Aktivismus

Strana Alternativa pro Německo (AfD) vyhrála s velkým náskokem volby ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko. Získala 43,8 procenta hlasů. CDU naopak utrpěla historický propad. Výsledek podle politologů ukazuje na rostoucí nespokojenost s vládou Friedricha Merze a hlubokou krizi německé politiky.

Umělou inteligencí vygenerovaného britského rappera Dannyho Bonese, který v Británii, ale i v dalších zemích šíří nacionalistické myšlenky a nenávist vůči migrantům, vytvořil a monetizuje kolektiv Node Project. Identita lidí, kteří za projektem stojí, nebyla v době, kdy jsme o virtuální hvězdě britské krajní pravice psali poprvé, známá.

Vláda se kvůli rozpočtu na příští rok hádá s opozicí i odborníky. No a vládní strany se hádají také mezi sebou. SPD a Motoristé nejsou s výší deficitu státního rozpočtu na příští rok spokojeni, s hnutím ANO budou chtít ještě vyjednávat. Do nedělních debat dorazili rozpočet obhajovat premiér Andrej Babiš (ANO) i ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

V polovině července proběhla před Evropským parlamentem v Bruselu demonstrace protiimigrační iniciativy Save Europe Act. A aktivně se do ní zapojili i pracovníci českého ministerstva životního prostředí Adam Šejna a František Kubásek.

Mladí lidé nejsou k politice lhostejní, u komunálních voleb ale často tápou. Téměř polovina nejmladších voličů tvrdí, že letos určitě přijde hlasovat, zároveň však mnozí nevědí, koho volit a pochybují, že jejich hlas něco změní. Pomoci to změnit má série třinácti debat s mladými kandidáty ve všech krajských městech.

Srpnový útok na letišti Lipsko/Halle byl podle německých úřadů ruskou sabotážní operací. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že při něm byl použit materiál vojenské kvality a v případě úspěchu mohl způsobit ztráty na životech. To, že je situace vážná, potvrdil také český premiér Andrej Babiš (ANO).

Německo čeká v následujících týdnech pravděpodobně zásadní politický zlom. Obyvatelé hned tří spolkových zemí budou během září volit nové složení tamních zemských parlamentů. Hlasování se nejprve v neděli 6. září uskuteční v Sasku-Anhaltsku, o dva týdny později si pak k urnám vyrazí voliči v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku.

Kontroverzní předvolební plakáty hnutí SPD podle odvolacího soudu nepřekročily hranici trestního práva. Pražský městský soud proto zrušil původní rozsudek, který hnutí za plakáty ukládal třímilionový peněžitý trest. SPD tak pravomocně žádný trestný čin nespáchalo. Státní zástupce ale zváží podání dovolání k Nejvyššímu soudu.

Na začátku léta prošla Sněmovnou novela stavebního zákona, která má být podle vlády doslova revolucí. Premiér Andrej Babiš o novele už začátkem letošního roku mluvil jako o „strašně důležitém zákonu“, který povede ke zrychlení všech staveb a ve svém důsledku i k levnějšímu bydlení a nájmům.

Nedělní politické debaty jsou zpátky v plné parádě. Kvůli rozhodnutí ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) zveřejnit přesný deficit státního rozpočtu na příští rok až v poslední možný den, tedy v pondělí 31. srpna, ale přišly o jedno zajímavé téma. Na Primě i České televizi se tak trochu mlhavě kroužilo kolem toho, kolik vlastně deficit na příští rok bude.

Rusko dál představuje hrozbu pro české subjekty, a to zejména kvůli možnostem sabotáží a kyberútoků. Uvedla to Bezpečnostní informační služba (BIS) ve své výroční zprávě za loňský rok. Čína se zaměřuje na kyberšpionáž a podle BIS využívá ke sběru citlivých informací i české akademiky.

Nejnovější průzkum, který se zaměřil na to, zda a jak společnost Meta omezuje palestinský obsah a samotné Palestince, potvrdil, že na sociálních sítích Instagram a Facebook probíhá živá cenzura.

Poslanci se v úterý vrátili ke sporné rozpočtové novele. Koalice chce přehlasovat veto prezidenta Petra Pavla, opozice novelu vidí jako cestu k nekontrolovanému zadlužování a hrozí stížností k Ústavnímu soudu. Sněmovna kvůli očekávaným obstrukcím prodloužila jednání až do noci.

Péter Magyar je maďarským premiérem necelé čtyři měsíce, změnil toho ale už dost. Zbavil se třeba i proorbánovského prezidenta. Chce ale jít mnohem dál. V rámci operace „očistný oheň“ plánuje ve svém funkčním období rozbít ve státní správě struktury a principy, které jeho předchůdce Viktor Orbán za šestnáct let vytvořil.

Fanoušci nedělních politických debat dostali tuto neděli od CNN Prima News ochutnávku jejich oblíbené víkendové zábavy. Nedělní speciál byt tentokrát ze dvou hostů rozšířen na čtyři, tedy už v klasickém formátu "dva na dva", z čehož měl obzvlášť radost poslanec za SPD Jindřich Rajchl. Šlo tedy o dva vládní politiky a dva opoziční.

