Piráti se mohou stát černým koněm letošních voleb. Po odchodu do opozice si pro kampaň vytvořili ideální pozici. Mohou kritizovat vládu i ostatní opoziční strany.
Ke kormidlu strany se v roce 2024 po dlouhé dominanci Ivana Bartoše dostal Zdeněk Hřib. Po jeho zvolení došlo k mnoha personálním změnám, část známých tváří stranu opustila. Krátce před volbami to ale vypadá, že se změny Pirátům v konečném součtu mohou vyplatit. Dopednou v letošních volbách líp než se Starosty před čtyřmi lety?
Etablovaná strana
Pirátská strana v České republice vznikla v roce 2009. Jde o liberální, středovou a demokratickou stranu. Jejím zakladatelem je Jiří Kadeřávek, současným předsedou je od roku 2024 bývalý primátor Prahy Zdeněk Hřib.
Piráti byli součástí vlády Petra Fialy, v září 2024 ale vládu opustili a přešli do opozice. Ve Sněmovně mají aktuálně pouze čtyři poslance. Své zástupce mají v Senátu i Evropském parlamentu.
Sázka na bydlení
Piráti se dlouhodobě profilují především na tématech boje s korupcí, svobody a digitalizace státu. V letošních volbách kladou velký důraz na podporu dostupnosti bydlení, to je pro ně hlavním tématem voleb.
Kritici jim ale připomínají, že problémy s výstavbou nových bytů způsobilo mimo jiné angažmá Ivana Bartoše na ministerstvu pro místní rozvoj. Piráti chtějí každopádně stavět nové byty, modernizovat stát a pokračovat v proevropském směřování České republiky. Ve svém předvolební programu nezapomínají ani na liberální témata, jako je podpora manželství pro všechny či legalizace marihuany.
Hřibova éra začíná
Celostátním volebním lídrem Pirátů je jejich předseda Zdeněk Hřib. Povede kandidátku v Praze. Z pozice dvojky mu bude v hlavním městě krýt záda poslankyně Olga Richterová. Bývalý předseda strany Ivan Bartoš je jedničkou ve Středočeském kraji. Lídrem v Pardubickém kraji je bývalý poslanec Mikuláš Ferjenčík.
V Ústeckém a Zlínském kraji dali do čela kandidátky Piráti své mladé naděje, Lukáše Blažeje Chorovského a Jiřího Knotka.
Zpackaná DSŘ
Proč vlastně Piráti skončili loni v opozici? Jejich angažmá ve vládě skončilo stejně jako angažmá tehdejšího předsedy Pirátů Ivana Bartoše na ministerstvu pro místní rozvoj. A to skončilo neslavně. Premiér Petr Fiala Bartoše kvůli neschopnosti dotáhnout digitalizaci stavebního řízení z vlády zkrátka vyhodil.
Fiala se při tom odvolával na analýzu, která měla dokazovat Bartošova pochybení. Piráti Fialovo rozhodnutí označovali za velký podraz a první krok ke společné vládě ODS a ANO.
Po vyhození Bartoše z vlády si Piráti ve vnitrostranickém referendu schválili kompletní odchod z vlády. Čtyři pirátští poslanci se tak přesunuli do opozice.
Odchod do opozice
Piráti se kvůli odchodu z vlády rozhádali nejen s ostatními vládními stranami, ale také se svým bývalým ministrem Janem Lipavským. Ten se rozhodl ve vládě pokračovat, v letošních sněmovních volbách kandiduje za Spolu.
To ovšem nebykl jediný odchod, který Piráty loni potkal. Po nástupu Zdeňka Hřiba do čela strany stranu opustila řada známých osobností, například senátorka Adéla Šípová, bývalý senátor Lukáš Wagenknecht nebo bývalý europoslanec Marcel Kolaja. Od Pirátů definitivně odešla také bývalá místopředsedkyně strany Jana Michailidu, která na sebe dlouhodob strhávala pozornost svým koketováním s komunistickou ideologií. Piráti ji za to už v srpnu 2023 vyloučili z vedení strany.
Raději se Zelenými
Pro letošní sněmovní volby Piráti na své kandidátky pozvali odborníky ze Strany zelených. V roce 2021 přitom kandidovali společně se Starosty. Do koalice vstupovali jako silnější partner, voliči Starostů ale své favority do Sněmovny vykroužkovali.
Piráti to Starostům po volbách vyčítali, připravili si analýzu, ve které rozebírali opakované porušování koaliční smlouvy ze strany Starostů.
Piráti před každými volbami jasně deklarují, se kterými stranami nebudou spolupracovat. Letos Piráti vyloučili podporu jakékoli vlády s ANO, Motoristy sobě, SPD a Stačilo! či KSČM.
Mladé Pirátstvo
Mladé Pirátstvo je mládežnická organizace české Pirátské strany. Předsedou Mladého Pirátstva je Kristián Sušer, který u kormidla vystřídal Kateřinu Stojanovou.
Věnuje se především tématům duševního zdraví, bydlení či dostupnosti hygienických pomůcek pro mladé ženy. V rámci různých veřejných happeningů, debat a akcí patří Mladé Pirátstvo mezi nejaktivnější politické mládežnické spolky.
Prostor pro mladé
Projektu 30 pod 30 se za Piráty zúčastnilo deset mladých kandidátů, tedy nejvyšší možný počet. Jak už jsme zmínili výše, Lukáš Blažej Chorovský je lídrem kandidátky v Ústeckém kraji. Záda mu na ní kryje Kateřina Stojanová. Jiří Knotek, který byl v anketě 30 pod 30 nejúspěšnějším Pirátem, co se týče obdržených hlasů, byl vybrán na první místo kandidátky ve Zlínském kraji, ve Středočeském kraji o místo ve Sněmovně zabojují Marcela Šimková a Samuel Volpe.
V Praze za Piráty kandiduje Katerina Demetrashvili, v Jihočeském kraji Erik Ferchenbauer, Pavla Heyduková a Kristián Sušer. Zacharias Samuel Fischer kandiduje v Moravskoslezském kraji.
Kocmanová neobhajuje
V roce 2021 byla do Sněmovny jako jediná žena z trojice, které ještě nebylo třicet let, zvolena Klára Kocmanová. Tehdy jí bylo pouze 28 let. Ve Sněmovně se zaměřila především na lidská práva, sexualizované násilí, duševní zdraví, klima a ochranu zvířat.
V letošním roce znovu nekandiduje, svoje rozhodnutí zdůvodnila dopadem současného fungování Sněmovny na její zdraví a osobní život.
Silnější klub?
Piráti by se každopádně podle průzkumů veřejného mínění měli s přehledem dostat do Sněmovny a po volbách by mělo dojít k významnému rozšíření jejich současného skromného poslaneckého klubu.
Nejlépe pro Piráty vycházely zářijové dvouciferné výsledky. V průzkumu agentury STEM z 25. září získali ovšem "jen" 9,8 procenta. Mírně slabší výsledek jim predikoval červencový průzkum agentury Ipsos, podle kterého byli jen na 8,5 %. Nejslabší výsledek Pirátům přisuzoval červencový průzkum Medianu, konkrétně 7,5 %.
