Bold news

Plánovaný sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení, který se má na konci května historicky poprvé uskutečnit v Česku, vyvolává silné emoce. Napětí je o to větší, že se akce koná na výstavišti v Brně, tedy ve městě spojeném s poválečným vyhnáním desetitisíců Němců a takzvaným pochodem smrti.

Další eskalace napětí mezi vládou a Hradem? Tentokrát šlo o nevydaný rozhovor s Petrem Pavlem. Epizoda podcastu Armády ČR Kamufláž s prezidentem, která měla vyjít 7. dubna, v termínu nevyšla. Podle serveru Aktuálně.cz proto, že vydání nepovolilo generálnímu štábu ministerstvo obrany. Hrad se vůči tomuto postupu ústy mluvčího Víta Koláře vymezil.

V době hybridních válek a současného vlivu sociálních sítí se stává bitevním polem i naše mysl. Takzvané kognitivní válčení je nová dimenze konfliktu, která využívá dezinformace, psychologické operace a sociální sítě k útokům na lidskou mysl, emoce a rozhodovací procesy. Nejde ale jen o to, že by hybridní války narušovaly pouze naše pocity.

Na Instagramu, TikToku, ale i v reality shows a podcastech se objevuje nový trend. Takzvané pilates dívky jsou prý ideálním typem do manželství. Jenže tento "ideální pojem" opět tlačí manosféra, tedy hnutí mladých bílých mužů. Znovu se tak odkrývají stereotypy, které někteří muži o ženách a o tom, jaké by měly být, mají.

V noci z pátku na sobotu zaútočilo Rusko na porodnici v ukrajinské Oděse. Zahynuli tři lidé. V říjnu 2025 trefili Rusové porodnici v Sumské oblasti. Pacienti i personál byli v obou případech v krytech. I přes Ženevské konvence jsou však častými cíli ruských náletů právě zdravotnické složky na Ukrajině. A to v civilních oblastech i na frontě.

Francouzský prezident Emmanuel Macron začátkem února oznámil, že Francie zpřísní svou jadernou doktrínu a navýší počet jaderných hlavic. Počátkem března pak Macron nabídl jaderný deštník i dalším evropským zemím.

Evropa zřejmě stojí na prahu potravinové krize. Není za tím však válka na ukrajině ani špatné počasí, ale aktuální konflikt v Íránu a napětí okolo Hormuzského průlivu.

Z Afriky přichází čím dál víc zpráv o mužích, kteří byli vylákáni do Ruska na práci a nakonec byli donuceni ke vstupu do armády a odvedeni do války na Ukrajině. Tam pak tito migranti většinou přežijí sotva pár měsíců.

Čeští realitní makléři a makléřky v Dubaji, kteří mají zájem hlavně o svůj byznys, se snaží uklidňovat klientelu tak moc, až na místě zlehčují celou situaci. Zatímco na Dubaj padají stovky dronů a raket, část „české dubajské realitní scény“ veřejně tvrdí, že se vlastně nic neděje, a ukazuje luxus, kterého si i přes válečný konflikt užívá.

Útok Spojených států a Izraele na Írán je od víkendu světovým tématem číslo jedna. Při vzdušných úderech byli zabiti přední představitelé tamního teokratického režimu, a to včetně duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího, armádních generálů nebo bývalého prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Blíží se skutečně konec islámské diktatury?

Víkendový útok Spojených států a Izraele na Írán rozdělil nejen světové mocnosti, ale i českou vládní koalici. Zatímco premiér Andrej Babiš akci podpořil s tím, že Írán představuje bezpečnostní hrozbu a Česko stojí za svými spojenci, šéf SPD Tomio Okamura zásah kritizoval kvůli riziku destabilizace, migrace a oslabení mezinárodního práva.

Pro Čechy uvízlé na Blízkém východě zamířilo v pondělí několik letadel. Armáda v pondělí vyslala tři Airbusy a letoun Casa. Dvě letadla vyzvedávají české turisty z Izraele na letišti v Egyptě, třetí letoun pak zamířil do Jordánska. Další stroje do Ománu vypravila společnost Smartwings. Tato letadla jsou však určená hlavně pro klienty cestovních kanceláří.

Íránský teokratický režim v neděli potvrdil smrt nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a podle některých západních představitelů se režim blíží svému konci.

Je to sotva měsíc, co jsem se kvůli práci i kvůli splnění jednoho snu přestěhovala do Dubaje. V sobotu 28. února se mi tu ale během pár hodin úplně převrátil svět, píše spolupracovnice Bold News Aneta Havránková.

Britské a americké tajné služby podle analýzy deníku The Guardian věděly měsíce dopředu o plánech Vladimira Putina na ruskou invazi na Ukrajinu. Varovaly Kyjev i další západní spojence, jejich zjištěním ale nikdo příliš nevěřil.

Čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu podle expertů Josefa Krause z Masarykovy univerzity v Brně a Karla Svobody z Univerzity Karlovy ukázaly, že válka 21. století vypadá úplně jinak, než si svět představoval. Místo rychlého „blitzkriegu“ přišla poziční, vyčerpávající bitva, které dnes dominují drony a bezpilotní technologie.

Okurky, které jsou v Rusku oblíbenou součástí mnoha pokrmů, se staly dalším zbožím, jež výrazně zdražilo. Podle agentury Reuters to naštvalo spotřebitele a vzbudilo znepokojení mezi politiky, kteří se v době války proti Ukrajině snaží tlumit nespokojenost mezi lidmi.

Zatímco se OSN potýká s finančními problémy a nejspíš bude muset zavřít své sídlo v New Yorku, Trumpova Rada míru se rozrůstá a její členové plánují první zasedání.

Ve světle operace Spojených států ve Venezuele se opět začalo mluvit o touze Donalda Trumpa převzít Grónsko, které patří pod dánskou správu. Americký prezident v posledních dnech mluvil o tom, jak je největší ostrov světa pro USA důležitý, na což kromě dánské premiérky začali reagovat i další významní evropští politici s tím, že Grónsko patří Gróňanům a nikomu jinému.

S rostoucím napětím v Evropě řeší státy NATO připravenost svých armád na možný konflikt s Ruskem. Česká armáda se podle mluvčí generálního štábu Zdeňky Sobarňa Košvancové na konflikt připravuje kontinuálně. Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky ale armáda postrádá dostatečný "pocit urgence".