Manosféra dostala svou neméně škodlivou odpověď. Seznamte se s femosférou a takzvanými "temnými influencerkami". To jsou ženy, které na sociálních sítích propagují nerovnost pohlaví a doporučují ženám třeba randit a budovat vztahy s muži jen pro finanční zajištění.

Česko si v pátek připomíná 58 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy, která v noci z 20. na 21. srpna 1968 ukončila naděje na svobodnější poměry v Československu a odstartovala víc než dvě desetiletí okupace a normalizace. Památku obětí si lidé i představitelé státu připomněli na pietních místech po celé zemi.

Dvě procenta HDP už jsou podle prezidenta Petra Pavla na obranu málo. Česko by podle něj mělo příští rok přidat alespoň několik desetin procenta, jinak bude kvůli novému závazku NATO postupně nabíhat deficit, který by se v dalších letech jen prohluboval.

Stavby našich předků, prolínání minulosti se současností i proměna pražského Karlína. Nejen o tom byl další díl podcastu Hradní harašení s architektem Jiřím Řezákem z ateliéru Qarta Architektura.

Politická polarizace v Evropě není jen otázkou věku. Data britského akademického projektu European Social Survey podle serveru The Conversation ukazují, že postoje stále výrazněji ovlivňují pohlaví a region, ve kterém lidé žijí. Největší rozdíly se objevují mezi mladými muži a ženami, především pak v severní Evropě.

Dvacet let zkoumání

Výzkumníci sledovali vývoj politických postojů, obav z klimatické změny a názorů na migraci mezi lety 2002 a 2023 v severní, západní a východní Evropě. Ukazuje se, že politické postoje jsou stále více rozdělené podle generací.

Mladší lidé se v průměru řadí víc doleva než starší generace, rozdíly mezi mladými muži a ženami jsou však v některých částech kontinentu ještě výraznější.

Starší jdou doprava

Napříč sledovanými regiony se mladší respondenti dlouhodobě umísťují na levicovější část politického spektra než starší lidé. Zatímco postoje starších obyvatel západní a severní Evropy zůstávají v čase poměrně stabilní, ve východní Evropě dochází k výraznějším výkyvům.

{code 1}

V posledních průzkumech se starší generace v regionu posunula víc doprava. Mladí lidé ve východní Evropě se přitom vydávají opačným směrem. V regionu se tak postupně vytváří výraznější generační rozdíl v politických názorech.

Levicové mladé ženy

Ještě zajímavější je rozdíl mezi muži a ženami. U starších generací se jejich politické postoje většinou příliš neliší. Mezi mladými lidmi jsou ale rozdíly podstatně větší.

Nejvýraznější je tento trend v severní Evropě. Mladé ženy se tam dlouhodobě řadí výrazněji doleva než mladí muži. Ve východní Evropě se naopak postoje mladých mužů a žen v posledních letech částečně sbližují. I tam ale mladé ženy zůstávají v průměru více nalevo.

Pohled na klima

Výrazné rozdíly se objevují také v názorech na klimatickou změnu. Ženy napříč regiony, věkovými skupinami i jednotlivými průzkumy dlouhodobě vyjadřují větší obavy z klimatické změny než muži. Rozdíl je nejvýraznější u mladších generací.

Výzkum zároveň zpochybňuje představu, že mladí lidé jsou automaticky mnohem více znepokojeni stavem klimatu než starší generace. Ve východní a západní Evropě totiž starší respondenti často vyjadřují podobnou nebo dokonce o něco vyšší míru obav než mladší lidé. Celkově se obavy z klimatické změny v posledních letech spíš stabilizují, případně mírně klesají.

Tolerance k migrantům

Postoje k migraci se podle výzkumu liší především podle regionu, nikoliv pouze podle věku nebo pohlaví. Největší změny zaznamenala východní Evropa. Tolerance vůči migrantům výrazně klesla během migrační krize v letech 2015 a 2016.

Kolem roku 2020 následoval krátkodobý nárůst tolerance. Vývoj mohl ovlivnit covid, následné přesuny lidí z Ukrajiny po začátku ruské invaze v roce 2022 i samotný způsob provádění průzkumů.

Agresivní rétorika

V severní a západní Evropě zůstávají postoje k migraci stabilnější. Navzdory často vyhrocené rétorice politiků a médií jsou lidé v těchto regionech podle průzkumu v průběhu času vůči migraci spíš tolerantnější.

I zde se však objevuje genderový rozdíl. U starších lidí jsou postoje mužů a žen podobné, zatímco mezi mladými je rozdíl výraznější. Nejvíce je opět patrný v severní Evropě, kde mladé ženy dlouhodobě podporují tolerantnější přístup k migrantům než mladí muži.

Muži versus ženy

Výsledky tak potvrzují, že politické rozdíly mezi evropskými obyvateli skutečně souvisejí i s věkem. Porovnání generací ale podle autorů nevysvětluje celý obraz.

Evropská politická mapa se tak podle dlouhodobých dat nemění pouze v podobě konfliktu mezi mladými a starými. Stále více se může jednat také o rozdíly mezi mladými muži a ženami. A záleží i na tom, v jaké části Evropy žijí.