Papež František se svým svatým písmem zapsal i do historie feminismu. Poprvé totiž jmenoval ženu do čela významného úřadu ve Vatikánu. Sestra Simona Brambilla se stane prefektkou a bude vést oddělení, které má pod palcem všechny náboženské řády katolické církve.

Co tento krok znamená pro církev a jak si stojí ženy v církvi?

Žena v čele Vatikánu

Papež František vstoupil do roku 2025 progresivně. Do čela jednoho z nejvýznamnějších úřadů ve Vatikánu totiž jmenoval ženu.

Simona Brambilla, italská řeholnice, která od října 2023 zastávala pozici tajemnice Dikasteria pro společnosti zasvěceného života a společnosti apoštolského života, teď povýšila na prefektku. Pozice byla přitom i podle magazínu Vatican News vyhrazena zejména pro kardinály a arcibiskupy.

Řeholnice a misionářka

Devětapadesátiletá Simona Brambilla pochází z italské Monzy. Řeholnice má za sebou víc než dekádu v čele Institutu misionářek Consolata.

Do řádu vstoupila už v roce 1988, předtím pracovala jako zdravotní sestra a studovala psychologii. Svou víru šířila i na misi v Mosambiku.

Rovnost v církvi?

Papež František se snaží zvýšit zastoupení žen ve Vatikánu již od svého nástupu do úřadu. Kde všude tedy nyní ve Vatikánu vládnou ženy? Třeba v tamních muzeích.

Už v roce 2016, tedy tři roky po Františkově nástupu, se stala první ženou v čele Vatikánských muzeí Barbara Jatta. Po ní následovala sestra Raffaella Petrini, která byla jmenována generální sekretářkou guvernorátu. No a zapomenout nelze ani na sestru Nathalii Becquartovou, která je považována za „tvář a hlas“ církevní reformy. Stala se totiž první ženu s právem hlasovat na vatikánském synodu, což je valné shromáždění biskupského sněmu.

Budoucnost církve?

Brambilla se sice stala součástí jednoho z nejdůležitějších vatikánských úřadů, ale i její funkce má striktní pravidla. Aby úřad zůstal v souladu s církevním řádem, musí jí asistovat kardinál Ángel Fernández Artime.

Některé povinnosti totiž může stále vykonávat pouze kněz. Ještě před rokem 2022 by navíc Brambilla tuto roli zastávat nemohla. Až reforma Ústavy Svatého stolce před třemi lety umožnila, aby se i laici mohli stát prefekty, a to včetně žen.

Koření koncilu

Zapojování žen do života vrcholné římskokatolické církve má ale o něco hlubší tradici, než by se mohlo zdát. Už během Prvního vatikánského koncilu v 19. století měly vzdělané ženy neformální vliv na náboženské debaty.

Druhého vatikánského koncilu v roce 1964 se pak zúčastnilo třiadvacet žen, které významně přispěly k přehodnocení církevního pohledu na lásku, manželství a sex.