Usilujeme o smíření a přátelské vztahy s Čechy, Benešovy dekrety pro nás už dávno nejsou téma, říká v rozhovoru s ČTK předseda místní organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Berlíně Rudolf Fischer. Vyostřená debata kolem nadcházejícího sjezdu sudetských Němců v Brně jej prý nepřekvapila.
Pozastavil se ale nad primitivními argumenty kritiků setkání. Vztahy Česka s Německem či Rakouskem každopádně podle něj debata nepoškodí, protože už jsou na to příliš silné. Ani jedna strana si to navíc podle Fischera nemůže z hospodářského hlediska dovolit.
První český sudetoněmecký
V pátek začne v Brně čtyřdenní sjezd sudetských Němců, který poprvé proběhne na území České republiky. V moravské metropoli se bude konat na pozvání iniciativy Meeting Brno.
Její zástupci, předák sudetských Němců Bernd Posselt i bavorský premiér Markus Söder říkají, že se jedná o symbol smíření a o snahu prohloubit přátelství mezi Čechy a Němci.
Reakce, jež nešokovala
Proti sjezdu se ale postavila část české společnosti. Vládní strany ANO, SPD a Motoristé přijaly v půlce května v Poslanecké sněmovně usnesení, které vyzývá, aby se sjezd v Česku nekonal.
"Na jednu stranu to nebylo překvapivé, když víte, jaké strany se u vás do parlamentu dostaly," řekl o debatě kolem sjezdu v Česku Fischer. "Co mě ale udivilo, jak primitivní některé argumenty byly," dodal. Předseda berlínské pobočky SdL si ale nemyslí, že by vyhrocená debata mohla trvale poškodit česko-německé vztahy. "Nakonec vždycky rozhoduje hospodářství. Ani Česká republika, ani Bavorsko a ani Rakousko si nemohou dovolit, aby se něco zničilo, aby to dál eskalovalo," uvedl.
Až 30 tisíc mrtvých
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci proces označují za vyhnání. Podle česko-německé komise historiků přišlo při událostech o život 15 tisíc až 30 tisíc lidí.
Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 tisíc až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa. Většina sudetských Němců našla nový domov v Bavorsku, řada se jich ale hned po válce či později usadila i v jiných německých spolkových zemích.
Většina jsou potomci
Předseda berlínského svazu SdL Fischer se narodil až v 50. letech. Jeho otec ale pocházel ze severočeské vesnice Kadaňská Jeseň, matka ze zaniklé moravské obce Varhošť, která je nyní součástí vojenského újezdu Libavá.
Po válce obě rodiny našly útočiště v jižním Bavorsku. "Na začátku bylo cítit, že nás místní mezi sebou nechtěli. I já jsem ještě zažil, že se mě ptali: Odkud jsi? Co tu chceš? Vrať se, odkud jsi přišel," říká Fischer. Postupně se ale podle něj situace uklidnila a sudetští Němci se do německé společnosti plně integrovali.
Členů je méně
Fischer, který pracoval jako letový dispečer u německé armády i jako civilní zaměstnanec u armády americké, v 80. letech přesídlil z Bavorska do Berlína. Sudetským Němcům v metropoli předsedá od roku 2014.
"Když jsem zemské sdružení přebíral, mělo zhruba sto členů. Teď jsme na padesáti, protože generace, která události po válce zažila, umírá," řekl Fischer. Ještě na území České republiky se podle něj narodila zhruba polovina členů berlínské pobočky SdL, zbytek už jsou jejich potomci. Nejmladšímu členovi je 25 let. "Do Brna se nás z Berlína chystá pět nebo šest," uvedl Fischer.
Pomatenci se najdou vždy
Obavy o bezpečnost přitom prý nemá. "Pomatenci, kteří chtějí jen rušit, ti se najdou vždycky. Ale myslím, že o bezpečí účastníků bude postaráno," uvedl. Obavy, které sjezd vyvolává na české straně, podle něj přitom nejsou na místě, a argumenty odpůrců sjezdu neodpovídají tomu, o co sudetští Němci usilují.
"Můj osobní názor je, že Benešovy dekrety jsou jako téma překonané," řekl. "U nás už vlastně žádnou roli nehrají... Ale chápu, že v Česku pro někoho pořád mají určitý symbolický charakter," dodal.
Nadcházející sjezd v Brně podle Fischera nakonec přinese více pozitivního než negativního. "Myslím, že vyšle pozitivní signál a možná i nový impuls pro česko-německé vztahy. Já osobně k tomu přistupuji s optimismem. Třeba si i ti lidé, kteří teď mají strach, nakonec řeknou: Počkat, to jsou úplně normální lidé, nic nechtějí, nic nám nedělají, chtějí se jen přátelit," dodal.
