Ameriku čeká výrazná generační proměna, která bude mít vliv i na politiku. Mileniálové a generace Z budou podle projekcí do roku 2028 tvořit víc než polovinu potenciálních voličů. Zároveň se tito mladí lidé mnohem častěji než starší generace označují za politicky nezávislé.
Podle výzkumné společnosti Gallup jde konkrétně o 56 procent Gen Z a 54 procent mileniálů. Neznamená to, že tito lidé nemají politické názory, spíš se neztotožňují přímo s demokraty, ani republikány.
Větší prostor tak mohou v budoucnu získat nezávislí kandidáti, přestože kvůli americkému systému dvou stran, financování kampaní a volebním pravidlům zatím není snadné demokratům a republikánům na celostátní úrovni konkurovat.
Generační obměna
Americká společnost i politika zažívá generační obměnu. Mileniálové a generace Z tam už tvoří velkou část voličské základny a podle aktuálních projekcí budou mladí Američané do roku 2028 představovat víc než polovinu potenciálních voličů.
Pro budoucnost země to podle magazínu The Hill může znamenat víc než jen pouhou generační výměnu.
Jsou neutrální
Po desetiletí směr americké politiky určoval souboj mezi demokraty a republikány. Pro stále větší část mladých Američanů však toto rozdělení přestává dávat smysl, neboť jim neumožňuje, aby se identifikovali přesně podle svých politických postojů.
Tento trend potvrzuje i letošní výzkum poradenské společnosti Gallup, podle jehož závěrů se až 56 procent dospělých z řad generace Z a 54 procent mileniálů označuje za politicky nezávislé. U generace X přitom toto číslo dosahuje pouze 42 procent, u baby boomers je to dokonce jen 33 procent.
Dospělé problémy
Tato čísla přitom automaticky neznamenají, že mladí nemají politické preference. Označení „nezávislý” totiž v amerických průzkumech vyjadřuje fakt, že se daný člověk politicky neidentifikuje ani jako demokrat, ani jako republikán.
Proměna je přitom podle výzkumníků zajímavá i z demografického hlediska. Věk mileniálů se nyní pohybuje mezi 30 až 45 lety, zatímco z nejstarších příslušníků generace Z budou brzy třicátníci. Nejde tedy už jen o studenty nebo čerstvé absolventy, stále větší část “neutrálních skupin” tak tvoří lidé, kteří mají děti, vlastní nemovitosti nebo podnikají, a řeší tak stejné problémy jako starší generace.
Odmítají škatulky
Podle magazínu The Hill mladší generace odmítají politické škatulky stejným způsobem, jakým odmítají například loajalitu ke konkrétním spotřebitelském značkám. Řešení jednotlivých problémů pak v politice hledají bez ohledu na to, která politická strana je prosazuje.
Generační rozdíl se může projevit hlavně u témat, která budou za oceánem v následujících letech nabývat na významu. Jedná se třeba o regulaci umělé inteligence nebo ochranu dětí na internetu.
Hledají kompromis
Jedním z takových témat je ale třeba také migrace. Politický stratég Adam Brandon ve svém výše zmíněném komentáři pro The Hill uvádí, že mladší voliči odmítají jednoduchou volbu mezi tvrdou kontrolou hranic a liberálním přístupem.
Místo toho hledají kombinaci účinnějšího vymáhání imigračních pravidel a legálních cest k imigraci. Podobně různorodé jsou podle Brandona také názory mladých Američanů na ekonomiku, zdravotnictví, bydlení nebo klimatickou politiku.
Třetí nepřichází
Rostoucí počet lidí, kteří se pevně neidentifikují s politikou ani jedné z velkých amerických stran, vytváří prostor také pro takzvané třetí strany a nezávislé kandidáty. V americkém systému však jejich potenciál není jednoduché přetavit do volebních vítězství.
Dvoustranický systém, způsob financování kampaní a volební pravidla dlouhodobě zvýhodňují kandidáty velkých stran. Na celostátní úspěch někoho, kdo nepochází z řad demokratů ani republikánů, si tak Američané budou muset pravděpodobně ještě pár let počkat.
