Bold news

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) nemohl po sdělení Evropské komise (EK) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) pozastavit podpory holdingu Agrofert. Na dotaz pirátského poslance Ivana Bartoše to ve čtvrtek ve Sněmovně uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD).

Evropská komise dospěla k závěru, že Babišův svěřenský fond střet zájmů kolem Agrofertu dostatečně neřeší. Část evropských dotací firmám z holdingu proto pozastavila. Premiér ale problém odmítá a vzkazuje, že ho postoj Bruselu nezajímá. Opozice tvrdí, že Babiš neobelhal jen Evropskou komisi, ale i prezidenta a veřejnost.

Česko by mělo v roce 2027 hospodařit se schodkem 389 miliard korun. Vyšší deficit měla země historicky jen jednou, a to v roce 2021 během pandemie covidu-19. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) přesto tvrdí, že vyšší schodek je nutný, aby ekonomika dál rostla.

Sporná novela, která mění pravidla pro sestavování veřejných rozpočtů, definitivně prošla. Sněmovna koaličními hlasy přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla. Novela mimo jiné umožní vládě mimo dnešní rozpočtová pravidla zvyšovat výdaje na obranu a také investice do strategické infrastruktury.

Ceny školních potřeb jsou srovnatelné s loňským rokem, letos si však rodiče připlatí za sešity nebo výtvarné potřeby. Vyplývá to z odpovědí obchodníků, které ČTK oslovila. Vrchol poptávky se očekává zejména ke konci srpna a také v prvním zářijovém týdnu poté, co se školáci ve třídách dozví konkrétní požadavky.

Vláda v pondělí schválila návrh zákona, který nahrazuje financování veřejnoprávních médií z poplatků příspěvkem ze státního rozpočtu. Česká televize by měla v příštím roce získat z rozpočtu 5,74 miliardy korun, což je o jednu miliardu méně, než letos plánuje vybrat z poplatků. Český rozhlas by měl mít z rozpočtu příjem 2,065 miliardy Kč. To je zhruba o 400 milionů méně.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se z pracovních důvodů omluvil ze čtvrtečního sněmovního jednání. Nezúčastnil se tedy ani mimořádné schůze, kterou nechala svolat opozice k jeho možnému střetu zájmů a kvůli dotacím skupině Agrofert. Věnoval se raději zahájení stavby pavilonu chirurgických oborů v plzeňské fakultní nemocnici.

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) podle České televize požaduje pro příští rok navýšení výdajů pro svůj resort na dvě procenta HDP, tedy na 190 miliard korun. Šlo by tak o meziroční navýšení o 35 miliard korun. Obrana by letos měla hospodařit se 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Loni resort získal o 16 miliard korun víc.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) 15. června předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude kabinet v pondělí diskutovat. Klempíř zatím nebyl schopný říct, kde se peníze na provoz obou institucí vezmou.

Dopis, který Evropská komise 20. května zaslala českým úřadům a v němž se píše o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše, se týká i zemědělských fondů. ČTK to potvrdil nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel.

Vláda podle ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) projedná návrh zákona o médiích veřejné služby po vypořádání všech připomínek v polovině června. Účinný by mohl být od 1. ledna 2027. Klempíř to řekl v pondělí večer novinářům po jednání koaliční rady.

Se stávajícími pravidly, která nastavila bývalá vláda Petra Fialy (ODS) se podle současné ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nedá sestavit smysluplný rozpočet. Opozice tvrdí, že chystané rozvolnění pravidel má naopak sloužit tomu, aby vláda mohla zemi dál neúměrně zadlužovat. Jak to tedy je?

Evropa zřejmě stojí na prahu potravinové krize. Není za tím však válka na ukrajině ani špatné počasí, ale aktuální konflikt v Íránu a napětí okolo Hormuzského průlivu.

Téma změny financování České televize a Českého rozhlasu přiživil svým odchodem z veřejnoprávní televize druhou březnovou neděli moderátor Otázek Václav Moravec. Stále platí, že vláda Andreje Babiše chce zrušit koncesionářské poplatky a veřejnoprávní média financovat ze státního rozpočtu. Koalice argumentuje tím, že koncesionáři ušetří.

Okurky, které jsou v Rusku oblíbenou součástí mnoha pokrmů, se staly dalším zbožím, jež výrazně zdražilo. Podle agentury Reuters to naštvalo spotřebitele a vzbudilo znepokojení mezi politiky, kteří se v době války proti Ukrajině snaží tlumit nespokojenost mezi lidmi.

Podle byznysového magazínu TradingView stoupá počet mladých Američanů, kteří jsou ochotni platit kryptoměnami, a to třeba i na rande. Ukázal to průzkum společnosti Pollfish pro kryptoměnovou burzu OKX. Už 13 % Gen Z respondentů někdy na rande kryptoměnou platilo a celá řada dalších by takto ráda platila také.

Je to vůbec legální? Takovou otázku si položila Národní rozpočtová rada i řada odborníků, když vláda Andreje Babiš (ANO) poslala do Sněmovny návrh rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun.

V Praze je nedostatek bytů, natožpak těch „finančně dostupných“ pro mladé lidi a studenty. V nabídkách se tak stále častěji objevují prostory, které jsou sice kolaudované jako ateliéry nebo kanceláře, ale žít se v nich nějakým způsobem dá. My jsme našli například desetimetrový ateliér bez koupelny. Majitel na náš zájem o prohlídku nereagoval.

Generace Z má o vánočních dárcích jasno. Místo svetrů, knížek nebo elektroniky preferuje peníze, dárkové vouchery a stále častěji i kryptoměny. Vyplývá to z amerických průzkumů. Zatímco starší generace vnímají peníze jako neosobní dárek, mladí je považují za praktické řešení bez zbytečného obtěžování toho, kdo obdarovává.

Britská vláda chystá největší investici do tamní mládeže za poslední roky. Pět set milionů liber (necelých 14 miliard korun) má během následujících čtyř let přinést až 300 nových či obnovených mládežnických center Young Future. Ta nabídnou bezpečný prostor, podporu i rozvoj mladým lidem od deseti do 21 let.