Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) svým rozpočtem na příští rok příliš nepotěšila svého stranického kolegu, ministra školství Roberta Plagu, ani odbornou veřejnost. Do školství má v roce 2027 podle návrhu státního rozpočtu směřovat 287,9 miliardy korun.
To je sice meziročně o 1,4 procenta víc, zároveň je to ale méně než Plagou původně očekávaných 300 miliard. České školství tak zůstává v mezinárodním srovnání podfinancované, v příštím roce do něj ze státního rozpočtu bude směřovat zhruba 4,2 % HDP, zatímco průměr zemí OECD je 4,7 %.
Plaga chce vyjednávat
Ministr školství Plaga je kvůli tomu pod velkým tlakem, s návrhem rozpočtu se nechce smířit a se Schillerovou chce ještě dál vyjednávat. V rozhovorech pro média alespoň vyzdvihuje, že se mu výměnou za ústup z jednorázového navýšení pro rok 2027 podařilo získat příslib postupného růstu rozpočtu v dalších letech.
Vláda by tak měla do roku 2029 v oblasti školství plnit své programové prohlášení. Nutno ale podotknout, že se bude jednat o volební rok, ve kterém budou chtít všechny resorty zvýšit rozpočet.
Chtěli 334 miliard
S návrhem rozpočtu rozhodně nejsou spokojeni odborníci na vzdělávání. Zástupci 25 organizací už v červnu společně pro školství požadovali alespoň 334 miliard korun. Nezisková organizace EDUin upozorňuje, že v návrhu ministerstva financí na první pohled chybí minimálně šest miliard korun. Z toho přibližně tři miliardy mají scházet například na financování soukromých a církevních škol, přestože jde o zákonný výdaj.
Podle EDUinu proto není možné mluvit jen o tom, že rozpočet meziročně roste. Pokud růst výdajů nepokryje rostoucí náklady, jde ve skutečnosti o reálný pokles peněz do vzdělávacího systému, na který budou jednotlivé instituce zřejmě reagovat škrtáním a úsporami.
Kdo zaplatí nepedagogy
Jako bumerang se tak vrací téma odměňování nepedagogických pracovníků ve školství. S navrženým rozpočtem problém nenastane pouze v neplnění předvolebních slibů u platů učitelů, finanční prostředky chybí i na nepedagogické pracovníky.
Bez kuchařek, školníků či uklízeček by školy jednoduše nemohly fungovat. Právě na zvýšení jejich platů ale podle ministra Plagy současný návrh rozpočtu peníze přímo neobsahuje.
Plaga podle svých slov očekává, že prostředky by mohly být součástí balíku 36 miliard korun, který má ministryně financí k dispozici na zvýšení platů napříč jednotlivými oblastmi. Může na to ale ministr spoléhat?
Méně přijímaných?
Problém s nedostatkem peněz se může výrazně dotknout například i vysokých škol. Do středních škol totiž právě míří silné populační ročníky a jejich absolventi budou za několik let chtít pokračovat na školách vysokých.
Ty proto potřebují peníze, aby mohly postupně a systematicky navyšovat kapacity a přijímat více studentů. Problémy mají už letos. Hospodaří přibližně s 36,2 miliardy korun, požadovaly ale minimálně 41 miliard.
Pokud peníze nepřijdou, můžou vysoké školy omezit počty přijímaných studentů. Nedostatek financí by se navíc logicky mohl dotknout i platů zaměstnanců a vést k propouštění nebo odchodu odborníků z univerzit. Hrozí tak paradoxní situace, kdy bude zájemců o studium víc, ale kapacity budou menší než dnes.
Na duševní zdraví
Nejde ovšem jen o to, kolik studentů se na školy dostane, ale také v jakých podmínkách budou studovat. Jednou z důležitých oblastí, na které podle odborníků nemusí být v rozpočtu dostatek peněz, je podpora duševního zdraví studentů. Právě psychická pohoda studentů se přitom v posledních letech dostává stále víc do centra pozornosti.
Data studie Národního ústavu duševního zdraví z roku 2023 ukazují, že až 40 procent žáků devátých tříd základních škol vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent z nich známky úzkosti.
Odborníci se také obávají poklesu prostředků na snižování nerovností v českém školství, přestože se opět jedná o jednu z vládou deklarovaných priorit.
