Bold news

Češi nebudou mít v roce 2027 svého zástupce na Eurovizi. Česká televize se totiž kvůli „aktuálním úpravám rozpočtu“ rozhodla, že se do nejsledovanější nesportovní události na světě v příštím roce nezapojí. Evropská vysílací unie (EBU) k tomu uvedla, že za rozhodnutím Čechů stojí finanční tlaky, kterým tuzemská veřejnoprávní televize aktuálně čelí.

Mladí Evropané se politicky rozcházejí. Část z nich se posouvá doleva, část zase doprava. Důvodem přitom může být rostoucí frustrace z problémů, které tradiční politika nedokáže řešit. Jedním z těch největších je bydlení. V Madridu kvůli vysokým nájmům protestovaly desetitisíce lidí, zatímco v Berlíně pomohla bytová krize ke zvolení krajně levicové Die Linke.

Čínský eshop Temu, u kterého si můžete koupit zlevněné zboží, čelí podezření, že na sítích Meta utratil skoro miliardu dolarů za reklamy s falešnými influencery. Se zjištěním přišel koncem srpna server Fortune. Od té doby tato online tržnice své reklamní aktivity výrazně omezila.

Berlín se po 20. září posunul výrazně doleva. Volby tam vyhrála krajně levicová strana Die Linke, která získala 25,7 % hlasů, tedy o 13,5 procentního bodu víc než v posledních volbách v roce 2023. Hlavním tématem její kampaně bylo dostupné bydlení.

Německo po neděli pravděpodobně čeká další volební zemětřesení. Po výhře Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku začátkem září teď Němci netrpělivě vyhlíží víkendové volby v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku. I zde očekává AfD zásadní nárůst preferencí, byť v Berlíně nejspíš nevyhraje.

Desítky albánských aktivistů, novinářů a politiků přišly v posledních týdnech o své instagramové účty. Zablokovány byly shodou okolností v době masových protestů proti výstavbě luxusního resortu na albánském ostrově a přilehlém pevninském pobřeží. Ten je spojován se společností Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Ruský dronový útok na osobní vlak nedaleko ukrajinsko-polských hranic měl podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové zastrašit evropské spojence Kyjeva a odradit je od další podpory Ukrajiny. Podle ní má nyní Západ ukázat, že se zastrašit nenechá. Kreml naopak vzkázal, že ruská armáda bude v útocích na ukrajinském území pokračovat.

V listopadu uběhne už 110 let od chvíle, kdy na trůn usedl poslední český král. Byl jím Karel I., poslední rakouský císař, jenž se ujal vlády v nepříliš záviděníhodnou dobu. V Evropě totiž běsnila první světová válka. Během své dva roky trvající vlády se kromě válečných záležitostí věnoval hlavně svému nejdůležitějšímu úkolu, tedy zabránění rozpadu své vlasti.

Alternativa pro Německo (AfD) slaví historický volební úspěch. Krajně pravicová strana totiž vůbec poprvé od války vyhrála německé zemské volby. Povedlo se jí to konkrétně o víkendu v Sasku-Anhaltsku, když získala ohromujících 43 procent hlasů. Oproti volbám před pěti lety si AfD polepšila o 23 procentních bodů a volilo ji téměř o 350 tisíc lidí víc.

V polovině července proběhla před Evropským parlamentem v Bruselu demonstrace protiimigrační iniciativy Save Europe Act. A aktivně se do ní zapojili i pracovníci českého ministerstva životního prostředí Adam Šejna a František Kubásek.

V závěru léta zasáhla obyvatele Norska zpráva o smrti dlouholetého krále Haralda V. Devětaosmdesátiletý panovník zemřel v pátek 28. srpna v nemocnici v norské metropoli Oslu, kde se léčil s infekcí krve. V čele severské země stál Harald 35 let, na trůn nastoupil v roce 1991.

Srpnový útok na letišti Lipsko/Halle byl podle německých úřadů ruskou sabotážní operací. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že při něm byl použit materiál vojenské kvality a v případě úspěchu mohl způsobit ztráty na životech. To, že je situace vážná, potvrdil také český premiér Andrej Babiš (ANO).

Německo čeká v následujících týdnech pravděpodobně zásadní politický zlom. Obyvatelé hned tří spolkových zemí budou během září volit nové složení tamních zemských parlamentů. Hlasování se nejprve v neděli 6. září uskuteční v Sasku-Anhaltsku, o dva týdny později si pak k urnám vyrazí voliči v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku.

Vlna migrace do Ceuty z konce července vzbudila otázky, kdo a proč měl na destabilizaci španělské exklávy na severu Afriky zájem. Podle Rádia Svobodná Evropa mohlo roli sehrát Rusko, které podnítilo migraci do Evropy už v minulosti a v Africe vede dezinformační kampaně.

Politická polarizace v Evropě není jen otázkou věku. Data britského akademického projektu European Social Survey podle serveru The Conversation ukazují, že postoje stále výrazněji ovlivňují pohlaví a region, ve kterém lidé žijí. Největší rozdíly se objevují mezi mladými muži a ženami, především pak v severní Evropě.

Dvacet let zkoumání

Výzkumníci sledovali vývoj politických postojů, obav z klimatické změny a názorů na migraci mezi lety 2002 a 2023 v severní, západní a východní Evropě. Ukazuje se, že politické postoje jsou stále více rozdělené podle generací.

