Zatímco se OSN potýká s finančními problémy a nejspíš bude muset zavřít své sídlo v New Yorku, Trumpova Rada míru se rozrůstá a její členové plánují první zasedání.
Organizace spojených národů funguje už od roku 1945 a má přispívat k udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. Zbrusu nová Rada míru, kterou zřídil americký prezident Donald Trump, chce začít tím, že vyřeší situaci v Gaze, pak se prý zaměří i na ostatní globální konflikty.
Pozvání do ní ale zatím přijalo jen devatenáct států, jejichž hlavní představitelé mají k Donaldu Trumpovi a jeho politice blízko. Jde například o Maďarsko, Argentinu nebo Ázerbájdžán.
Dopis o bankrotu
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres rozeslal podle agentury Reuters na konci ledna velvyslancům všech 193 členských zemí dopis, ve kterém píše, že organizaci hrozí finanční kolaps.
Finanční tíseň je podle něho způsobená hlavně dluhy členských států, které neplatí včas povinné členské příspěvky. Pokud se problém s nedostatkem peněz nepodaří vyřešit, OSN bude muset do léta zavřít i centrálu v New Yorku.
Řešení pro Gazu?
Rada míru, kterou nedávno založil americký prezident Donald Trump, takový problém nemá. Ve čtvrtek 19. února chystá své první oficiální zasedání ve Washingtonu. Týkat se má situace v palestinském Pásmu Gazy.
Pozvání do Rady míru přijaly zatím státy, jako je Arménie, Ázerbájdžán, Jordánsko, Kazachstán, Kosovo nebo Mongolsko. Ze zemí Evropské unie přistoupilo k Trumpově organizaci pouze Maďarsko. Ne všechny přistupivší země navíc splnily Trumpovu podmínku, tedy platbu miliardy dolarů do společné kasy.
Česko zatím nemá zájem
Česká republika pozvánku od Trumpa, který se jmenoval doživotním předsedou Rady, také obdržela. Ministr zahraničí Petr Macinka se ale už dříve vyjádřil, že na členské poplatky nemáme.
V přepočtu jde totiž skoro o 21 miliard korun. Prezident Pavel také uvedl, že bychom neměli vstupovat do orgánu, u kterého není jisté, čím se bude zabývat. A podle premiéra Andreje Babiše Česko nyní o vstupu ani neuvažuje.
OSN v útlumu
Organizace spojených národů funguje už od roku 1945. A jejím hlavním cílem je udržování mezinárodního míru a bezpečnosti či lidských práv. OSN pomohla historicky ukončit konflikty například v Kambodži, Salvadoru nebo Guatemale. Poskytuje pomoc lidem prchajícím před válkou a pronásledováním a pomáhá v krizových oblastech.
Její komise pro postavení žen pomohla prosadit zásadní milníky pro ženská práva po celém světě. Je ale pravda, že v posledních konfliktech, ať jde o Gazu či Ukrajinu, se organizaci nedaří.
Teď musí šetřit
Teď kvůli hrozícímu bankrotu organizace dokonce šetří. Země jí totiž po nástupu a kritice Donalda Trumpa směrem k OSN nechtějí pravidelně přispívat. V roce 2025 více než čtyřicet států předepsaný příspěvek podle magazínu časopisu Respekt vůbec neposkytlo, nebo ho neposkytlo v plné výši.
Týdeníku to potvrdil vedoucí pražské kanceláře OSN Michal Broža. Česko podle něj roční poplatek už uhradilo. A vyšel přibližně na 224 milionů korun.
Proč nezavolali?
Spojené státy svůj příspěvek za loňský rok nezaplatily. Přitom podle pravidel, která vycházejí z ekonomické moci členských zemí, mají platit víc než pětinu celého rozpočtu OSN.
Donald Trump se při ohlášení finančních problémů OSN podle serveru iDnes divil, „proč mu nezavolali“.
Ego vs. mír
Pozvání do Rady Míru prozatím kromě Česka odmítly také Německo, Francie, Británie, Polsko či Slovinsko. Jejich hlavní obavou je podle serveru Novinky.cz to, že mandát rady je příliš široký a mohl by nebezpečně podkopat mezinárodní řád, který je založený právě na Chartě OSN.
Také magazín The Guardian mírovou radu označil za „propracovaný konstrukt, jehož cílem je postavit Trumpovo ego do centra mírového úsilí na úkor OSN“. Hned první zasedání Rady míru v únoru možná už ukáže, zda může Trumpova organizace OSN skutečně konkurovat.
