Monarche

Ještě na začátku 20. století bylo Britské impérium největší koloniální říší na světě. Pod jeho vlajku patřila přibližně čtvrtina území planety a stejné množství světové populace. Dnes již impérium na mapě nenajdeme.

Lucembursko je sice malý stát mezi Německem, Francií a Belgií, zato ale vyniká vysokou životní úrovní, silnou ekonomikou a jedním z nejvyšších HDP na hlavu na světě. Zároveň má jako jediná země na planetě ve svém čele panovníka s titulem velkovévoda.

Pod pojmem královský život si většina z nás pravděpodobně představí oficiální ceremonie, diplomatická setkání a přísný protokol. Panovníci však kromě státních povinností mají i svůj život soukromý. Někteří z monarchů se ve volném čase věnují činnostem, které bychom u aristokratů možná ani nečekali.

V pátek 27. března se v Lobkovickém paláci na Pražském hradě uskutečnil slavnostní galakoncert, který připomněl páté výročí založení Českého královského institutu. Mezi hlavní cíle institutu patří nejen šíření společenské debaty o možném zavedení monarchie v České republice, ale také podpora historických tradic či ochrana kulturních památek.

Brusel je celosvětově známý jako hlavní město Evropy, a to díky významným institucím Evropské unie, které v něm sídlí. Kromě toho je také centrem belgické gastronomie, kultury, ale i tamní monarchie, v jejímž čele stojí už 12 let král Filip Belgický.

Český královský institut oslaví 28. března výročí pěti let od svého založení. Mezi jeho činnosti patří kromě šíření myšlenky zavedení monarchie v České republice také péče o tuzemské kulturní dědictví nebo podpora mladých začínajících umělců. Jak nápad na založení institutu vznikl? Jak se myšlence o monarchii v Česku daří?

Před 500 lety nastala v českých dějinách změna, která ovlivnila vývoj našeho státu na stovky let dopředu. Po smrti krále Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče v roce 1526 usedl na český trůn Ferdinand Habsburský a začalo téměř čtyři století trvající období habsburské vlády.

Český královský institut letos slaví pět let své existence. Jeho cílem je především šířit povědomí o české historii, představovat myšlenku konstituční monarchie jako jednu z možných forem uspořádání státu a zároveň podporovat ochranu kulturního dědictví.

Přestože byly šlechtické tituly na našem území zrušeny už v roce 1918, příslušníci slavných aristokratických rodin mají v naší společnosti slovo i dnes. Jedním z šlechtických pradávných rodů je i rodina Kinských, z níž je aktuálně nejvíc vidět a slyšet František Kinský.

Vojenská služba je v evropských zemích běžnou realitou. Ne vždy se ale týká pouze běžných občanů. Příkladem je 54letá nizozemská královna Máxima, manželka panovníka Viléma Alexandra, která se podle deníku New York Times dobrovolně rozhodla přidat k aktivním zálohám.

Společnost po celém světě je čím dál rozdělenější a politické konflikty stále častěji zasahují i do osobních vztahů. To platí pro celý Západ i pro Česko.

Budoucí evropští monarchové nestudují jen doma v palácích, ale míří také na elitní mezinárodní školy, které kombinují prestiž, komunitní život i důraz na fyzickou aktivitu. Oblíbené jsou zejména školy sítě United World Colleges (UWC), například UWC Adriatic v Itálii nebo UWC Atlantic ve Walesu.

V dalším díle podcastu Českého královského institutu s názvem Hradní harašení byl hostem slavný houslista a soudní znalec historických smyčcových nástrojů Jaroslav Svěcený. Ten také v rozhovoru mluvil o výjimečné hodnotě houslí, a to nejen jako hudebních nástrojů, ale i jako uměleckých děl s bohatou historií sahající až do 16. století.

V Íránu pokračují už třetí týden masové protesty, které začaly kvůli ekonomické krizi, ale rychle se proměnily v odpor proti teokratickému režimu. Demonstrace si podle odhadů vyžádaly už tisíce mrtvých. Velká část demonstrantů vidí jako možnou alternativu bývalého korunního prince Rezá Pahlavího, syna posledního šáha a dnes nejviditelnější postavu exilové opozice.

Legendární seriál Koruna, tedy v originále The Crown, se stal globálním fenoménem a pro miliony diváků i hlavním zdrojem představy o vládě královny Alžběty II. Zároveň ale dlouhodobě vyvolává pochybnosti o své historické přesnosti. Už po premiéře v roce 2016 upozorňovali historici na řadu přehnaných či zkreslených momentů.

Princezna Kako, neteř japonského císaře Naruhita, je považována za vycházející hvězdu japonské císařské rodiny. Přestože kvůli tamním zákonům nikdy nemůže usednout na trůn, těší se v zemi mimořádné popularitě.

Na začátku letošního roku zachvátily Nepál masové protesty. Mladí lidé tehdy dokázali svrhnout autoritářskou vládu a ulice hlavního města Káthmándú zaplnily demonstrace i barikády. Došlo i na střety s policií, která reagovala slzným plynem. Během protestů zahynulio víc než 70 demonstrantů.

Výzkum Pensylvánské univerzity prokázal, že konstituční monarchie mohou mít překvapivě pozitivní dopad na ekonomiku i životní úroveň. Ve 137 zkoumaných zemích mezi lety 1900 a 2010 dosahovaly monarchie lepší ochrany majetkových práv, stabilnějšího podnikatelského prostředí a rychlejší tvorby pracovních míst.

Lichtenštejnsko je jedním z nejmenších evropských států. V této maličké zemi ležící v alpském údolí mezi Rakouskem a Švýcarskem žije jen něco přes 40 tisíc obyvatel a její rozloha je dokonce menší než Brno. Přesto se k ní váže několik evropských „nej“.

Thajský král Mahá Vatčirálongkón, známý jako Ráma X., patří k nejkontroverznějším monarchům na světě. Na trůn usedl v roce 2016 po svém otci, oblíbeném králi Pchúmipchonovi Adunjadétovi. S majetkem, jehož hodnota přesahuje 43 miliard dolarů, je navíc považován za nejbohatšího monarchu světa.