Volby

Přestože evropská levice v posledních letech spíš oslabuje, ve Francii zažívá nečekaný vzestup. A děje se tak díky 74letému lídrovi krajní levice Jean-Lucu Mélenchonovi, který již počtvrté kandiduje na prezidenta.

Americký prezident Donald Trump se několikrát nechal slyšet, že by v roce 2028 rád i potřetí kandidoval na post šéfa Bílého domu. Zakazuje mu to ale dodatek americké ústavy, kterou je obtížné změnit. Tak si zatím z řad věrných republikánů vybírá vhodného nástupce.

Bulharsko po předčasných volbách směřuje k zásadní politické změně. Strana Progresivní Bulharsko proruského exprezidenta Rumena Radeva získala absolutní většinu, což může ukončit dlouhodobou politickou nestabilitu v zemi. Výsledek voleb ale zároveň vyvolává otázky o budoucím směřování země.

Konec éry Viktora Orbána přinesl mezi mladé lidi v Maďarsku obrovskou vlnu euforie. Nadšení ale doprovází i střízlivý pohled na budoucího premiéra Pétera Magyara. Bold News mluvily s voličkou a studentkou z Budapeště Sárou.

V pátek a sobotu si na sjezdu v Ostravě zvolí nové vedení KDU-ČSL. Exministr zemědělství Marek Výborný už post šéfa strany neobhajuje, očekává se, že ho bez větších problémů nahradí jihomoravský hejtman Jan Grolich. Ten je dlouhodobě jednou z nejvýraznějších tváří strany. Ještě letos plánuje kandidovat do Senátu a chce zůstat i ve funkci hejtmana.

Prohra Viktora Orbána ve volbách znamená pro maďarskou zahraniční politiku zásadní otřes ve vztazích s Ruskem. Na konci března se objevily první nahrávky telefonátů ministra zahraničí Pétera Szijjártóa, jak si vesele telefonuje s ruským protějškem Sergejem Lavrovem.

Praha podle kritiků čelí dlouhodobé stagnaci, kterou způsobuje především složitý a roztříštěný systém řízení či přebujelá byrokracie. Bývalá primátorka za ANO Adriana Krnáčová hovoří o „pozvolném úpadku“ a nefunkčním byrokratickém aparátu.

Politickou kampaň dělají prostřednictvím satiry, nadsázky, ale také dobrovolnickou činností, kterou nahrazují stát. Jde o maďarskou stranu nazvanou Dvouocasý pes. Ta vznikla jako recese několika studentů, ale dnes už působí i v místní samosprávě.

Maďarsko čekají už 12. dubna parlamentní volby, které mohou zásadně přepsat politickou mapu země. Server Euronews uvádí, že se podle většiny nezávislých průzkumů rýsuje kromě jiného i výrazný generační střet. Zatímco mladí voliči masivně podporují opoziční stranu Tisza Pétera Magyara, starší generace zůstává věrná vládnímu Fideszu Viktora Orbána.

Nepál se ve čtvrtek dočkal dlouho očekávaných prvních voleb poté, co díky loňským rozsáhlým protestům na podzim padla vláda a rezignoval premiér Khadga Prasád Šarma Oli. Úspěšné protesty vedla nepálská generace Z. Žhavým kandidátem na nového premiéra je teprve pětatřicetiletý Balendra Šáh.

V Maďarsku v dubnu proběhnou parlamentní volby a kampaň je v plném proudu. Strana Fidesz premiéra Viktora Orbána vytahuje ověřenou klasiku a voliče straší. Využívá k tomu nejen média, ale i klipy generované umělou inteligencí. Terčem vyostřené kampaně je také lídr favorizované opoziční Tiszy Péter Magyar.

Pražané si v říjnu zvolí nového primátora. Této ostře sledované funkce se po „spícím“ Bohuslavu Svobodovi zhostí nová tvář. ODS sází na svého nového místopředsedu a starostu Prahy 9 Tomáše Portlíka. Praha sobě na někdejšího náměstka pro dopravu Adama Scheinherra a Piráti vsadili na ženu, ekonomku Terezu Nislerovou.

Hlavní české agentury pro výzkum veřejného mínění po podzimních sněmovních volbách spojily síly a na vzorku více než 7 700 respondentů zkoumaly, jak se lišilo hlasování podle věku a pohlaví. My jsme se zaměřili právě na preference voličů podle věku. A výsledky potvrzují, že nynější vláda je především vládou pro seniory.

Koaliční vláda Andreje Babiše (ANO) od čtvrtečního večera vládne s důvěrou Sněmovny. Poslanci jí důvěru vyslovili po 103 dnech od voleb a po třech dnech od zahájení jednání. Hlasování předcházela rekordně dlouhá debata, která trvala zhruba 26 hodin. Premiér ve čtvrtek ocenil, že pro vyslovení důvěry hlasovalo nakonec všech 108 vládních poslanců.

Podobně jako v Česku dokáže přes sociální sítě své příznivce mobilizovat Filip Turek, dokázal to v sousedním Německu další pravicový politik. Pětatřicetiletý Ulrich Siegmund z AfD má dokonce šanci, že se po letošních zemských volbách stane saským premiérem.

Erika Kirková se po vraždě svého manžela Charlieho Kirka během několika týdnů proměnila z prakticky neznámé osoby v jednu z nejviditelnějších tváří americké konzervativní pravice. Jen pár dní po atentátu usedla do čela organizace Turning Point USA, kterou založil její manžel. Zahájila velkolepé „truchlící“ turné napříč Spojenými státy a začala využívat mediální zájem.

Poslední průzkumy ve Spojených státech ukazují, že se mužští voliči generace Z odvracejí od prezidenta Donalda Trumpa a Republikánské strany jako celku. A to přibližně rok poté, co se tato skupina mladých voličů překvapivě posunula doprava. Tím nakonec pomohla Trumpovi vyhrát i volby v roce 2024.

Rok 2025 přinesl do české politiky hned několik zlomových politických afér. V první polovině roku vypukla takzvaná bitcoinová kauza, která vedla k politickému konci tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka.

Rok 2025 byl pro českou politiku díky volbám zásadní. Parlamentní volby s přehledem vyhrálo hnutí ANO, absolutním vítězem roku se tak stal jeho předseda Andrej Babiš. Ten si po dvou velkých prohrách ve sněmovních volbách v roce 2021 a v těch prezidentských v roce 2023 spravil chuť.

V roce 2026 se napříč planetou uskuteční hned několik důležitých volebních klání, která budou mít potenciál ovlivnit další směřování demokracií, národních ekonomik i mezinárodních aliancí. Důležitá hlasování čekají v příštím roce světové mocnosti, rozvojové země i některé členské státy Evropské unie.