Ve středu ve čtvrt na dvě po půlnoci ve Sněmovně vyeskalovala téměř sedmihodinová debata ohledně plánovaného sjezdu sudetských Němců v Brně. Politici se přeli o výklad historie i současné zájmy Česka a jednání doprovázely výbuchy hněvu i sprostá slovíčka.
Debatu o sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení iniciovalo hnutí SPD a jeho lídr Tomio Okamura. Koaliční řečníci hájili projednávání sjezdu sudetských Němců nesouhlasnými reakcemi části veřejnosti.
Celospolečenská kauza
Předseda poslanců ODS Marek Benda uvedl, že vládní hnutí SPD udělalo ze sjezdu celospolečenskou kauzu a hnutí ANO na to "naskočilo jako malé děti". "Nedělejme to, je to zbytečné a škodí to společnosti," nabádal od řečniště. Podle předsedy klubu Motoristů Borise Šťastného ale koalice postupuje jednotně a reaguje na logické zájmy Česka.
"Vy jste tady do krve hájili zájmy sudetoněmeckého landsmanšaftu místo zájmů lidí, kteří umřeli v těch koncentrácích," prohlásil na adresu opozice šéf klubu SPD Radim Fiala. Na závěr svého emotivního vystoupení bouchl do pultíku a zřejmě použil vulgární výraz „jděte to prde**.“
Jeho slova provázel potlesk a bouchání do lavic. Dosavadní debata podle předsedkyně klubu ANO Taťány Malé ukázala, že na sjezd krajanského sdružení v Brně není vhodná doba, akce podle ní jitří emoce a otevírá rány. "Nejste ochotni připustit, že části veřejnosti to prostě nedělá dobře," řekla.
Schopnost dívat se dopředu
Vyrovnání se s odkazem Němců, kteří v minulosti žili na českém území, zůstává podle liberecké historičky Kateřiny Portmann stále citlivým a otevřeným tématem. To, že by se měl letos poprvé konat v Česku sjezd sudetských Němců, ale podle ní zároveň vypovídá o "dospělosti" vzájemných vztahů a schopnosti dívat se dopředu s respektem k minulosti.
Sjezd sudetských Němců by se měl konat v Brně od 22. do 25. května na pozvání zástupců spolku na podporu kulturní činnosti Meeting Brno, akce vyvolává i nesouhlasné reakce.
"Je to důkaz síly smíření a toho, že už se nebojíme společné historie a zároveň budujeme evropskou budoucnost. Samozřejmě vnímám, že ne všichni tento krok sdílejí, ale právě otevřený dialog je cestou k porozumění," sdělila ČTK historička.
Tisíce mrtvých Němců
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci to označují za vyhnání. Podle česko-německé komise historiků tehdy přišlo o život 15 až 30 tisíc lidí. Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády naopak zahynulo kolem 320 až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa.
"Přestože je dnes debata otevřenější než v 90. letech, úplnému pochopení brání náš sklon k černobílému vidění dějin. Německy mluvící obyvatele často vnímáme jen jako vedlejší příběh, nikoliv jako přirozenou součást naší historie," řekla Portmann.
