Bold news

Když se řekne monarchie, většina z nás si tento pojem spojí s Evropou. Monarchové však nejsou zdaleka jen evropskou záležitostí. Třeba v sousední Asii má svého krále, císaře nebo sultána hned několik významných států. A my si v tomto článku představíme ty nejzajímavější.

Hostem dalšího dílu podcastu Českého královského institutu nazvaného Hradní harašení byl hrabě František Kinský. V rozhovoru s Bárou Hlaváčkovou otevřeně hovořil o správě Nového zámku v Kostelci nad Orlicí, zákulisí natáčení oblíbeného dokumentárního cyklu Modrá krev, Novozámeckém hudebním létě i o tom, co podle něj spojuje dnešní šlechtu.

Evropskou unii má většina z nás spojenou s novodobou historií. Po druhé světové válce panovala v západní části kontinentu shoda na tom, že pro zajištění míru, bezpečnosti a prosperity je nutné, aby spolu jednotlivé státy navzájem spolupracovaly. Tato myšlenka ale má kořeny v mnohem dávnější historii.

Stockholm patří mezi nejzajímavější evropské metropole. Švédské hlavní město je nejen sídlem královské rodiny, ale také městem plným historických památek, muzeí, designu, kaváren a živého společenského života.

V neděli 28. června se ve Slavětíně nad Ohří na Lounsku uskutečnil slavnostní koncert u příležitosti vysvěcení tamní barokní kaple Navštívení Panny Marie. Ta se po mnoho let nacházela v dezolátním stavu. Nyní se však dočkala celkové rekonstrukce, která se uskutečnila za finanční podpory Českého královského institutu.

Letní odpočinek si nenechávají ujít ani evropští monarchové, kteří během horkých měsíců opouštějí své oficiální rezidence a míří do venkovských sídel. Britský král Karel III. tráví léto na skotském Balmoralu, který si oblíbila i Alžběta II.

V rámci našeho putování po královských sídlech Evropy se tentokrát podíváme do Andorry, maličké země ležící uprostřed pyrenejského pohoří mezi Francií a Španělskem. Jedná se sice o jeden z nejmenších států Evropy, zároveň však patří k těm nejzajímavějším. A to nejen díky krásám tamní přírody.

Usilujeme o smíření a přátelské vztahy s Čechy, Benešovy dekrety pro nás už dávno nejsou téma, říká v rozhovoru s ČTK předseda místní organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Berlíně Rudolf Fischer. Vyostřená debata kolem nadcházejícího sjezdu sudetských Němců v Brně jej prý nepřekvapila.

Jak to vypadá, když se nový král ujímá trůnu? V každé monarchii se jedná o významnou společenskou událost, která v dané zemi oslavuje nástup nové historické éry. Zatímco se ale třeba ve Velké Británii jedná o velkolepý obřad v podobě slavnostní korunovace, v jiných zemích nástup na trůn probíhá o poznání skromnějším a civilnějším způsobem.

Ještě na začátku 20. století bylo Britské impérium největší koloniální říší na světě. Pod jeho vlajku patřila přibližně čtvrtina území planety a stejné množství světové populace. Dnes již impérium na mapě nenajdeme.

Plánovaný sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení, který se má na konci května historicky poprvé uskutečnit v Česku, vyvolává silné emoce. Napětí je o to větší, že se akce koná na výstavišti v Brně, tedy ve městě spojeném s poválečným vyhnáním desetitisíců Němců a takzvaným pochodem smrti.

Němci díky Národnímu archivu USA mohou zjistit, zda jejich prarodiče nebyli náhodou nacisté. Nově zpřístupněná databáze obsahuje několik milionů kartotéčních záznamů, které měly být původně zničeny. Ty obsahují informace zhruba o 6,6 milionu Němců, kteří byli do roku 1945 členy Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP).

V pátek 27. března se v Lobkovickém paláci na Pražském hradě uskutečnil slavnostní galakoncert, který připomněl páté výročí založení Českého královského institutu. Mezi hlavní cíle institutu patří nejen šíření společenské debaty o možném zavedení monarchie v České republice, ale také podpora historických tradic či ochrana kulturních památek.

Před 500 lety nastala v českých dějinách změna, která ovlivnila vývoj našeho státu na stovky let dopředu. Po smrti krále Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče v roce 1526 usedl na český trůn Ferdinand Habsburský a začalo téměř čtyři století trvající období habsburské vlády.

Český královský institut letos slaví pět let své existence. Jeho cílem je především šířit povědomí o české historii, představovat myšlenku konstituční monarchie jako jednu z možných forem uspořádání státu a zároveň podporovat ochranu kulturního dědictví.

Přestože byly šlechtické tituly na našem území zrušeny už v roce 1918, příslušníci slavných aristokratických rodin mají v naší společnosti slovo i dnes. Jedním z šlechtických pradávných rodů je i rodina Kinských, z níž je aktuálně nejvíc vidět a slyšet František Kinský.

Legendární seriál Koruna, tedy v originále The Crown, se stal globálním fenoménem a pro miliony diváků i hlavním zdrojem představy o vládě královny Alžběty II. Zároveň ale dlouhodobě vyvolává pochybnosti o své historické přesnosti. Už po premiéře v roce 2016 upozorňovali historici na řadu přehnaných či zkreslených momentů.

Lichtenštejnsko je jedním z nejmenších evropských států. V této maličké zemi ležící v alpském údolí mezi Rakouskem a Švýcarskem žije jen něco přes 40 tisíc obyvatel a její rozloha je dokonce menší než Brno. Přesto se k ní váže několik evropských „nej“.

Thajský král Mahá Vatčirálongkón, známý jako Ráma X., patří k nejkontroverznějším monarchům na světě. Na trůn usedl v roce 2016 po svém otci, oblíbeném králi Pchúmipchonovi Adunjadétovi. S majetkem, jehož hodnota přesahuje 43 miliard dolarů, je navíc považován za nejbohatšího monarchu světa.