Koncem června vydala izraelská humanitární organizace B'Tselem zprávu o násilí, které páchá Izrael na palestinských dětech na Západním břehu. Od útoku Hamásu 7. října 2023 až do současnosti připravil o život 235 dětí a teenagerů. I proto se nabízí prozkoumat činy Izraele na Západním břehu z poslední doby víc do hloubky.
O násilí Izraele v Gaze nebo o útocích Hamásu na Izrael se můžeme dočíst dennodenně, ale na Západní břeh se tak trochu zapomíná. Přitom tam i podle odborníků, které jsme oslovili, aktivita Izraele stoupá.
Také organizace Amnesty International vydala v červnu rozsáhlou zprávu o sílícím násilí ze strany Izraele v této oblasti. To podle zprávy může vyústit až v etnickou čistku palestinského obyvatelstva na celém území. Co se tedy na Západním břehu aktuálně děje?
Sílící násilí
Na konci srpna obletěla svět zpráva, že izraelští osadníci na Západním břehu napadli štáb NBC, který zde natáčel reportáž. OSN poté vydala zprávu, že jen v letošním roce muselo na Západním břehu násilným útokům ze strany osadníků čelit přes tisíc Palestinců.
To podtrhuje místní stále se zhoršující problém. „Současná izraelská vláda se netají tím, že chce počet izraelských osad zvýšit. Někteří ministři otevřeně mluví o tom, že by se část území měla anektovat," říká pro Bold News expertka na Blízký východ z Univerzity Karlovy Irena Kalhousová.
Rozšiřování osad
I podle Kalhousové je izraelská politika provázena velkým násilím. "Neprovádí to oficiálně vláda, ale osadníci, jejichž počet narůstá. Někteří ministři jim poskytují reálnou ochranu. Když se dopustí útoku na majetek nebo lidi, tak se málokdy stane, že jsou potrestaní,“ dodává Kalhousová.
Počet izraelských osad na Západním břehu každopádně rapidně roste. Podle izraelské neziskové organizace B'Tselem bylo od 7. října osadníky vyhnáno z domovů 4 300 Palestinců. Přes 32 tisíc lidí přišlo o domov po izraelských útocích na uprchlické tábory v Dženínu, Tulkarmu a Nur Šams. Od 7. října navíc na Západním břehu izraelské zabily jednotky 235 dětí.
Zabrat co nejvíc území
S tím, že vláda rozšiřování osad na Západním břehu podporuje, souhlasí i izraelská novinářka žijící v Česku Natasha Dudinski. „Současná extremistická izraelská vláda by chtěla anektovat Západní břeh. Někteří ministři a poslanci o tom hovoří otevřeně, za jiné mluví činy," říká pro Bold News Dudinski.
"Protože to de iure z mezinárodního hlediska není tak jednoduché, vláda to dělá de facto. Finančně podporuje výstavbu nových osad, legalizuje nelegální outposty, umožňuje vznik malých osadnických farem, nebrání osadníkům ve vyhánění palestinských komunit z jejich domovů a zabírání palestinské půdy i pastvin a buduje cesty pro osadníky, které Palestinci nesmějí používat," dodává novinářka.
"To všechno proto, aby zabránila vzniku palestinského státu a aby získala co nejvíc palestinských území, ale bez Palestinců,“ doplňuje Dudinski.
Osady a outposty
Zde je pak důležité vysvětlit, že není osada jako osada. Všechny izraelské osady na Západním břehu jsou podle mezinárodního práva nelegální, opakovaně je tak odsoudily Rada bezpečnosti OSN, Mezinárodní soudní dvůr, Mezinárodní výbor Červeného kříže a organizace na ochranu lidských práv, jako jsou Amnesty International a Human Rights Watch.
Izraelská vláda však považuje osady, které systematicky buduje od roku 1967, za legální. Za nelegální pak považuje zmíněné outposty, tedy neoficiální osady, o kterých tvrdí, že je osadníci budují bez povolení. Podle stanice Al-Džazíra ale řadu outpostů Izrael zpětně legalizuje jako osady.
Rozdělení Palestinců
Jedním z největších „developerských“ projektů izraelské vlády na Západním břehu je budování takzvané oblasti E1, která má vzniknout z nových osad. Kalhousová popisuje, že její dokončení by odřízlo palestinská území kompletně od Jeruzaléma. Dudinski doplňuje i další motivy ke stavbě.
