Čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu podle expertů Josefa Krause z Masarykovy univerzity v Brně a Karla Svobody z Univerzity Karlovy ukázaly, že válka 21. století vypadá úplně jinak, než si svět představoval. Místo rychlého „blitzkriegu“ přišla poziční, vyčerpávající bitva, které dnes dominují drony a bezpilotní technologie.

Podle Krause drony proměnily frontu v systematickou devastaci lidské síly. Rusko na začátku války selhalo kvůli logistice a korupci, Ukrajinu podržela morálka i příprava po roce 2014.

Po čtyřech letech ale obě strany narážejí na limity lidské síly i techniky. Zatímco Ukrajinci předávají zkušenosti s bojem proti bezpilotním prostředkům i armádám NATO, na bojišti se podle odborníků situace dál přelévá bez jasného výhledu na rychlý konec.

Podle Svobody by mohlo válku ukončit jen vyčerpání technických a lidských sil, to se ale nejspíš jen tak nestane. Rusové totiž podle něj chystají další mobilizaci.

Nečekaný vývoj

V úterý 24. února uplynou čtyři roky od vypuknutí největšího evropského konfliktu od konce druhé světové války. V roce 2022 vtrhla ruská armáda na Ukrajinu a svět s napětím a obavami sledoval, co bude dál.

Ukrajina nepadla. Už čtyři roky odolává náporu ruských vojáků. Podle expertů Josefa Krause z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a Karla Svobody z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy nikdo nečekal, že Ukrajina vydrží tak dlouho.

Konec v nedohlednu

Podle nich se válka za čtyři roky proměnila a dnes jí dominují bezpilotní prostředky. Konec války ale nejspíš jen tak nepřijde. „Ruská federace si myslela, že dobude Ukrajinu a změní tamní politický režim, připomínalo to blitzkrieg. To se ale nestalo,“ vysvětluje pro Bold News Josef Kraus.

"Rusy hodně zbrzdila logistika, která nestačila zásobovat armádu postupující na Kyjev. Ukrajina naopak ukázala velice dobrou připravenost, protože se na střet s Ruskem připravovala od roku 2014. Rusové naopak ukázali zásadní slabost svých ozbrojených sil, jak technologickou, tak také mentální a strategickou. Nikdo to nečekal, Ukrajinu to v prvních týdnech zachránilo před jistou porážkou."

S tím souhlasí i Karel Svoboda. „Na začátku se nečekalo, že Ukrajinci budou mít takovou morálku a ochotu bránit se Rusům. U Rusů se zase nečekalo, že jejich armáda je sice velká, ale extrémní korupce, která v ní byla, vlastně způsobí, že bude mít rozkradené zásoby, které když potřebovali, tak je neměli. Mluvíme tady o benzínu i uniformách. Rusové ukázali, že nejsou tak zázračná síla, jak se tvářili.“

Ze zákopů do vzduchu

Oba experti se také shodují v tom, že válka se za čtyři roky úplně proměnila. Z opotřebovávací zákopové války, ve které šlo o to, která strana bude mít více dělostřelecké munice, se stala válka bezpilotních prostředků.

„Drony jsou nyní nejzásadnější zbraní celé války, celou ji změnily. Jakýkoliv pohyb, jakákoliv snaha zaútočit vede okamžitě k tomu, že se na vás slítne množství dronů. Na začátku jsme se smáli Rusům, když dělali protidronová opatření v podobě sítí, dnes vidíme, že tato opatření přijímají i Ukrajinci,“ říká Svoboda.

Devastace lidské síly

Podle Krause se z války na Ukrajině stal nyní poziční konflikt, kdy není jedna ani druhá strana schopná dobývat nebo osvobozovat rozsáhlejší území. „Je to systematická devastace živé síly za pomoci bezpilotních prostředků. Drony komplikují naprosto všechno, včetně například rotací vojenského personálu. Bezpilotní prostředky ukázaly, že jsou naprosto klíčovým prvkem současného moderního konfliktu, ukazuje se, že válka 21. století vypadá úplně jinak,“ uvedl Kraus.

Podle Svobody se změnil nejen technický způsob války, ale změnili se i ukrajinští vojáci. Například v půlce února vyšlo podle Novinek.cz najevo, že při společném cvičení ukrajinských vojáků a NATO, které se odehrálo loni v květnu v Estonsku, byli Ukrajinci schopní eliminovat dva alianční prapory za den. „Nejprve jsme měli pocit, že ten největší dar Ukrajině, který můžeme dát, je výcvik jejich vojákům," podotýká Karel Svoboda.

"Teď se ukazuje, že je ten výcvik úplně bezcenný. Naši vojáci nejsou vycvičení na boj proti dronům, naopak v tomto ohledu by nás mohli cvičit Ukrajinci."

I Ukrajina postupuje

Ačkoliv se ještě v prosinci loňského roku mluvilo o tom, že Rusové na Ukrajině postupují velmi rychle a za měsíc se jim podařilo dobýt 700 kilometrů čtverečních území, což bylo nejvíce za celý rok, v lednu se jejich postup zpomalil.

A dobývat svá území zpět se daří také Ukrajincům. Minulý týden se jim podařilo podle agentury AFP osvobodit přes 200 kilometrů čtverečních, zejména v Záporožské oblasti. V jiných oblastech ale postupují i Rusové.

„Zdá se to jako patová situace, kdy ani jedna strana není schopná ten konflikt rozhodnout, ale je také vidět, že Ukrajina tahá za kratší konec, a to z toho důvodu, že má omezenější lidské zdroje, vojenské kapacity i ekonomiku," říká Jan Kraus. "Mobilizační potenciál Ruska ještě není využit," dodává politolog s tím, že se obává, že Ukrajina nakonec bude dotlačena k teritoriálním ústupkům.

Bude další mobilizace?

Podle Svobody se nejspíš nějaká větší ruská mobilizace blíží. Naznačuje to omezení sítě Telegram ruskými cenzorními úřady. „Pokud Vladimir Putin bude chtít válčit do posledního Rusa, tak klidně může," říká Karel Svoboda.

"Ukrajina teď pod vrchním velitelem ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandrem Syrskym přijala strategii, že nemá smysl bojovat o jednotlivá města do posledního muže, ale jde o to zabít co nejvíce Rusů. Obě strany musí dojít k tomu, že se vyčerpaly jak technicky, tak hlavně lidsky. Vladimira Putina netrápí, že ztrácí vojáky, trápit ho bude ztráta etnických Rusů,“ predikuje Svoboda.