Vztahy Evropy a Ameriky se od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu podle očekávání zhoršily. A v posledních dnech se i pořádně vyostřily. Nejedná se ještě úplně o rozchod. Ten by byl z různých důvodů velice komplikovaný.
Už ale proběhla tichá domácnost, nevěra (Trump se opakovaně scházel s Putinem a vedl o své oficiální partnerce, tedy Evropě, jednání ve stylu o ní bez ní) a teď došlo už i na upřímnost. Trump konečně jasně vyjádřil, co si o Evropě a jejích lídrech skutečně myslí.
Rozklad a slabost
A to, co si o Evropě myslí, zahrnul rovnou i do zásadního dokumentu, který nastiňuje budoucí zahraniční směřování USA. To asi aby bylo zřejmé, že to myslí fakt vážně. Evropa je podle národní bezpečnostní strategie USA "skupinou národů v rozkladu se slabými lídry" a brzy jí prý hrozí "civilizační zánik".
Samotný Trump pak dodává, že evropský politický mainstream je "příliš politicky korektní a woke". Trumpova administrativa pak Evropě nabízí "záchranu demokracie". Neměla by ale spíš Evropa pomoct zachránit demokracii v USA?
Co je vlastně "woke"
Původní význam slova woke je "společensky uvědomělý". Což je do velké míry opak toho, co reprezentuje Trump a jeho administrativa. Americká konzervativní pravice používá tento pojem jako kritické označení pro “přílišný důraz na sociální spravedlnost, rasovou rovnost a genderová témata”.
Taková politika z pohledu konzervativních kruhů přehnaně řeší symbolická a kulturní témata, málo sahá po radikálních řešeních a má například moc měkkou migrační politiku. Woke politika prostě chrání lidská práva. A to je podle Trumpa ona slabost, která má Evropu dovést ke zkáze.
Evropě nerozumí
Je jasné, že pokud Trump řeší migrační krizi tím, že agenti ICE jakéhokoliv migranta prostě seberou na ulici před vlastními dětmi a deportují ho do vězení v cizí zemi, tak v jeho očích Evropa, která řeší, za jakých podmínek migrant přichází a zda potřebuje ochranu, naprosto selhává. Trump svá řešení obecně považuje za velice efektivní. Ona jsou ale spíš efektní. A v mnoha případech rozhodně ne tak úplně humánní. A jejich důsledky už pociťují američtí farmáři i majitelé firem, kterým jejich levná pracovní síla mizí kdovíkde.
Trump Evropě nevyčítá jen měkkou migrační politiku, ale aktuálně také neschopnost ukončit válku na Ukrajině. Přitom to byl on, kdo sliboval její ukončení do 24 hodin. V tomto případě je podle něj Evropa slabá, protože odmítá obětovat Ukrajinu a jít na ruku agresorovi, který ohrožuje celý kontinent.
Trump tu přitom zase vidí jednoduché řešení. Prostě se s agresorem dohodneme. A nechápe, proč to Evropa tak komplikuje. Kdyby byl americký prezident alespoň o trochu víc woke, možná by už mnohem dřív pochopil, že současná Evropa je ve svých zásadách a ochraně demokratických principů velice silná. A slevit z nich nehodlá, ani když se Trump vzteká a častuje ji nelichotivými výrazy.
Pokud Trump nepřipustí, že je potřeba se dohodnout nejen s Ruskem, ale také s Evropskými lídry, které nedávno pozurážel, konflikt na Ukrajině nezvládne ukončit pravděpodobně ani za 365 dní od inaugurace, která proběhla 20. ledna.
Co na to Evropa?
Předseda Evropské rady Antonio Costa na Trumpovy protievropské výpady reagoval tím, že “jsme-li spojenci a musíme se jako spojenci chovat”. A spojenci podle něj nevyhrožují zasahováním do vnitropolitického života a demokratického rozhodování toho druhého. Britský premiér Kier Starmer pak v reakci na Trumpovu kritiku v parlamentu zdůraznil, že Evropa zůstává v podpoře Ukrajiny i demokracie silná a jednotná.
Německý kancléř Friedrich Merz pak reagoval na obsah Trumpova kritického dokumentu, ve kterém naznačuje, že se Evropa blíží “vymazání své civilizace”, následovně: "Něco z toho je pochopitelné, něco je srozumitelné a něco je z evropského pohledu nepřijatelné." Přitom ale jasně odmítl, že by Evropa ze strany USA potřebovala pomoc se “záchranou demokracie”. “Nevidím žádný důvod, proč by Američané měli nyní zachraňovat demokracii v Evropě. Kdyby bylo nutné ji zachraňovat, zvládli bychom to sami.”
Pomáhá spíš Rusku
Trump sice Evropě nabízí záchranu demokracie, ale svým postojem k válce na Ukrajině dost často spíš pomáhá totalitnímu a agresivnímu Rusku. Otázka tedy je, co si pod demokracií Donald Trump vlastně představuje. Události v samotných Spojených státech v posledním roce nasvědčují tomu, že nejlepší demokracie je podle tamního prezidenta ta, která vlastně tak úplně demokracií není.
Trump a jeho nejbližší už během kampaně avizovali, že s vývojem v Evropě nejsou úplně spokojeni. Vzpomeňme si, jak hlasitě fandili viceprezident JD Vance a také miliardář Elon Musk zrovna před německými parlamentními volbami extrémní pravici v podobě AfD.
Demokracie v Německu si s tím ale poradila a AfD ve volbách nezvítězila. Proto také dnes Friedrich Merz může říkat to, co říká.
Hlavně odvést pozornost
Proč se Trump do Evropy takhle pustil zrovna teď? Jde mu především o odvedení pozornosti od vlastních selhání. Trumpovi se nedaří doma ve Státech a nedaří se mu ani na té Ukrajině. Tamní konflikt nelze jednoduše ukončit, a tak vinu hází na evropské lídry. Jde tedy o klasické "vrtěti psem".
Americký prezident chce mít konflikt z krku za každou cenu a je mu jedno, o co všechno Ukrajina a Evropa přijdou, pokud válka dopadne tak, jak chce Rusko. Pro Trumpa je navíc jednodušší, když se dohodne s Putinem, než kdyby se musel domlouvat s Ukrajinou a sedmadvaceti státy Evropské unie. Jak víme z americké migrační politiky, má rád jednoduchá řešení.
Jenže jednoduchá řešení nemají s demokracií nic společného. I v samotných USA už odborníci varují, že se tamní demokracie blíží s administrativou Donalda Trumpa autokracii, tedy systému, kdy je moc soustředěna do jedněch rukou. Je to tedy možná Donald Trump, který by se mohl od Evropy o systému demokracie něco přiučit. Na evropských lídrech pak je, aby se dohodli a nabídli takové řešení pro Ukrajinu, na něž budou muset kývnout i Spojené státy. A to nejlépe tak, aby měl Donald Trump pocit, že to řešení vymyslel vlastně on.
