Bold news

Marie Terezie patří k nejvýraznějším historickým osobnostem českých i evropských dějin. Na trůn nastoupila v pouhých 23 letech. Po usednutí do čela habsburské monarchie musela čelit válkám o své dědictví a během své vlády postupně proměnila fungování státu. Zavedla povinnou školní docházku, reformovala armádu a zasáhla i do každodenního života obyvatel. Vedle panovnických povinností byla ale také matkou šestnácti dětí a manželkou.

Londýn není jen Big Ben, červené autobusy a Buckinghamský palác. Britská metropole spojuje staletou královskou historii s moderní kulturou, pulzujícím nočním životem i alternativními čtvrtěmi. Kde dnes sídlí král Karel III. a kde má své zázemí princ William s rodinou? Kam vyrazit za britskou politikou, pouličním uměním nebo večerní zábavou?

Před 450 lety převzal vládu nad habsburskou monarchií Rudolf II. Panovník, který je dnes často vykreslován jako podivín fascinovaný alchymií, hvězdami a tajemstvím, byl ve skutečnosti jedním z nejvýznamnějších mecenášů své doby. Právě za jeho vlády se Praha na několik desetiletí proměnila v politické, kulturní a vědecké centrum střední Evropy.

V pondělí 28. září si Česko připomíná Den české státnosti. Ten připadá na výročí smrti knížete Václava. Z jeho života se dochovalo jen málo spolehlivých informací a řada známých příběhů pochází z pozdějších legend. Ty ho ale po staletí vykreslovaly jako zbožného a mírumilovného vládce, který dával přednost vyjednávání před násilím.

Vysoké koruny, dechberoucí účesy, korzety i dokonale upravený make-up. Tlak na vzhled královských žen není ničím novým. V podcastu Českého královského institutu Hradní harašení o něm mluvila vizážistka Jana Lhotová Darmovzalová, která se dlouhodobě věnuje také tématu poruch příjmu potravy.

V listopadu uběhne už 110 let od chvíle, kdy na trůn usedl poslední český král. Byl jím Karel I., poslední rakouský císař, jenž se ujal vlády v nepříliš záviděníhodnou dobu. V Evropě totiž běsnila první světová válka. Během své dva roky trvající vlády se kromě válečných záležitostí věnoval hlavně svému nejdůležitějšímu úkolu, tedy zabránění rozpadu své vlasti.

V závěru léta zasáhla obyvatele Norska zpráva o smrti dlouholetého krále Haralda V. Devětaosmdesátiletý panovník zemřel v pátek 28. srpna v nemocnici v norské metropoli Oslu, kde se léčil s infekcí krve. V čele severské země stál Harald 35 let, na trůn nastoupil v roce 1991.

Poslední srpnový víkend ožije areál Nového zámku v Kostelci nad Orlicí gastronomií, hudbou a programem pro celou rodinu. V sobotu 29. srpna se tam totiž od 11 do 16.30 hodin uskuteční už devátý ročník tradičního Food festivalu. Akce se koná pod taktovkou agentury KINSKÝ Art Media, partnerem je Český královský institut.

Česko si v pátek připomíná 58 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy, která v noci z 20. na 21. srpna 1968 ukončila naděje na svobodnější poměry v Československu a odstartovala víc než dvě desetiletí okupace a normalizace. Památku obětí si lidé i představitelé státu připomněli na pietních místech po celé zemi.

Stavby našich předků, prolínání minulosti se současností i proměna pražského Karlína. Nejen o tom byl další díl podcastu Hradní harašení s architektem Jiřím Řezákem z ateliéru Qarta Architektura.

Když se řekne monarchie, většina z nás si tento pojem spojí s Evropou. Monarchové však nejsou zdaleka jen evropskou záležitostí. Třeba v sousední Asii má svého krále, císaře nebo sultána hned několik významných států. A my si v tomto článku představíme ty nejzajímavější.

Hostem dalšího dílu podcastu Českého královského institutu nazvaného Hradní harašení byl hrabě František Kinský. V rozhovoru s Bárou Hlaváčkovou otevřeně hovořil o správě Nového zámku v Kostelci nad Orlicí, zákulisí natáčení oblíbeného dokumentárního cyklu Modrá krev, Novozámeckém hudebním létě i o tom, co podle něj spojuje dnešní šlechtu.

Evropskou unii má většina z nás spojenou s novodobou historií. Po druhé světové válce panovala v západní části kontinentu shoda na tom, že pro zajištění míru, bezpečnosti a prosperity je nutné, aby spolu jednotlivé státy navzájem spolupracovaly. Tato myšlenka ale má kořeny v mnohem dávnější historii.

Stockholm patří mezi nejzajímavější evropské metropole. Švédské hlavní město je nejen sídlem královské rodiny, ale také městem plným historických památek, muzeí, designu, kaváren a živého společenského života.

V neděli 28. června se ve Slavětíně nad Ohří na Lounsku uskutečnil slavnostní koncert u příležitosti vysvěcení tamní barokní kaple Navštívení Panny Marie. Ta se po mnoho let nacházela v dezolátním stavu. Nyní se však dočkala celkové rekonstrukce, která se uskutečnila za finanční podpory Českého královského institutu.

Letní odpočinek si nenechávají ujít ani evropští monarchové, kteří během horkých měsíců opouštějí své oficiální rezidence a míří do venkovských sídel. Britský král Karel III. tráví léto na skotském Balmoralu, který si oblíbila i Alžběta II.

V rámci našeho putování po královských sídlech Evropy se tentokrát podíváme do Andorry, maličké země ležící uprostřed pyrenejského pohoří mezi Francií a Španělskem. Jedná se sice o jeden z nejmenších států Evropy, zároveň však patří k těm nejzajímavějším. A to nejen díky krásám tamní přírody.

Usilujeme o smíření a přátelské vztahy s Čechy, Benešovy dekrety pro nás už dávno nejsou téma, říká v rozhovoru s ČTK předseda místní organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Berlíně Rudolf Fischer. Vyostřená debata kolem nadcházejícího sjezdu sudetských Němců v Brně jej prý nepřekvapila.

Jak to vypadá, když se nový král ujímá trůnu? V každé monarchii se jedná o významnou společenskou událost, která v dané zemi oslavuje nástup nové historické éry. Zatímco se ale třeba ve Velké Británii jedná o velkolepý obřad v podobě slavnostní korunovace, v jiných zemích nástup na trůn probíhá o poznání skromnějším a civilnějším způsobem.