Motoristé slibovali na ministerstvu životního prostředí změnu, a to také dodrželi. Resort v posledních měsících provázejí personální otřesy, rušení míst a čím dál větší komunikační chaos. To názorně ukázala i komunikace kolem úniku či spíš neúniku toxických látek na Šumavě.
Chvílemi to vypadalo, že představitelé i nepředstavitelé MŽP střílejí názvy látek od boku jak na sociálních sítích, tak na oficiálních tiskových konferencích i v médiích.
Ministerstvo přitom dál opouštějí zkušení odborníci. Zůstává tedy naopak otázka, zda bude i po dalších personálních změnách dostatek lidí, kteří dokážou skutečné krizové situace věcně a odborně řešit.
První, ale špatně
Na začátku září předvedli Motoristé, jak naprosto nezvládají komunikaci ministerstva životního prostředí ani resort jako takový. Jeho hlavní představitelé, mezi něž se dočasně započítal i Filip Turek, jenž je zmocněncem vlády pro Green Deal "na momentálních překážkách", nedokázali přesvědčivě informovat o úniku toxických látek na Šumavě.
Látku, která se do do půdy dostala v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku v Národním parku Šumava, nejprve Turek označil za bojový plyn yperit. To na sociálních sítích vyvolalo téměř paniku.
Do třetice všeho zlého
Turek pak po několika hodinách informaci pozměnil, yperit se změnil na jedovatý plyn fosgen. A následně se poslanec opravil ještě jednou s tím, že jde o látky, které se mohou proměnit ve fosgen v případě požáru. O moc lépe si nevedl ani další Motorista, ministr životního prostředí Igor Červený.
když tě učitelka chemie vytáhne k tabuli: pic.twitter.com/wY1q8KNE0J
— Filip Titlbach (@FilipTitlbach) September 8, 2026
Na tiskových konferencích i ve svých příspěvcích na sociálních sítích zmiňoval látek hned několik, pokud se mu tedy povedlo vyslovit jejich název. Dnes už víme, že nalezenými látkami byly dioxiny, furany, rtuť, arsen a chlorovaná rozpouštědla z dob, kdy na místě operovala československá armáda. A taky víme, že žádné nebezpečí nehrozí, pokud látky ze sudů nezajdete přímo ochutnat.
Kdo za to může?
Dramatická prohlášení Motoristů způsobila jeden velký chaos. Přesto si ale neodpustili kritiku předchozího vedení ministerstva, což byl asi také účel celého "sdělení". Vytýkali mu hlavně nečinnost, resort prý měl o situaci kompletní zprávu už od roku 2023.
Podle Červeného tehdy e-mailem informovala tehdejšího náměstka Tomáše Tesaře (TOP 09) firma Dekonta. Server PrahaIN.cz píše, že v mailu byly obraty jako „vysoká nebezpečnost“, „nelze vyloučit přítomnost bojových chemických látek“, „měla by být zajištěna ostraha“ i varování před rizikem protipěchotních min.
Oponenti naopak Motoristy obviňují z toho, že kauzu zbytečně dramatizují a snaží se skrze zakázku na sanaci za zhruba 192 milionů korun přihrát byznys spřátelené firmě Dekonta.
Předposlední ředitel
Chaos okolo celé situace mohl být možná menší. A asi by i byl, kdyby se v posledních několika měsících MŽP nezbavovalo jednoho experta za druhým. Na začátku září přišel server Eko News například s informací, že na ministerstvu životního prostředí skončil šéf sekce ochrany přírody Michal Servus.
Ten patřil k posledním dvěma ředitelům, kteří na MŽP po nástupu Motoristů vydrželi. Po odchodu Servuse, který jako ředitel sekce působil od roku 2023, zbývá na ministerstvu jediný "předmotoristický" ředitel Jan Kříž. Ten šéfuje sekci ekonomiky, která je sice zásadní, se samotnou ochranou přírody ale nemá moc společného.
Co jde škrtnout
Ukončení služebního poměru Michala Servuse potvrdila serveru mluvčí ministerstva Jana Schillerová. Podle ní k němu došlo na základě vzájemné dohody. Další podrobnosti ale odmítla poskytnout s odvoláním na to, že jde o personální záležitost.
Podobně nekonkrétní je ministerstvo také ohledně rušení a slučování sekcí, zaměstnaneckých čistek, škrtů, vytváření nových pozic i obsazování „vlastními lidmi“. Motoristé v posledních měsících na MŽP zkrátka hrají „škatulata“, čímž trpí odbornost i komunikace.
Oni to říkali
Možná se ale není co divit. Velké změny avizoval už v prosinci ministr zahraničí Petr Macinka, který byl před nástupem Igora Červeného pověřeným ministrem životního prostředí.
Dopředu oznámil například sloučení sekce ochrany klimatu a sekce ochrany životního prostředí a uvedl, že k 1. lednu počítá také se zrušením 17 systemizovaných míst. Mezi první kritiky patřil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), který v zimě pro Ekonomický deník popsalpro Ekonomický deník popsal, v čem jsou plánované škrty a změny nebezpečné.
Ideologie a fakta
Hladík kroky vnímá jako populistické a motivované fosilní ideologií. Motoristé podle něj vnesli na ministerstvo ideologii, která popírá vědecká fakta a poznání.
„Pokud dojde k propuštění odborníků z ministerstva, vůbec nevím, kdo bude zastupovat Česko v mezinárodních a evropských jednáních. Kdo bude za Česko vyjednávat otázky, které jsou v EU širokou agendou, kdo bude tvořit odborná stanoviska, legislativu a vyhlášky,“ komentoval pro deník.
Přišla jim tabulka
A u slov Motoristé opravdu neskončili. Na jejich resortu proběhlo pod krycím názvem systematizace zeštíhlení pracovních míst z původních 714 na dubnových 670.
Podle serveru Alarm se pak dotčení zaměstnanci o zániku své pozice dozvěděli tak, že jim přišel e-mail s odkazem na tabulku. No a v tabulce si mohli sami vyhledat, zda ještě mají práci.
Už i nápadně
Kromě nenápadně rušených pozic se Motoristé zbavili také například právníka a analytika Martina Abela. Ten přišel o místo ve Výzkumném ústavu pro krajinu, který MŽP zřizuje, poté, co na sněmovním semináři veřejně zkritizoval Filipa Turka a jeho výroky.
Odchod Martina Abela odstartoval vlnu varování ze strany vědecké komunity i lidí zevnitř resortu. Experti mluví podle pořadu Reportéři ČT o systematické destrukci resortu životního prostředí pod taktovkou Motoristů.
To, že se jim ministerstvo daří ničit, nakonec ukázali uměle vyvolaným poplachem kolem látek na Šumavě Motoristé sami. Ukázali také, že jimi "spravovaný" resort v krizi rozhodně dobře fungovat nebude.