 2009 a 2018. Během tohoto období stihl mimochodem získat tři mistrovské tituly.

Klub se proti verdiktu odvolal a zatím není jasné, kdy se dočkáme finálního rozhřešení. O trestu už se ale spekuluje. Padají návrhy na odebrání titulů, sestup do nižších soutěží i na drakonické pokuty. Kauza mezitím nabrala už i zásadní politický rozměr.

Smlouvy za miliardy

Co se tedy v klubu dělo? Podle výsledků vyšetřování nezávislé komise Premier League, které podrobně popsala například BBC, Manchester uzavíral s řadou komerčních partnerů „fiktivní smlouvy“ v rámci systému, jehož cílem bylo zakrýt tajné financování klubu i jeho činovníků, a to v celkové výši přes 830 milionů liber.

V City například vykázali v průběhu mistrovských sezon 2011/12, 2013/14 a 2017/18 příjmy ze sponzorských smluv ve výši 360 milionů liber. Pouze 43 milionů liber z této částky bylo legitimních, zatímco zbytek pocházel od samotných vlastníků klubu. Ten byl "legalizován" právě falešnými sponzorskými smlouvami.

Ukázkový sportwashing

Kdo ale za penězi a pochybnými finančními machinacemi v klubu stojí? Manchester City je vlastněn investičním fondem Abu Dhabi United Group, který vede šejk Mansúr bin Zájid Ál Nahján, člen královské rodiny v Abú Zabí a viceprezident celých Spojených arabských emirátů.

Fanouškům City po prvotním šoku a studu rychle otrnulo a začali na sociálních sítích vytahovat projekty, do kterých fond nejen v Manchesteru investoval. Od záchrany banky Barclays přes vybudování tisíců bytů, komerční stavby a na to všechno napojené vytvoření tisícovek nových pracovních míst. Jako by si ani samotní fanoušci neuvědomovali, že tím definují sportwashing, tedy obhajobu podvodů, "protože jde vlastně o pozitivní sportovní věc".

Budoucí investice

V kauze Manchesteru City se ovšem hraje i o budoucnost Velké Británie. Představitelé Spojených arabských emirátů (SAE) varovali britskou vládu, že rozhodnutí komise proti Manchesteru City může utlumit jejich zájem o další velké investice v zemi. Takže takové menší vydírání.

Podle Bloombergu přitom vláda Andyho Burnhama touží po kapitálu, který by pomohl financovat její infrastrukturní plány. SAE se v uplynulých pěti letech zavázaly investovat 30 miliard liber do obnovitelných zdrojů nebo optických sítí. A plánovaných investic je ještě mnohem víc.

Ne nadarmo byl Burnham velmi zdrženlivý, když se měl vyjadřovat o možném trestu pro klub. Sám byl navíc ještě donedávna v Manchesteru starostou.

Práva versus peníze

A tak přichází dilema, které se ve sportovním byznysu řeší odnepaměti. Hranice sportu a politiky. Proč by klubu, kterému k úspěchu pomohly peníze diktátorského režimu, mělo projít 114 případů porušení pravidel během deseti sezon?

No, protože si to šejk Mansúr a spol. dobře ošéfovali a mají na celou Velkou Británii silnou páku. Chcete potrestat náš klub v jedné z největších fotbalových kauz všech dob? No tak pomalu, jinak vás odstřihneme od miliard. A to asi nechcete...

Věčná kaňka

Zatím je jisté jen jedno. I kdyby z obav ze zrušení investice nezávislá komise potrestala Manchester City jen vlažně, tedy třeba jednorázovým odečtem bodů nebo finanční pokutou, všechny dosavadní úspěchy klubu včetně těch aktuálních na sobě ponesou obrovskou kaňku, na kterou minimálně fotbaloví fanoušci jen tak nezapomenou.

Není to ale málo? Třeba ne. I ve fotbalu jde přece navzdory všem fanouškům v první řadě o peníze.