Lidé napříč západním světem mají obavy o stav demokracie ve své zemi. Vyplývá to z nového průzkumu agentury Ipsos pro server Politico, podle kterého si téměř polovina voličů v těchto zemích myslí, že tamní demokracie má problémy.
Obávají se také toho, že extremistická rétorika politiků, falešné zprávy a korupce mohou vést k neférovosti voleb.
Nejsou spokojení
Do velkého průzkumu se zapojilo víc než deset tisíc voličů ze sedmi zemí Evropské unie, Spojeného království a Spojených států. Získaná data ukazují, že zhruba polovina dotázaných není spokojena s tím, jak demokracie v jejich domovině funguje.
„Existuje široké znepokojení nad tím, jak demokracie funguje, přičemž lidé se cítí nereprezentováni zejména svými národními vládami,“ řekl pro Politico šéf politologických výzkumů agentury Ipsos ve Velké Británii Gideon Skinner.
Politické otřesy
Poptávku po změně autoři průzkumu sledovali především u voličů, kteří se identifikovali s krajní pravicí či krajní levicí. Ve Francii a Nizozemsku podpora demokracie v posledním roce klesla v návaznosti na tamní nedávné politické otřesy.
Francouzská vláda se opakovaně zhroutila uprostřed probíhající krize kolem státního rozpočtu, zatímco nizozemská koalice se letos rozpadla, což vedlo k říjnovým předčasným volbám.
Slabá důvěra
V žádné ze zkoumaných zemí si většina respondentů nemyslela, že jejich vláda reprezentuje jejich zájmy dobře. Nejmenší důvěru ve svou vládu přitom mají obyvatelé Chorvatska a Spojeného království (shodně 23 procent).
V téměř všech zkoumaných zemích většina dotázaných uvedla, že se stav tamní demokracie od roku 2020 zhoršil. Výjimkou je Polsko, které v letošních prezidentských volbách zaznamenalo rekordní voličskou účast.
Obavy z budoucnosti
Průzkum dále uvádí, že 61 procent Američanů má obavy, že se stav demokracie v zemi od roku 2020 zhoršil. Naopak, obyvatelé Francie (86 procent) a Španělska (80 procent) mají větší obavy z toho, co jejich země čeká v příštích pěti letech. Česko do průzkumu zahrnuto nebylo.
Nedávná zpráva pro summit skupiny G20, který probíhal v Jižní Africe, uvádí, že jedním z hlavních problémů vedoucích ke ztrátě důvěry v demokracii jsou nerovnosti v rozložení bohatství ve společnosti, které vedou k tomu, že nemajetní lidé častěji sedají na lep populistickým slibům autoritářských politiků, protože tradiční strany nejsou schopné jejich životní situaci zlepšit.
Unie má plán
Evropská komise v listopadu představila své plány na zlepšení stavu demokracie ve všech 27 členských zemích. Hlavním pilířem těchto snah má být velké omezení zahraničního vlivu v předvolebních kampaních, a to na základě povinného potírání dezinformací ze strany provozovatelů sociálních sítí.
Podle kritiků je však tento návrh nedostatečný, neboť až příliš nadbíhá provozovatelům platforem pocházejícím z USA. „To se dalo očekávat vzhledem k tlaku vyvíjenému novou administrativou USA, ale je to pro EU nebezpečný precedens,“ uvedla pro Politico Emma Quaedvliegová z organizace European Partnership for Democracy.
