Volby

Strana Alternativa pro Německo (AfD) vyhrála s velkým náskokem volby ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko. Získala 43,8 procenta hlasů. CDU naopak utrpěla historický propad. Výsledek podle politologů ukazuje na rostoucí nespokojenost s vládou Friedricha Merze a hlubokou krizi německé politiky.

Mladí lidé nejsou k politice lhostejní, u komunálních voleb ale často tápou. Téměř polovina nejmladších voličů tvrdí, že letos určitě přijde hlasovat, zároveň však mnozí nevědí, koho volit a pochybují, že jejich hlas něco změní. Pomoci to změnit má série třinácti debat s mladými kandidáty ve všech krajských městech.

Německo čeká v následujících týdnech pravděpodobně zásadní politický zlom. Obyvatelé hned tří spolkových zemí budou během září volit nové složení tamních zemských parlamentů. Hlasování se nejprve v neděli 6. září uskuteční v Sasku-Anhaltsku, o dva týdny později si pak k urnám vyrazí voliči v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku.

Pražská ODS chce své zbylé voliče v hlavním městě očividně probudit šokem. Spícího primátora Bohuslava Svobodu, kterého po čtyři roky prakticky nikdo neviděl, chce v čele Prahy nahradit energickým starostou Prahy 9 Tomášem Portlíkem. Ten slibuje, že právě s ním Praha konečně dostane tempo.

Pokud by se v červenci konaly sněmovní volby, zvítězilo by hnutí ANO se ziskem 34 procent hlasů. S odstupem následuje hnutí STAN, kterému by dalo hlas 15 procent voličů, třetí je ODS s podporou 12 procent. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median.

Pražský lídr ANO a kandidát na primátora Ondřej Prokop trvá na tom, že všechny jeho nákupy bytů byly legální. Přiznává ale pochybení v majetkovém přiznání, v němž nezveřejnil tři družstevní byty. Případnou pokutu prý ochotně zaplatí. Prokop nákup tří družstevních bytů obhajoval v pátek ráno na tiskové konferenci.

Přestože evropská levice v posledních letech spíš oslabuje, ve Francii zažívá nečekaný vzestup. A děje se tak díky 74letému lídrovi krajní levice Jean-Lucu Mélenchonovi, který již počtvrté kandiduje na prezidenta.

Americký prezident Donald Trump se několikrát nechal slyšet, že by v roce 2028 rád i potřetí kandidoval na post šéfa Bílého domu. Zakazuje mu to ale dodatek americké ústavy, kterou je obtížné změnit. Tak si zatím z řad věrných republikánů vybírá vhodného nástupce.

Bulharsko po předčasných volbách směřuje k zásadní politické změně. Strana Progresivní Bulharsko proruského exprezidenta Rumena Radeva získala absolutní většinu, což může ukončit dlouhodobou politickou nestabilitu v zemi. Výsledek voleb ale zároveň vyvolává otázky o budoucím směřování země.

Konec éry Viktora Orbána přinesl mezi mladé lidi v Maďarsku obrovskou vlnu euforie. Nadšení ale doprovází i střízlivý pohled na budoucího premiéra Pétera Magyara. Bold News mluvily s voličkou a studentkou z Budapeště Sárou.

V pátek a sobotu si na sjezdu v Ostravě zvolí nové vedení KDU-ČSL. Exministr zemědělství Marek Výborný už post šéfa strany neobhajuje, očekává se, že ho bez větších problémů nahradí jihomoravský hejtman Jan Grolich. Ten je dlouhodobě jednou z nejvýraznějších tváří strany. Ještě letos plánuje kandidovat do Senátu a chce zůstat i ve funkci hejtmana.

Prohra Viktora Orbána ve volbách znamená pro maďarskou zahraniční politiku zásadní otřes ve vztazích s Ruskem. Na konci března se objevily první nahrávky telefonátů ministra zahraničí Pétera Szijjártóa, jak si vesele telefonuje s ruským protějškem Sergejem Lavrovem.

Praha podle kritiků čelí dlouhodobé stagnaci, kterou způsobuje především složitý a roztříštěný systém řízení či přebujelá byrokracie. Bývalá primátorka za ANO Adriana Krnáčová hovoří o „pozvolném úpadku“ a nefunkčním byrokratickém aparátu.

Politickou kampaň dělají prostřednictvím satiry, nadsázky, ale také dobrovolnickou činností, kterou nahrazují stát. Jde o maďarskou stranu nazvanou Dvouocasý pes. Ta vznikla jako recese několika studentů, ale dnes už působí i v místní samosprávě.

Maďarsko čekají už 12. dubna parlamentní volby, které mohou zásadně přepsat politickou mapu země. Server Euronews uvádí, že se podle většiny nezávislých průzkumů rýsuje kromě jiného i výrazný generační střet. Zatímco mladí voliči masivně podporují opoziční stranu Tisza Pétera Magyara, starší generace zůstává věrná vládnímu Fideszu Viktora Orbána.

Nepál se ve čtvrtek dočkal dlouho očekávaných prvních voleb poté, co díky loňským rozsáhlým protestům na podzim padla vláda a rezignoval premiér Khadga Prasád Šarma Oli. Úspěšné protesty vedla nepálská generace Z. Žhavým kandidátem na nového premiéra je teprve pětatřicetiletý Balendra Šáh.

V Maďarsku v dubnu proběhnou parlamentní volby a kampaň je v plném proudu. Strana Fidesz premiéra Viktora Orbána vytahuje ověřenou klasiku a voliče straší. Využívá k tomu nejen média, ale i klipy generované umělou inteligencí. Terčem vyostřené kampaně je také lídr favorizované opoziční Tiszy Péter Magyar.

Pražané si v říjnu zvolí nového primátora. Této ostře sledované funkce se po „spícím“ Bohuslavu Svobodovi zhostí nová tvář. ODS sází na svého nového místopředsedu a starostu Prahy 9 Tomáše Portlíka. Praha sobě na někdejšího náměstka pro dopravu Adama Scheinherra a Piráti vsadili na ženu, ekonomku Terezu Nislerovou.

Hlavní české agentury pro výzkum veřejného mínění po podzimních sněmovních volbách spojily síly a na vzorku více než 7 700 respondentů zkoumaly, jak se lišilo hlasování podle věku a pohlaví. My jsme se zaměřili právě na preference voličů podle věku. A výsledky potvrzují, že nynější vláda je především vládou pro seniory.

Koaliční vláda Andreje Babiše (ANO) od čtvrtečního večera vládne s důvěrou Sněmovny. Poslanci jí důvěru vyslovili po 103 dnech od voleb a po třech dnech od zahájení jednání. Hlasování předcházela rekordně dlouhá debata, která trvala zhruba 26 hodin. Premiér ve čtvrtek ocenil, že pro vyslovení důvěry hlasovalo nakonec všech 108 vládních poslanců.