Sporná novela, která mění pravidla pro sestavování veřejných rozpočtů, definitivně prošla. Sněmovna koaličními hlasy přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla. Novela mimo jiné umožní vládě mimo dnešní rozpočtová pravidla zvyšovat výdaje na obranu a také investice do strategické infrastruktury.

Za zhoršené bezpečnostní situace bude kabinet také moct navýšit schválené rozpočtové výdaje až o deset procent. Opozice obratem oznámila, že se kvůli novele, která rozvolňuje dosavadní rozpočtová pravidla, obrátí na Ústavní soud.

Přehlasovaný prezident

Veto přehlasovalo 104 ze 176 přítomných poslanců, potřeba bylo nejméně 101 hlasů. Proti hlasovalo 72 opozičních zákonodárců. Vládní tábor už ráno navzdory protestům opozice stanovil pro hlasování pevný čas. O vetované novele poslanci na nynější schůzi jednali zhruba pět hodin čistého času. V řádné debatě ale nakonec vystoupil pouze jeden z 33 přihlášených poslanců.

Veto @prezidentpavel jsme právě přehlasovali. Zvítězil zdravý rozum nad politickým divadlem. Česko teď může dostat zákonný, realistický a pravdivý rozpočet, který ochrání naši bezpečnost, investice i hospodářský růst. Potěmkinovské rozpočtování skončilo 🇨🇿

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) August 26, 2026

Prezident Petr Pavel veto zdůvodnil mimo jiné obavou o dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a oslabení parlamentní kontroly nad veřejnými penězi. Vládní představitelé jeho výhrady odmítají. „Zvítězil zdravý rozum nad politickým divadlem,“ radovala se nad výsledkem hlasování na síti X ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

K Ústavnímu soudu

Opozice naopak novelu označuje za cestu k výraznému růstu výdajů a dluhu. V debatě zaznívala přirovnání ke kreditní kartě, bianco šeku na další stovky miliard nebo dokonce k „rozpočtovému megazločinu“.

„Je to znásilnění rozpočtové odpovědnosti. Je to krádež budoucnosti našich dětí,“ řekl stínový ministr financí ODS Jan Skopeček. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob varoval, že vláda zemi vede „k nárazu do zdi“. V případě aktivace zákonné dluhové brzdy by podle něj byly nutné vyšší daně a výrazné škrty ve výdajích. „Vědomě zadlužovat zemi a nechat účet zaplatit naše děti je politický zločin,“ napsal na X.

Lídři ODS, TOP 09, STAN, Pirátů a KDU-ČSL potvrdili po hlasování na společné tiskové konferenci záměr obrátit se na Ústavní soud. Podle předsedy ODS Martina Kupky je ÚS poslední instancí, kde je možné ochránit se před drancováním země. Návrh podle něj opozice dopracuje do několika dnů.

Seknout schodek

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib na síti X vysvětlil důvod k podání ústavní stížnosti. „Vláda dnes na sílu prosadila právo zadlužovat Česko bez omezení. Bude moci seknout půlbilionový schodek a tvrdit, že žádný deficit nemá - jako by si Babiš pořídil neomezenou kreditku, kterou nesplatí, ale zaplatí ji příští generace. Proto jako opozice podáváme ústavní stížnost.“

Šéf Starostů Vít Rakušan připomněl, že již dnes české občany státní dluh stojí 100 miliard ročně jen na úrocích. „100 miliard, které by šlo využít na potřebné věci: dálnice, nemocnice, školství, obranu. Takhle se dobrý hospodář a odpovědný správce země nechová. I proto se obrátíme na ústavní soud,“ uvedl.

Sestavování rozpočtů

Původním cílem novely bylo především změnit způsob sestavování výdajových rámců. Nově se mají odvíjet od střednědobého růstu čistých výdajů namísto dosavadního systému založeného na stanovené maximální výši strukturálního salda. Úprava vychází z evropské směrnice.

Největší kritiku opozice ale vyvolaly změny, které do návrhu při květnovém schvalování prosadila ministryně Schillerová. Jednou z nich je možnost vlády zvyšovat výdaje na obranu nad rámec schválený Sněmovnou až do roku 2036. To je o tři roky déle než podle současných pravidel. Výdaje nad dvě procenta HDP pro obranu se navíc nebudou započítávat do schválených výdajových rámců.

Podobně bude moci vláda navyšovat také výdaje na strategické infrastrukturní stavby. Kabinet navíc získá možnost v případě zhoršení bezpečnostní situace zvýšit rozpočtové výdaje až o deset procent pouze na základě doporučení Bezpečnostní rady státu. Letos by tak šlo až o 240 miliard korun. V některých případech bude vláda moci zasahovat také do rozpočtů vybraných kapitol bez souhlasu sněmovního rozpočtového výboru.

Nová pravidla

Novela mění také definici primárního salda sektoru veřejných institucí. Nově půjde o rozdíl mezi celkovými příjmy a výdaji podle pravidel Evropské unie, upravený nejen o vliv hospodářského cyklu a jednorázových opatření, ale také o úrokové výdaje.

Zákon zavádí rovněž nový způsob financování výstavby jaderných zdrojů. Stát by je mohl financovat pomocí půjček z mimorozpočtových účtů. Peníze by tak nešly přímo ze státního rozpočtu, ale z účtů podřízených Státní pokladně. Takto poskytnuté prostředky se přitom podle zákona nebudou započítávat do výše zadlužení státu podle pravidel rozpočtové odpovědnosti.