Je to vůbec legální? Takovou otázku si položila Národní rozpočtová rada i řada odborníků, když vláda Andreje Babiš (ANO) poslala do Sněmovny návrh rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun.
Národní rozpočtová rada, která v Česku dohlíží na udržitelnost veřejných financí a dodržování pravidel rozpočtové odpovědnosti, nakonec prohlásila, že je navrhovaný rozpočet v rozporu se zákonem. S tím ministryně financí Alena Schillerová (ANO) zásadně nesouhlasí. Jak to tedy je?
Miliardy přes limit
Na konci ledna schválila vláda rozpočet s deficitem 310 miliard korun. Ten je tak ještě o 20 miliard vyšší než výsledný schodek rozpočtu v loňském roce, kdy ministerstvo financí vedl Zbyněk Stanjura (ODS). Rozpočet navíc překračuje o 63 miliard zákonný limit výdajů, na což upozornila Národní rozpočtová rada (NRR), která dohlíží na dodržování pravidel rozpočtové odpovědnosti.
1/9 📜NRR považuje za nezpochybnitelné, že návrh zákona o státním rozpočtu je v příkrém rozporu se stávajícím zněním zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Státní rozpočet překračuje maximální limit výdajů o 63 mld. Kč. ❌
— Národní rozpočtová rada (@rozpoctova_rada) January 28, 2026
„Snižuje se kultura rozpočtování a úcta k pravidlům klesá. Kritizovali jsme i minulou vládu, ale politická scéna je ve stavu, kdy není schopná všechny politické sliby vměstnat do limitů zákona. Do této chvíle ministři financí u některých položek alespoň předstírali, že jsou v souladu se zákonem. Teď už vláda ani nepředstírá,“ komentuje návrh rozpočtu předseda NRR Mojmír Hampl.
Co říká zákon?
A co tedy říká zákon o rozpočtové odpovědnosti? Například procentuálně určuje výši maximálního shodku rozpočtu pro daný rok. A pro rok 2026 měl tento maximální schodek činit 293 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová se ale brání tím, že zákon se dá volně vyložit a nevztahuje se na to, když nová vláda přepracovává návrh rozpočtu vlády odcházející.
"Není to žádných 63 miliard, jak říká Hampl, a já se snažím to korektně a věcně vysvětlovat," říká v rozhovoru pro Deník.cz ministryně financí Alena Schillerová.
"Kdybychom se drželi čísel, byl by ten rámec 293 miliard, takže i kdyby byl porušen zákon, což já z procesních důvodů nepřipouštím, tak je to o osmnáct, ne o třiašedesát miliard. Divím se, že Mojmír Hampl úplně stejně nekřičel, když Fialova vláda předložila zákon, kde neměli krytých 37 miliard na dopravě."
Bývalý ministr finiancí Zbyněk Stanjura navrhl na konci svého funkčního období rozpočet se schodkem 286 miliard. Podle Schillerové však nebylo reálné se do tohoto schodku právě kvůli nedořešeným financím pro dopravní infrastrukturu, ale i kvůli dalším nepřiznaným výdajům minulé vlády vejít.
Je to obcházení zákona?
Podle ústavního právníka Ondřeje Preusse však není pochyb, že Schillerové ministerstvo obchází zákon o rozpočtové odpovědnosti, který jasně stanovuje, jak vysoké výdaje má Česko mít.
„Zákon o rozpočtové odpovědnosti samozřejmě obsahuje prostor pro interpretaci, což je u rámcových fiskálních pravidel běžné. To ale nelze chápat jako zelenou k obejití zákona. Pokud se výjimky a flexibilita stanou pravidlem, zákon fakticky ztrácí význam,“ vysvětluje pro Bold News Preuss.
Také Hampl se s kolegy z národní rady podle svých slov nad argumenty ministryně financí pousmívá. „Slyšeli jsme komentář, že ten, kdo daný zákon vykládá, je ministerstvo financí. To by znamenalo, že rozhodčím je jeden z hráčů. NRR má být nestranný rozhodčí, který píská všem stejně,“ reaguje na Schillerovou.
Míň peněz obraně
Zásadním tématem posledních let jsou především od začátku ruské invaze na Ukrajinu výdaje na obranu. A ty budou i přes vyšší výdaje v rozpočtu letos snížené. Vláda Andreje Babiše škrtla konkrétně obraně 21 miliard oproti loňskému roku. Podle ministra obrana Jaromíra Zůny ale půjdou tyto peníze na dosud nevyhlášené projekty v příštím roce.
„Výdaje na obranu jsou politická věc, ale za nás je zase sporné, že do těchto výdajů počítá vláda i 20 miliard na stavbu dálnice D11, což je čistě budování infrastruktury a s obranou to nesouvisí,“ uzavírá Mojmír Hampl s tím, že o rozpočtu ještě čeká živé jednání v Poslanecké sněmovně. To by mělo začít už ve středu 11. února. Do té doby, než bude rozpočet schválen, Česko funguje v takzvaném, rozpočtovém provizoriu. To omezuje měsíční výdaje na jendu dvanáctinu celkových výdajů v loňském roce.
