Nejhorší humanitární krize na světě. Tak nazývá Světová zdravotnická organizace (WHO) aktuální situaci v Súdánu. Od května 2023 probíhá v africké zemi občanská válka, která si vyžádala podle hrubých odhadů 150 tisíc až 400 tisíc obětí. Další miliony lidí jsou v konfliktem zmýtané zemi uvězněné.
Tito lidé jsou pak závislí na humanitární pomoci, které se však do země dostává míň a míň. Jak vážná situace v Súdánu tedy je? I o tom jsme se v článku bavili s ředitelem české pobočky Lékařů bez hranic Tomášem Bendlem.
Začátek konfliktu
Občanská válka v Súdánu trvá už víc než tři roky. Konflikt de facto rozdělil zemi, která je pro představu třikrát větší než Francie, na dvě části. Většinu země ovládají vládní jednotky (SAF), ale třetina je pod kontrolou vzbouřeneckých polovojenských Jednotek rychlého nasazení (RSF). A několik drobných částí Súdánu ještě ovládají menší uskupení.
Konflikt už si podle odhadů OSN vyžádal 150 až 400 tisíc obětí a způsobil nejhorší humanitární krizi ve světě. Také podle webu britského deníku The Telegraph nelze počet obětí ověřit, ale i podle jeho zdrojů se pohybuje ve stovkách tisíc.
Brutální násilí
V Súdánu žilo před válkou 53 milionů obyvatel. A podle Světové zdravotnické organizace je dnes minimálně 34 milionů Súdánců závislých na humanitární pomoci.
"Jedná se o největší humanitární krizi, na kterou teď naše týmy ve světě reagují," popisuje situaci v Súdánu pro Bold News ředitel české pobočky Lékařů bez hranic Tomáš Bendl. "Ohromná míra podvýživy způsobila, že na dvou místech už byl vyhlášen hladomor. Ženy čelí primárně ze strany polovojenských milic RSF nesmírně brutálním formám sexuálního násilí. Zdravotní systém je na hraně kolapsu, zatímco mezinárodní společenství tomu všemu nečinně přihlíží.“
Hladomor a město hrobů
Hladomor byl podle OSN vyhlášen ve statisícových městech Fašír a Kadugli. Akutně hrozí v dalších dvaceti městech, která leží ve válkou nejzasaženějších regionech Dárfúr a Kordofán. Nedostatkem jídla podle zprávy trpí až 21 milionů obyvatel.
Zdevastované je i hlavní město Chartúm, kde byla zničena značná část infrastruktury na produkci potravin, a zároveň chybí vakcíny na očkování zemědělských zvířat, což problémy s nedostatkem jídla jen prohlubuje.
Podle listu LA Times jsou v Chartúmu desetitisíce lidí pohřbené v narychlo vykopaných masových hrobech. Další tisíce potom na provizorních místech, jako jsou školy, mešity nebo podél silnic.
Sexuální násilí
Jak zmínil i Tomáš Bendl, dalším zásadním a přehlíženým problémem v Súdánu je mnohdy brutální sexuální násilí na ženách i mladých dívkách. Podle zprávy Lékařů bez hranic z letošního března je sexuální násilí pro súdánské ženy dennodenním rizikem.
Během uplynulých dvou let vyhledalo pomoc neziskové organizace kvůli znásilnění skoro čtyři tisíce Súdánek. A to je jen zlomek všech obětí, které většinou znásilnění nehlásí, protože mnohdy nemají ani kam.
„Dva největší problémy jsou nyní omezený přístup do nejhůř postižených oblastí a útoky na lékařskou infrastrukturu. Obě strany konfliktu, RSF i SAF, humanitárním pracovníkům komplikují práci prostřednictvím nespočtu byrokratických překážek. Primárně proto, aby tak omezily pomoc v místech, která jsou pod kontrolou jejich nepřátel. Nejvíc kvůli tomu bohužel trpí civilisté,“ popisuje Bendl komplikace, kterým v Súdánu čelí neziskové organizace.
Přibývá útoků
S postupem války se lékařům a humanitárním pracovníkům pracuje čím dál hůř. Kupříkladu začátkem dubna oznámili Lékaři bez hranic, že na nemocnici Al-Džabalian zaútočil dron jednotek RSF a zavraždil deset lidí, z čehož sedm bylo zdravotníků.
„Jen minulý rok naše týmy čelily stovce bezpečnostních incidentů včetně útoků na nemocnice nebo sanitky. Podle WHO od začátku války zemřelo přes dva tisíce zdravotníků a pacientů, 720 jich utrpělo zranění,“ doplňuje Bendl.
Miliony uprchlíků
Bezprecedentní situace tak pochopitelně vyústila v masivní uprchlickou vlnu. Válka už vyhnala z domova na 14 milionů lidí, což je zhruba čtvrtina všech obyvatel, kteří v zemi žili před válkou.
Jak uvádí OSN, devět milionů z nich muselo opustit domovy v rámci Súdánu, další zemi opustili. Uprchli především do Jižního Súdánu, Čadu a Egypta. „Bohužel nevidíme jasný pokrok směrem k nějakému řešení,“ řekla počátkem května novinářům zástupkyně Úřadu OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Súdánu Marie-Helene Verneyová. Doplnila, že boje stále probíhají v Dárfúru, Kordofánu a v regionu Modrý Nil.
Svět to nezajímá
Ačkoliv se v Súdánu jedná podle mnohých organizací o aktuálně nejhorší humanitární katastrofu na světě, nezdá se, že by zbytek světa situaci v zemi víc prožíval.
„Nemyslím, že svět věnuje Súdánu dostatečnou pozornost. Zároveň ale naprosto rozumím, že člověk nemůže neustále jenom sledovat, co všechno ve světě hoří. Frustraci zde cítím spíš s ohledem na bezzubost, vypočítavost a zbabělost některých mezinárodních institucí a států, především Spojených arabských emirátů, USA, Egypta a Saúdské Arábie,“ uzavírá Bendl.
