Mezi evropskými zeměmi aktuálně najdeme celkem deset dědičných monarchií. Zatímco jejich panovníci pomalu stárnou, v pozadí už na svou chvíli čekají mladí následníci trůnu. Zajímavostí je, že v současnosti na evropských trůnech nesedí ani jedna žena. To se však už brzy změní, neboť mezi budoucími panovníky najdeme hned několik princezen.

Některé z nich jsou dokonce tak populární, že ve své zemi představují naději pro zachování monarchie.

Čekají na svou chvíli

Evropské monarchie se pomalu připravují na generační obměnu. Jejich další existence do jisté míry závisí na tamních korunních princích a princeznách, kteří se celý svůj život ve stínu rodičů připravují na převzetí trůnu.

Někteří z nich mají za sebou poměrně silné životní příběhy, které přispívají k jejich vysoké popularitě.

Williamova popularita

Asi nejznámějším následníkem trůnu na světě je britský princ William, syn současného krále Karla III. a princezny Diany. V posledních letech se musel potýkat s životními těžkostmi, mezi něž patřila smrt jeho babičky královny Alžběty II. v roce 2022, stejně jako vážná onemocnění jeho otce a manželky Kate.

Spolu se svou ženou se však ve své zemi těší dlouhodobě vysoké popularitě. Nedávný průzkum veřejného mínění ukázal, že pozitivní názor na svého budoucího krále má až 74 procent Britů.

Ženská revoluce

Norský král Harald V. letos oslavil již 88. narozeniny. V budoucnu na jeho místo usedne korunní princ Haakon, jenž kvůli vysokému věku svého otce už nyní vykonává velkou část státnických povinnosti. Spíš než na něj se však v severské zemi v posledních letech soustředila mediální pozornost především na jeho ženu, princeznu Mette-Merit.

Ta se s následníkem trůnu seznámila v 90. letech jako svobodná matka. Média tehdy hojně propírala její mládí, které bylo spojeno s bujarými večírky a konzumací drog. Postupem času si však i přes četné kontroverze dokázala získat oblibu norského národa a nyní je ve své zemi velice populární.

To samé se však nedá říct o jejím synovi z předchozího vztahu, jímž je sedmadvacetiletý Magnus Borg Høiby. Ten byl loni na podzim podle iDnes.cz zadržen policií kvůli podezření ze znásilnění a z týrání žen.

Zachraňuje monarchii

Od abdikace dlouholeté dánské královny Markéty II. v loňském roce nesedí ani na jednom evropském královském trůně žena-panovnice. Již brzy se to však velmi pravděpodobně změní, neboť hned v několika evropských královských rodinách čekají na svou chvíli korunní princezny.

Jednou z nich je španělská korunní princezna Leonor. Její rodina se v minulých letech potýkala s velmi nízkou popularitou, která provázela panování bývalého krále Juana Carlose I. Ten v roce 2014 kvůli četným kauzám abdikoval ve prospěch současného monarchy a Leonořina otce Filipa VI. Nyní devatenáctiletá princezna si díky svému půvabu a milé povaze dokázala získat srdce mnoha Španělů, a pozvednout tak oblíbenost tamní monarchie.

Důkazem toho jsou opět i průzkumy veřejného mínění, podle kterých si ještě před pěti lety přála zachování monarchie necelá polovina tamních obyvatel. V závěru roku 2023 byla Leonor oficiálním slibem v parlamentu uvedena do funkce korunní princezny a od té doby toto číslo vzrostlo na téměř 60 procent.

Musela utéct ze země

A královnou se jednou stane i jednadvacetiletá nizozemská princezna Amalia, která je nejstarší dcerou současného krále Viléma Alexandra. O ní se i v Česku v poslední době hojně psalo v souvislosti s nizozemskou drogovou mafií, která plánovala její únos. Kvůli bezpečnostním hrozbám musela mladičká princezna na nějaký čas dokonce opustit svoji vlast. Amalia před časem uvedla, že zatím není připravena převzít nizozemský trůn a v případě nutnosti by ji v čele země dočasně zastoupila její matka, královna Máxima.

Ženu budou mít v budoucnu na svém trůně i obyvatelé Belgie. Na svoji chvíli tam aktuálně čeká dcera krále Filipa, třiadvacetiletá korunní princezna Elizabeth. Kvůli jejímu následnictví musela být před jejím narozením upravena belgická ústava, která do té doby umožňovala usednout na trůn pouze zástupcům mužského pohlaví.

Švédsku povládne vojačka

Švédsku vládne již od roku 1973 poměrně populární král Karel XVI. Gustav. I on jednoho dne uvolní místo v čele země svojí dceři, korunní princezně Viktorii. Ta se v minulém roce proslavila především svým působením ve švédské armádě. Její fotky ve vojenské uniformě a se zbraní v ruce sklidily obrovský úspěch na sociálních sítích.

Hlavou maličkého Monackého knížectví je aktuálně sedmašedesátiletý kníže Albert II. Jeho nástupnictví bylo dlouhou dobu otázkou, neboť se svou manželkou Charlen dlouhá léta netrpělivě očekávali narození potomka. Situace se změnila až v roce 2014, kdy se knížecímu páru narodil syn Jacques. Vzhledem k jeho nízkému věku však zatím není možné, aby v případě nutnosti nastoupil na místo svého otce.