Monarche

Stockholm patří mezi nejzajímavější evropské metropole. Švédské hlavní město je nejen sídlem královské rodiny, ale také městem plným historických památek, muzeí, designu, kaváren a živého společenského života.

V neděli 28. června se ve Slavětíně nad Ohří na Lounsku uskutečnil slavnostní koncert u příležitosti vysvěcení tamní barokní kaple Navštívení Panny Marie. Ta se po mnoho let nacházela v dezolátním stavu. Nyní se však dočkala celkové rekonstrukce, která se uskutečnila za finanční podpory Českého královského institutu.

Letní odpočinek si nenechávají ujít ani evropští monarchové, kteří během horkých měsíců opouštějí své oficiální rezidence a míří do venkovských sídel. Britský král Karel III. tráví léto na skotském Balmoralu, který si oblíbila i Alžběta II.

V úterý 9. června se v Poslanecké sněmovně u kulatého stolu společně sešli politici, ekonomové, historici i právníci. Tématem jejich debaty, která se uskutečnila pod taktovkou Českého královského institutu, bylo Česko jako parlamentní monarchie.

V rámci našeho putování po královských sídlech Evropy se tentokrát podíváme do Andorry, maličké země ležící uprostřed pyrenejského pohoří mezi Francií a Španělskem. Jedná se sice o jeden z nejmenších států Evropy, zároveň však patří k těm nejzajímavějším. A to nejen díky krásám tamní přírody.

Japonsko je nejstarší monarchií na celém světě. Alespoň tedy podle tradičního výkladu vládnoucí dynastie, který udává, že kořeny její vlády sahají až do roku 660 před naším letopočtem. Země vycházejícího slunce během své existence zažila mnoho vzestupů i pádů.

Od několika nadšenců k největší monarchistické platformě v Česku. Český královský institut slaví pět let existence a jeho ředitel Zdeněk Prázdný v podcastu Hradní harašení bilancuje, kam se projekt posunul. Proč podle něj začíná být myšlenka monarchie relevantnější víc než dřív?

Jak to vypadá, když se nový král ujímá trůnu? V každé monarchii se jedná o významnou společenskou událost, která v dané zemi oslavuje nástup nové historické éry. Zatímco se ale třeba ve Velké Británii jedná o velkolepý obřad v podobě slavnostní korunovace, v jiných zemích nástup na trůn probíhá o poznání skromnějším a civilnějším způsobem.

Kodaň je nejen hlavním městem Dánského království, ale také místem, které v sobě spojuje historii, moderní architekturu i jedinečný životní styl. Město je sídlem krále Frederika X., jenž se svojí rodinou obývá palác Amalienborg. Kodaň láká návštěvníky nejen paláci, ale i ikonickou sochou Malé mořské víly, historickým přístavem či zábavním parkem.

Britský král Karel III. přijel na svoji historicky první oficiální návštěvu do USA. A to v době napjatých vztahů mezi Londýnem a Washingtonem. Setkání provázela řada trapasů a neobvyklých momentů, ať už se to týká porušení protokolu, když Trump krále poplácal po rameni, či bizarní zmínky o tom, že Trumpova matka měla na prince Charlese zamlada „crush“.

Ještě na začátku 20. století bylo Britské impérium největší koloniální říší na světě. Pod jeho vlajku patřila přibližně čtvrtina území planety a stejné množství světové populace. Dnes již impérium na mapě nenajdeme.

Lucembursko je sice malý stát mezi Německem, Francií a Belgií, zato ale vyniká vysokou životní úrovní, silnou ekonomikou a jedním z nejvyšších HDP na hlavu na světě. Zároveň má jako jediná země na planetě ve svém čele panovníka s titulem velkovévoda.

Pod pojmem královský život si většina z nás pravděpodobně představí oficiální ceremonie, diplomatická setkání a přísný protokol. Panovníci však kromě státních povinností mají i svůj život soukromý. Někteří z monarchů se ve volném čase věnují činnostem, které bychom u aristokratů možná ani nečekali.

V pátek 27. března se v Lobkovickém paláci na Pražském hradě uskutečnil slavnostní galakoncert, který připomněl páté výročí založení Českého královského institutu. Mezi hlavní cíle institutu patří nejen šíření společenské debaty o možném zavedení monarchie v České republice, ale také podpora historických tradic či ochrana kulturních památek.

Brusel je celosvětově známý jako hlavní město Evropy, a to díky významným institucím Evropské unie, které v něm sídlí. Kromě toho je také centrem belgické gastronomie, kultury, ale i tamní monarchie, v jejímž čele stojí už 12 let král Filip Belgický.

Český královský institut oslaví 28. března výročí pěti let od svého založení. Mezi jeho činnosti patří kromě šíření myšlenky zavedení monarchie v České republice také péče o tuzemské kulturní dědictví nebo podpora mladých začínajících umělců. Jak nápad na založení institutu vznikl? Jak se myšlence o monarchii v Česku daří?

Před 500 lety nastala v českých dějinách změna, která ovlivnila vývoj našeho státu na stovky let dopředu. Po smrti krále Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče v roce 1526 usedl na český trůn Ferdinand Habsburský a začalo téměř čtyři století trvající období habsburské vlády.

Český královský institut letos slaví pět let své existence. Jeho cílem je především šířit povědomí o české historii, představovat myšlenku konstituční monarchie jako jednu z možných forem uspořádání státu a zároveň podporovat ochranu kulturního dědictví.

Přestože byly šlechtické tituly na našem území zrušeny už v roce 1918, příslušníci slavných aristokratických rodin mají v naší společnosti slovo i dnes. Jedním z šlechtických pradávných rodů je i rodina Kinských, z níž je aktuálně nejvíc vidět a slyšet František Kinský.