Mladší lidé se v průměru řadí víc doleva než starší generace, rozdíly mezi mladými muži a ženami jsou však v některých částech kontinentu ještě výraznější.

Starší jdou doprava

Napříč sledovanými regiony se mladší respondenti dlouhodobě umísťují na levicovější část politického spektra než starší lidé. Zatímco postoje starších obyvatel západní a severní Evropy zůstávají v čase poměrně stabilní, ve východní Evropě dochází k výraznějším výkyvům.

{code 1}

V posledních průzkumech se starší generace v regionu posunula víc doprava. Mladí lidé ve východní Evropě se přitom vydávají opačným směrem. V regionu se tak postupně vytváří výraznější generační rozdíl v politických názorech.

Levicové mladé ženy

Ještě zajímavější je rozdíl mezi muži a ženami. U starších generací se jejich politické postoje většinou příliš neliší. Mezi mladými lidmi jsou ale rozdíly podstatně větší.

Nejvýraznější je tento trend v severní Evropě. Mladé ženy se tam dlouhodobě řadí výrazněji doleva než mladí muži. Ve východní Evropě se naopak postoje mladých mužů a žen v posledních letech částečně sbližují. I tam ale mladé ženy zůstávají v průměru více nalevo.

Pohled na klima

Výrazné rozdíly se objevují také v názorech na klimatickou změnu. Ženy napříč regiony, věkovými skupinami i jednotlivými průzkumy dlouhodobě vyjadřují větší obavy z klimatické změny než muži. Rozdíl je nejvýraznější u mladších generací.

Výzkum zároveň zpochybňuje představu, že mladí lidé jsou automaticky mnohem více znepokojeni stavem klimatu než starší generace. Ve východní a západní Evropě totiž starší respondenti často vyjadřují podobnou nebo dokonce o něco vyšší míru obav než mladší lidé. Celkově se obavy z klimatické změny v posledních letech spíš stabilizují, případně mírně klesají.

Tolerance k migrantům

Postoje k migraci se podle výzkumu liší především podle regionu, nikoliv pouze podle věku nebo pohlaví. Největší změny zaznamenala východní Evropa. Tolerance vůči migrantům výrazně klesla během migrační krize v letech 2015 a 2016.

Kolem roku 2020 následoval krátkodobý nárůst tolerance. Vývoj mohl ovlivnit covid, následné přesuny lidí z Ukrajiny po začátku ruské invaze v roce 2022 i samotný způsob provádění průzkumů.

Agresivní rétorika

V severní a západní Evropě zůstávají postoje k migraci stabilnější. Navzdory často vyhrocené rétorice politiků a médií jsou lidé v těchto regionech podle průzkumu v průběhu času vůči migraci spíš tolerantnější.

I zde se však objevuje genderový rozdíl. U starších lidí jsou postoje mužů a žen podobné, zatímco mezi mladými je rozdíl výraznější. Nejvíce je opět patrný v severní Evropě, kde mladé ženy dlouhodobě podporují tolerantnější přístup k migrantům než mladí muži.

Muži versus ženy

Výsledky tak potvrzují, že politické rozdíly mezi evropskými obyvateli skutečně souvisejí i s věkem. Porovnání generací ale podle autorů nevysvětluje celý obraz.

Evropská politická mapa se tak podle dlouhodobých dat nemění pouze v podobě konfliktu mezi mladými a starými. Stále více se může jednat také o rozdíly mezi mladými muži a ženami. A záleží i na tom, v jaké části Evropy žijí.

Evropské školy včetně těch českých čelí rostoucímu problému. Kvůli stále častějším vlnám veder je pro děti stále složitější se ve škole soustředit a být produktivní. Některé státy zvažují úpravy rozvrhu i prázdnin. Ve hře jsou i výrazně delší letní prázdniny. Odborníci ale v článku magazínu Euronews upozorňují, že takové řešení může přinést nové komplikace.

V rámci našeho pravidelného putování po sídlech evropských monarchů se tentokrát podíváme do Monaka, druhého nejmenšího státu světa. Ten je proslavený luxusním životním stylem, množstvím kasin a slunečným počasím. Monako je ale také sídlem jednoho z nejdéle vládnoucích rodů na Zemi.

Evropská centrální banka před pár dny zveřejnila návrhy nových eurobankovek, které v příštích letech nahradí několik desítek let používané motivy mostů. Občané všech členských zemí Evropské unie nyní mohou až do 21. září hlasovat o tom, který motiv by ve svých peněženkách měli nejraději.

Teroristický útok na účastníky berlínského pride pochodu znovu otevřel debatu o islamistickém extremismu, ale také připomněl zjevný paradox současné společnosti. Ačkoli se radikální islamisté a krajní pravice navzájem nenávidí, spojuje je překvapivě mnoho. Co přesně?

Jen šest procent příslušníků generace Z chce ve firmě vykonávat vedoucí pozici. Vyplývá to z průzkumu polské společnosti Enpulse, o němž v červenci napsal server Euronews. Podle výzkumníků mladí nechtějí do vyšších funkcí hlavně proto, že upřednostňují rovnováhu mezi kariérou a osobním životem a mají i strach z velké odpovědnosti na pracovišti.