V Praze se v úterý uskuteční summit předsedů vlád Visegrádské čtyřky (V4). Jednání proběhne v době, kdy slovenský premiér Robert Fico pohoršil Západ svým projevem proti Ukrajině a ve prospěch Ruska.

Státy V4 se schází od roku 1991 na vrcholné i expertní úrovni. Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko se sice stále snaží utužovat vzájemnou spolupráci, ve většině klíčových politických témat se ale po 33 letech značně odlišují.

Padnou si do náruče?

Užitečná platforma pro setkávání blízkých států, nebo nefunkční a neefektivní přežitek? Názory na Visegrádskou čtyřku se různí. I přes narůstající kritiku kvůli ideologické rozdílnosti jednotlivých členů se tento týden Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko ve formátu V4 opět potkají.

V4 leaders to meet in a long-delayed summit on 27 Feb as fault lines over UA and RU eased barely enough with the Hungarian climbdown on aid to Kyiv and Sweden's NATO accession.

👇 Click the link to read the #WeeklyOutlook and stay informed! 👇https://t.co/AC23Ylng2f

— Visegrad Insight (@VisegradInsight) February 26, 2024

A díky posledním výrokům slovenského premiéra Roberta Fica o Ukrajině a Rusku to nebude setkání úplné srdečné.

Největším úspěch? Vstup do EU

Visegrádská čtyřka vznikla v roce 1991, její význam posílil po vstupu jejích členů do Evropské unie. V rámci V4 dochází nejen k setkávání čelních představitelů států, ale také expertních skupin.

Zjednodušeně řečeno je jejím cílem “zvyšování spolupráce geograficky i kulturně blízkých států”, ale také “vytvoření silnější vyjednávací pozice v rámci EU”. To se občas daří, v současném složení se ale bude shoda na složitých otázkách hledat jen těžce.

Dva na dva jako v Clashi

V roce 2024 je každopádně V4, co se týče politické orientace, rozdělena na dvě poloviny. Na jedné straně stojí premiéři Maďarska a Slovenska, na té druhé český a polský. Polovina “vé čtyřky” je euroskeptičtější, proruská a národovecká.

Na druhé straně jsou vlády zcela jasně proukrajinské a prozápadní. Půjde tedy tak trochu o setkání dvou světů. Český premiér Petr Fiala spolupráci zemí V4 stále považuje za důležitou. Je ale skeptický, co se týče nějakých konstruktivních výsledků aktuálního jednání.

Jak se Slovensko přibližuje Maďarsku

Maďarský premiér Viktor Orbán ve svém boji proti EU, migraci a proti pomoci Ukrajině každopádně získal cennou posilu. Slovenský premiér Fico, který se Orbánovi snaží přinejmenším vyrovnat, naposledy vzbudil kontroverze svým servilním výstupem na obhajobu ruského prezidenta Vladimira Putina, který je podle něj Západem démonizován.

Fico se Slováky snaží vystrašit tím, že pokud nevyjdou Putinovi vstříc, budou Západem zataženi do války. Naskakuje tím na narativ Kremlu a napomáhá izolaci Slovenska.

Zrušit, nebo stále diskutovat?

Kritici V4 tak mají další munici. V reakci na Ficovy skandální výroky požadují zrušení V4. Obhájci V4 naopak zdůrazňují, že je formát o to důležitější. Radikální hlasy podle nich nelze ignorovat a izolovat, je jim třeba naslouchat a vyvracet je.

Jistě by ale bylo dobré jednotlivým členům V4 připomenout, že jedním z cílů uskupení je posilovat stabilitu v regionu střední Evropy. Podlézání ruskému diktátorovi nám stabilitu úplně nezíská.