Volby

Hnutí ANO se celostátně těší výsostnému postavení. V průzkumech se stabilně drží bezpečně nad 30 procenty a opoziční strany se mu nedokáží výrazněji přiblížit. Přesto partaj premiéra Andreje Babiše v uplynulých volbách neuspěla. Oslabila ve většině krajských měst a dokonce nezískala ani jedno senátorské křeslo. Sám Babiš mluvil o katastrofálním výsledku. Kde se tedy stala chyba? A posune špatný výsledek premiérovu rétoriku víc do extrému?

Vedle komunálních a senátních voleb se letos v českých obcích konalo také dvacet jedna referend o vzniku větrných elektráren. A ve dvaceti případech z nich obyvatelé výstavbu odmítli. To udělalo radost poslanci Filipu Turkovi (Motoristé), který se na X pochlubil dokonce vítězstvím ve volbách.

Předseda lidovců Jan Grolich byl hlavní hvězdou ještě stále probíhajících senátních voleb. Nejenže získal mandát už v prvním kole, ale dosáhl i na rekordní podíl hlasů. Jeho kampaň, ve které vsadil z velké části na humor, ale sklízela z řad voličů současné opozice i posměšky. Ty se nakonec ukázaly jako zcestné.

Po komunálních volbách čeká nová vedení obcí a zastupitele řada úkolů. Zejména pro ty, kteří se do komunální politiky dostali poprvé, může být orientace v povinnostech, rozpočtech nebo komunikaci s občany náročná. CEVRO Univerzita proto připravila seminář, který má mladým politikům pomoci zvládnout první kroky ve veřejných funkcích.

Česko čeká v pátek a sobotu finále senátních voleb, v němž zástupci Starostů mohou po šesti letech zopakovat své vítězství. Voliči ve 22 senátních obvodech zároveň rozhodnou o tom, nakolik v Senátu posílí vládní hnutí ANO.

Hnutí STAN si v uplynulých komunálních volbách připsalo velký úspěch. Poprvé v historii se mu povedlo zvítězit v hlavním městě. Nástupcem nepříliš výrazného primátora Bohuslava Svobody (ODS) se tak pravděpodobně stane dosavadní náměstek pro územní rozvoj a architekt Petr Hlaváček.

Pětadvacetiletá poslankyně a zastupitelka Anežka Nedomová (STAN) se vzepřela plánované koalici v Pardubicích. Odmítla spolupráci s vítězným hnutím ANO. Spojení, které by stranám zajistilo těsnou většinu v zastupitelstvu, označila za podraz na voliče a pohrozila odchodem do opozice.

První povolební nedělní debaty se samozřejmě točily kolem výsledků komunálních a senátních voleb. Nezkušený divák mohl být ovšem lehce zmatený. K vítězství ve volbách se totiž tak trochu hlásili všichni přítomní politici. To je ale po komunálních a senátních volbách běžná praxe, politici se na výsledky dívají selektivně.

Kampaň před komunálními volbami finišuje. I v ní slyšíme stejně jako před rokem, kdy probíhaly volby do Sněmovny, jak je potřeba pomoci mladým lidem. My jsme se podívali konkrétně na to, co strany a hnutí ve svých programech nabízejí mladým v Praze, kde je například problém s nedostupností bydlení největší.

Mladí Evropané se politicky rozcházejí. Část z nich se posouvá doleva, část zase doprava. Důvodem přitom může být rostoucí frustrace z problémů, které tradiční politika nedokáže řešit. Jedním z těch největších je bydlení. V Madridu kvůli vysokým nájmům protestovaly desetitisíce lidí, zatímco v Berlíně pomohla bytová krize ke zvolení krajně levicové Die Linke.

CNN Prima News nabídla týden před komunálními a senátními volbami velkou debatu mladých politických nadějí. Namísto tradiční Superdebaty ji nazvala Zuperdebatou a pozvala zástupce mládežnických organizací politických stran. Pro některé pozvané mladé naděje to byla první velká příležitost promluvit před tolika lidmi v přímém přenosu.

Ameriku čeká výrazná generační proměna, která bude mít vliv i na politiku. Mileniálové a generace Z budou podle projekcí do roku 2028 tvořit víc než polovinu potenciálních voličů. Zároveň se tito mladí lidé mnohem častěji než starší generace označují za politicky nezávislé.

Berlín se po 20. září posunul výrazně doleva. Volby tam vyhrála krajně levicová strana Die Linke, která získala 25,7 % hlasů, tedy o 13,5 procentního bodu víc než v posledních volbách v roce 2023. Hlavním tématem její kampaně bylo dostupné bydlení.

Tři roky těhotná cizinka, která oslovuje cestující pražského metra přímo ve vozech, nebo babička o holi s papírovou cedulí zaplněnou fotografiemi nemocných dětí, o které se údajně stará. Na "žebrácky lukrativních" místech Prahy operují lidé, kteří jsou pod vlivem organizovaných skupin.

Německo po neděli pravděpodobně čeká další volební zemětřesení. Po výhře Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku začátkem září teď Němci netrpělivě vyhlíží víkendové volby v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku. I zde očekává AfD zásadní nárůst preferencí, byť v Berlíně nejspíš nevyhraje.

V Rusku v pátek začaly třídenní volby do Státní dumy. Zásadní otázkou v největší zemi světa tradičně není, kdo volby vyhraje, ale jak velké vítězství si strana Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina připíše. Zajímavé také bude sledovat, jak velký počet Rusů k volebním urnám vůbec dorazí.

V úterý 15. září hostila Olomouc první ze série předvolebních debat mladých kandidátů do komunálních voleb. Ty pořádá spolek NEZÁJEM ve spolupráci s Institutem politické participace mladých. Diskuse ukázala, že nastupující generace politiků je na veřejnou debatu dobře připravena a dokáže věcně mluvit o konkrétních problémech města.

Ve Švédsku proběhly v neděli parlamentní volby. Výsledky byly těsné, ale po sečtení 99 procent bylo ve čtvrtek jasné, že zvítězili opoziční sociální demokraté. Celý levicový blok získal 176 křesel, což je o tři víc než blok pravicových stran. Ještě před volbami se ale v největší skandinávské zemi intenzivně řešilo obligátní téma: možná intervence voleb ze zahraničí, především pak z Ruska.

Nový výzkum agentury Ipsos pro Institut politické participace mladých (IPPM) mapuje ochotu Čechů účastnit se jednotlivých typů voleb a detailně se zaměřuje na důvody neúčasti v komunálních volbách. Ukazuje také, co by mohlo nevoliče přesvědčit, aby k místním volbám přišli.

Alternativa pro Německo (AfD) slaví historický volební úspěch. Krajně pravicová strana totiž vůbec poprvé od války vyhrála německé zemské volby. Povedlo se jí to konkrétně o víkendu v Sasku-Anhaltsku, když získala ohromujících 43 procent hlasů. Oproti volbám před pěti lety si AfD polepšila o 23 procentních bodů a volilo ji téměř o 350 tisíc lidí víc.