Bydlení, vzdělávání, uplatnění na pracovním trhu i péče o duševní zdraví. To byly před volbami do Poslanecké sněmovny jedny z hlavních témat pro mladé voliče. Po politicích chtějí slyšet jasné odpovědi na palčivé otázky i konkrétní plány na vyřešení neutěšené situace v jednotlivých oblastech.
Pro lepší budoucnost mladých lidí jsou kvalitní vzdělávání, dostupné bydlení, péče o duševní zdraví i příjemné pracovní prostředí zcela klíčové.
Nedostupné bydlení
O potřebě dostupnějšího bydlení mluví politici napříč stranami. A zpackaná digitalizace stavebního řízení problému opravdu nepomohla. V evropském srovnání Česká republika nevychází dobře.
Podle Indexu prosperity a finančního zdraví České spořitelny se Česko při měření výdajů spjatých s bydlením a dostupností vlastního bydlení v minulém roce umístilo na 23. místě z 27 zemí EU. Značně zaostáváme také v samotné výstavbě. V roce 2024 se u nás podle Českého statistického úřadu dokončilo zhruba jen 30 tisíc bytů. Sousední Polsko ve stejném roce ovšem podle Seznam Zpráv dostavělo téměř 200 tisíc bytů.
Zlepšení v nedohlednu
Bydlení považuje podle Indexu budoucnosti bydlení Komerční banky za nedostupné osm z deseti Čechů. Devadesát procent respondentů navíc v následujících deseti letech neočekává výrazné zlepšení.
Praha patří mezi nejméně dostupné metropole v Evropě, pořízení nové nemovitosti v ní vyjde v průměru na ekvivalent 15 hrubých ročních mezd. Není proto překvapením, že více než dvě třetiny (64 %) Čechů podle průzkumu agentury Ipsos uvádí, že se v oblasti bytové politiky ubíráme špatným směrem.
Pedagogové prostě chybí
V dokonalé kondici není ani české školství. Podle dat České školní inspekce v něm chybí téměř 12 tisíc učitelů, bez psychologa či speciálního pedagoga je navíc až 62 % škol. Výdaje na vzdělávání se podle Indexu finančního zdraví a vzdělávání meziročně snížily z podílu 4,9 % na 4,5 % HDP.
Z hlediska procentuálních výdajů na školství je Česko na deváté nejnižší hodnotě v rámci EU. Z hlediska kvality vzdělání a výzkumu je pak Česká republika v rámci EU na 12. místě z 27. Při srovnávání v rámci vyspělých evropských zemí se tak řadíme do slabšího průměru.
Kde je ta průměrná mzda?
Po absolvování střední či vysoké školy mladí lidé hledají uplatnění na trhu práce. Podle dat ČSÚ bylo v roce 2024 nezaměstnaných 27 % Čechů ve věku od 15 do 24 let. V kategorii 25 až 29 let pak bylo nezaměstnaných 15,7 % mladých lidí. Vyhráno nemají ale ani ti zaměstnaní. Na průměrnou mzdu dosáhne podle projektu Young Money Matters méně než třetina mladých lidí ve věku 18 až 35 let. Mladí pracující zástupci generace Z přitom podle Seznam Zpráv očekávají průměrný hrubý měsíční plat 34 900 korun.
Generace Z navíc klade v práci čím dál tím větší důraz i na duševní pohodu. Kariéru si mladí nevybírají jenom podle platu, ale také pracovních podmínek. Chtějí se vyhnout vyhoření a nutnosti každý den fungovat v toxickém prostředí. Čtvrtina českých zástupců Gen Z podle analýzy Deloitte uvádí, že práce u nich výrazně přispívá ke stresu a úzkostem. Téměř polovinu pracujících z řad generace Z trápí také nedostatek adekvátního uznání či odměny za práci.
Mladí v nepohodě
Duševní pohoda je pro mladé obecně velkým tématem. A to i kvůli tomu, že duševní pohodu podle ČTK deklaruje pouze 48 % dospělých do 30 let. Nepohoda zasahuje i do pracovních výkonů mladých. Celých 39 % příslušníků generace Z se podle průzkumu Ipsos v roce 2023 cítilo ve stresu natolik, že nemohli chodit do práce, 18 % se to dokonce stalo opakovaně. Mladá generace chce proto o psychických problémech mluvit mnohem více než ty předešlé.
A to i kvůli tomu, že se nepopiratelně jedná o důležitý celospolečenský problém. Více než 40 procent Čechů se podle studie farmaceutické společnosti STADA potýká s obtížemi s duševním zdravím, pomoc terapeuta však využívá jen šest procent z nich. Alarmující je také statistika vyhoření, 71 % Čechů buď zažilo vyhoření, bylo na jeho pokraji, nebo alespoň uvedlo pocity s ním spojené.
