Případ tříleté Viktorky, kterou usmrtil její otec, pokračuje dalšími kroky ministerstva spravedlnosti. Ministr Jeroným Tejc (za ANO) podal kárnou žalobu na soudkyni, jež v případu rozhodovala, a zároveň vyzval k prověření postupu orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Přezkoumat chce také související znalecké posudky.
Tejc přitom připustil, že kárná žaloba za rozhodovací činnost soudce je ze strany ministra krajním krokem, ale zdůraznil, že ji bude využívat i v dalších případech, pokud dospěje k závěru, že soudci neodvedli svou práci dostatečně kvalitně.
V péči vraha
Otec, který měl dlouhodobě problém se závislostí na drogách i s psychickým onemocněním, Viktorku brutálně usmrtil letos v březnu. Tedy necelého půl roku poté, co benešovská soudkyně svěřila dívku z pěstounské péče do péče biologických rodičů s dohledem OSPOD.
V dubnu zavraždil biologický otec tříletou Viktorku nedlouho poté, co mu ji soud svěřil do péče.
— Jeronym Tejc (@JTejc) July 1, 2026
V příštích měsících se bude kárný senát při Vrchním soudu zabývat kárnou žalobou, kterou jsem na soudkyni v pátek podal kvůli jejímu excesivnímu rozhodnutí. Soudci jsou ve svém… pic.twitter.com/Wb432lEevL
Tejc nyní pro soudkyni žádá roční snížení platu o 30 procent. O tom, zda se provinila, rozhodne kárný senát pražského vrchního soudu. Ministr připustil, že bude zapotřebí prokázat zjevný exces v rozhodování, aby byla jeho žaloba úspěšná.
"Jsem si vědom toho, že ministři spravedlnosti nepodávají často kárné žaloby na soudce, a už vůbec ne za jejich rozhodnutí. Soudci jsou ve svém rozhodování nezávislí, ale nemají být nezávislí na zákonech a neodpovědní," řekl Tejc.
Soudkyně Sandra Kimmelová se podle Tejce dané věci věnovala nedbale, rozhodla formálně a opomenula provést řadu dostupných důkazů. Ačkoli nemohla předvídat tragický konec, mohla vědět, že prostředí u rodičů nebude mít na dítě dobrý vliv. Podle něj mimo jiné přehlédla, že otec byl v době jejího rozhodnutí ještě v ambulantním ochranném léčení a že přebýval v chráněném bydlení.
Soudkyně tvrdí opak
Kárná žaloba obsahuje i vyjádření Kimmelové, která v daném řízení vyslechla všechny jeho účastníky a provedla 15 listinných důkazů. Soudkyně zdůraznila, že všichni včetně pěstounů se vzdali práva na odvolání.
"Pokud by v řízení zazněly obavy, které pěstounka následně prezentovala v médiích, soud by se jimi nepochybně podrobně zabýval. Řízení by bylo prodlouženo tak, aby všechny skutečnosti mohly být důkladně prověřeny, a otec by byl podroben dalšímu hodnocení své způsobilosti pečovat o nezletilou," vzkázala.
Poukázala také na psychiatrický posudek, podle kterého byl otec při plné abstinenci schopen o dítě řádně pečovat, a to i přes svou duševní poruchu. Tento závěr podle soudkyně podpořily i další důkazy, zejména zprávy z terapií a odborných zařízení, která otec navštěvoval. Hovořily o tom, že vedl řádný život, pracoval a dlouhodobě abstinoval. "Pěstounka uváděla, že rodiče o nezletilou řádně pečují, že si dítě na jejich péči rychle zvyklo a že celý proces probíhá bez problémů," doplnila.
Posvítí si i na OSPOD
Ministr chystá i systémové změny, aby se situace neopakovala. Zákonem chce zakotvit novou definici bezpečí dítěte a také mezioborové týmy, jejichž členové by spolupracovali v opatrovnických řízeních a navzájem si sdělovali důležité informace. Odhadl, že novinka by mohla být účinná nejpozději za rok.
Tejc situaci probíral i s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO), kterému v úterý zaslal oficiální podnět k prověření práce OSPOD v dané věci. Úřad totiž proti svěření do péče rodičů nevznesl žádné námitky. Kárná žaloba navíc tvrdí, že i předchozí zprávy OSPODu byly nedostatečné a že společnou domácnost rodičů a dítěte nikdo z úředníků neviděl.
Centrální úřad?
Podle Tejce je namístě uvažovat o centrálním řízení OSPOD. "Někde úředníci fungují skvěle, jinde je to horší," podotkl. Zvažuje se také institucionální zakotvení komise pro nepřirozená úmrtí dětí, která působí na ministerstvu práce, dodal.
Juchelka Tejcovu iniciativu k přezkoumání postupu soudu ocenil. Ve středeční tiskové zprávě uvedl, že se s ním chce sejít a představit mu doporučení ze zasedání zmíněné komise, která se zaměřuje na hledání systémových nedostatků v ochraně ohrožených dětí.
Mezi navržená opatření patří povinné pravidelné předávání informací o dlouhodobě rizikových rodinách úředníkům OSPOD, umožnit těmto úředníkům jak testovat rodiče dětí na návykové látky, tak i zajistit rodičům psychiatrické vyšetření. Za jeden z nejdůležitějších kroků pak komise pokládá úplnou digitalizaci agendy sociálně-právní ochrany dětí.