„Oblast E1 rozdělí Západní břeh na dvě části a znemožní vznik palestinského státu. Už tak izraelské osady, silnice a checkpointy velmi omezují svobodu pohybu Palestinců po Západním břehu," konstatuje novinářka. "Izraelská vláda se rozhodla pro výstavbu právě teď, protože je před volbami a chce toho stihnout co nejvíc kvůli obavě, že volby prohraje," doplňuje Dudinski.
Moc za každou cenu
Izrael čekají volby do jednokomorového Knesetu už v říjnu. A podle francouzského deníku Le Monde se vládnoucí pravice v čele s premiérem Netanjahuem a ministrem obrany Itamarem Ben-Gvirem obává o ztrátu moci.
Netanjahu je nepřetržitě premiérem už od roku 2009. Podle opozice se u moci drží za každou cenu kvůli svým korupčním skandálům. A je mu jedno, zda vládne s extrémní pravicí jako právě teď, nebo s extrémní levicí.
Jde o bezpečnost?
Právě pravicoví extrémisté v Netanjahuově vládě počínání izraelských osadníků fandí. Izrael podle Kalhousové vysvětluje svou přítomnost na Západním břehu dvěma důvody. Zaprvé má jít o bezpečnost, jelikož nechce dopustit další 7. říjen, zadruhé je podle expertky pro Izrael důležitý i náboženský aspekt, protože judaismus má kořeny právě na území dnešního Západního břehu.
Co se týče argumentu bezpečnosti, tak ten se jeví jako lichý. Výzkum organizace Palestinské centrum pro politiku a průzkumy ze srpna ukazuje, že podpora Hamásu na Západním břehu klesla od loňského roku ze 32 procent na současných 18.
Slabý Abbás
Důležité je, že Západní břeh se dělí na tři oblasti a pouze jednu z nich má pod kontrolou Palestinská národní správa, jejímž prezidentem je Mahmúd Abbás ze strany Fatah. Jeho podpora mezi Palestincii je však mizivá.
„Mahmúd Abbás je už dlouhé roky velmi nepopulární. V současnosti ho podporuje 14 procent palestinských obyvatel Západního břehu a Gazy," říká Natasha Dudinski. "Největší popularitě se dlouhodobě těší Marwan Barghouti, který je už 24 let ve vězení za účast na vražedných teroristických útocích. Palestinci v něm vidí jediného vůdce, který je schopen sjednotit jednotlivé palestinské frakce. Kromě toho od svého uvěznění prosazuje nenásilný odpor proti okupaci," dodává Dudinski.
Nemožný kompromis
Jaká jsou tedy aktuálně možná řešení konfliktu na Západním břehu? Existuje budoucnost, ve které jsou spokojení Izraelci i Palestinci?
"Řešením by bylo stažení izraelských obyvatel do největších osad, ale se současnou vládou Benjamina Netanjahua to možné není. Členové vlády se předhání v tom, kdo bude radikálnější," popisuje Kalhousová. "Po 7. říjnu v Izraeli platí pravidlo, že mluvit o dvoustátním řešení je sebevražda ve volbách," doplňuje.
Hrozí třetí intifáda?
Na závěr se nabízí otázka, zda nehrozí třetí intifáda, tedy masová protestní a ozbrojená povstání Palestinců proti izraelské okupaci na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy. První intifáda probíhala mezi lety 1987 a 1993. Druhá potom od roku 2000 do roku 2005, kdy Izrael pásmo Gazy opustil. O rok později se v Palestině konaly prozatím poslední volby.
„Infitádu by si nejvíc přál Benjamin Netanjahu, protože by udělal z bezpečnosti hlavní téma dalších voleb," konstatuje Irena Kalhousová. "Problém je, že ubývá Palestinců, kteří pamatují první dvě intifády, a tedy i to, že násilí k ničemu nevedlo. Doufám, že k tomu nedojde, ale situace i na Západním břehu je neudržitelná kvůli izraelské snaze oslabit palestinskou samosprávu v kombinaci s probíhajícím násilím," uzavírá Kalhousová.
