Mladí Evropané se politicky rozcházejí. Část z nich se posouvá doleva, část zase doprava. Důvodem přitom může být rostoucí frustrace z problémů, které tradiční politika nedokáže řešit. Jedním z těch největších je bydlení. V Madridu kvůli vysokým nájmům protestovaly desetitisíce lidí, zatímco v Berlíně pomohla bytová krize ke zvolení krajně levicové Die Linke.

Na opačné straně zase sílí podpora krajní pravice. A to zejména mezi mladými muži. Výzkumy přitom ukazují, že většina mladých stále demokracii podporuje, zároveň ale pořád častěji hledá politické řešení mimo tradiční strany. Proč tomu tak je? A co to znamená pro budoucnost evropské politiky?

Posun do extrému

Ještě donedávna se o mladých voličích mluvilo jako o přirozené baště liberálních stran. V posledních letech se však tento obraz postupně mění. Část mladé generace se posouvá výrazně doprava, druhá část zase doleva.

Ukazují to třeba výsledky nedávných zemských voleb v Německu, ve kterých s přispěním mladých voličů výrazně uspěla extremistická strana AfD a krajně levicová Die Linke. Co za tím posunem vlastně stojí?

Obrana důchodkyně

Jedním z nejviditelnějších problémů dneška, který mladou generaci nejvíc pálí, je téma bydlení. V Madridu se na konci září vydaly do ulic desetitisíce nejen mladých lidí, kteří už v sobě neudrželi svůj vztek z rostoucích nájmů a nedostupnosti bytů.

Demonstrace odstartovalo vystěhování místní 87leté obyvatelky Maricarmen Abascalové z bytu, který obývala více než sedm desetiletí a pečlivě v něm platila nájem. Budovu i s jejím bytem ovšem koupil soukromý investiční fond, který nájemné zvýšil natolik, že ho už dál nebyla schopná z důchodu utáhnout.

Před jejím domem se v den plánovaného vystěhování sešly stovky aktivistů a sousedů, kteří přístup k budově zabarikádovali vlastními těly. Policie pak musela důchodkyni vyvléct z domu násilím na nosítkách.

Nemají kde bydlet

Krize bydlení pro mladé však není ani zdaleka problémem pouze ve velkých městech Španělska, ale v celé Evropě. Podle dat Eurofondu jsou lidé ve věku od 18 do 39 let vysokými cenami nájmů a nedostatkem bytů zasaženi mnohem víc než starší generace.

Nižší příjmy a nejistota zaměstnání pak vede k tomu, že si v řadě evropských měst mladý člověk nemůže dovolit ani horší, natožpak běžné bydlení. S tím pak souvisí ony odklady odchodů z “mamahotelů” či založení rodin. Co tedy s tím?

Radikálnější odpovědi

Když mainstreamové strany nedokážou problémy mladých efektivně řešit, přichází docela logicky řada na uskupení, která na současnou krizi nabízejí radikálnější odpověď. Dobře to ukázaly záříjové volby v Berlíně, kde se ziskem 25,7 procenta hlasů s přehledem vyhrála krajně levicová strana Die Linke.

Partaj, která ve svém programu slibovala regulaci nájemného nebo vyvlastnění bytů od soukromých společností, ve velkém volili právě mladí. Současně ale v německé metropoli posílila také krajně pravicová AfD. Leckdo by mohl konstatovat, že se část nastupující generace zradikalizovala. Co když jsou ale mladí lidé prostě jen frustrovaní a nemají motivaci svěřovat svoji budoucnost politikům, kteří v jejich očích zjevně selhávají?

Stále jsou demokratičtí

Nadace Allianz Foundation na začátku letošního roku zveřejnila průzkum, do kterého se zapojily tisíce lidí ve věku od 16 do 39 let z Německa, Francie, Itálie, Polska a Španělska.

Podle jeho výsledků se většina mladých v těchto státech stále hlásí k demokratickým hodnotám a značná část z nich se ideově pohybuje kolem politického středu. Více než 30 procent dotázaných však zároveň uvedlo, že se politicky angažuje mimo tradiční strany, a to ve formě občanských iniciativ, protestů nebo sociálních hnutí.

Muži doprava, ženy doleva

Na druhé straně se však odehrává nezpochybnitelný postup části mladých směrem doprava, a to hlavně u té mužské. Například výsledky evropských voleb v roce 2024 ukázaly, že krajně pravicové strany mají výrazně větší podporu mezi mladými muži než mezi mladými ženami.

U mužů z mladších věkových skupin je podpořila více než pětina voličů, zatímco mezi mladými ženami to bylo přibližně něco okolo 14 procent. U generace Z a mileniálů tak vidíme poměrně velkou genderovou propast.

Podle odborníků v tomto případě mohou hrát roli sociální sítě, které v mladých mužích vyvolávají pocit, že se jejich postavení kvůli progresivním změnám v oblasti genderu nebo úspěchům žen ve veřejném životě zhoršuje.

Krajně pravicové narativy v prostředí sociálních sítí a influenceři z řad manosféry v nich tento pocit dále utvrzují. Krajní pravice pak na jejich problémy nabízí jednoduchá a také značně nebezpečná řešení.

Začít něco dělat

Extrémní pravice nabízí jednoduché recepty na “mužnost” a taky třeba na migraci, která rovněž “mladého bílého muže” na evropském kontinentu ohrožuje. Levice zase mladým nabízí jednoduchá řešení, jak se ve velkých evropských městech dostat k bydlení. Proč to tedy nezkusit?

Mladí lidé žijí každopádně v době, která je k hledání extrémních řešení nutí. Ve chvíli, kdy je pro ně bydlení nedosažitelné, bezpečnostní situace nejistá a kdy jim tradiční politici nerozumí, začíná být nabídka jednoduchých řešení čím dál přitažlivější. Pokud tedy chtějí evropské mainstreamové strany získat přízeň mladých zpět, musí pro ně také začít něco reálného dělat.