Vláda Andreje Babiše (ANO) připravila novelu cizineckého zákona. Dotkne se hlavně občanů zemí mimo Evropskou unii. Jako její cíl uvádí zástupci kabinetu "digitalizaci" a "zpřehlednění pobytové legislativy". Řada oborových organizací ale připravovanou novelu kritizuje. Podle nich má totiž části cizinců nelogicky ztížit pobyt na území Česka.
Ministerstvo vnitra, pod jehož záštitou novela vzniká, se však brání tím, že jen dodržuje právo Evropské unie.
Fakt zjednodušení?
Chceme v souladu s evropským právem zpřehlednit pobytovou legislativu a digitalizovat ji. To tvrdí oficiální zpráva ministerstva vnitra, které v březnu předložilo vládě návrh novely cizineckého zákona.
Brzy po schválení novely kabinetem se objevila první kritika. Podle řady organizací, které s cizinci pracují, nová opatření bizarně rozdělí přistěhovalce do různých kategorií a i samotná digitalizace s sebou nese rizika.
Bizarní diskriminace
Nejhlasitěji se proti novele vyjadřuje Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty. Toto konsorcium, které zastřešuje dvacet oborových organizací, vidí největší problém v tom, že budou "až bizarně" znevýhodněni lidé ze zemí mimo Evropskou unii, kteří mají rodinnou vazbu na české občany, oproti těm, kteří mají vazbu třeba na občany Slovenska nebo Německa.
Rodinní příslušníci českých občanů, kteří pocházejí ze třetích zemí, by museli podle vládní novely předkládat víc dokumentů při žádosti o povolení k pobytu, v některých situacích vůbec nebudou moci na rozdíl od občanů Evropské unie o pobyt vůbec žádat nebo nebudou moci po skončení jednoho typu pobytového povolení zažádat o typ jiný.
Koho se to dotkne?
"Když třeba občanka Venezuely v řízení o prodloužení dlouhodobého pobytu za účelem podnikání otěhotní a otcem dítěte bude občan ČR, dítě získá české občanství," popisuje jeden z příkladů konsorcium.
"Matka by měla mít nárok na pobyt jako rodinný příslušník občana ČR (dítěte), ale protože bude v probíhajícím řízení o prodloužení pobytu za účelem podnikání, nebude si moci požádat o pobyt pro rodinného příslušníka občana ČR. Venezuelská partnerka slovenského občana by v obdobné situaci o pobyt žádat mohla," vysvětluje dále konsorcium na webu.
Úlitba SPD
Nejvíc se ovšem navrhované opatření jakožto největší menšiny mimo EU v Česku pochopitelně v podobných případech dotkne Ukrajinců.
To je podle všeho také hlavní cíl, kterým vládní strany ustupují SPD, aby hnutí Tomia Okamury mohlo předvést alespoň nějaký "bič na Ukrajince". Oficiálním cílem novely je ale digitalizace celé pobytové legislativy.
Digitalizace jako záminka?
Veškerou komunikace i žádosti, které se týkají pobytu v Česku, by měli cizinci po přijetí novely řešit online. I to však vzbuzuje mezi neziskovkami otázky.
„Digitalizace je sama o sobě prospěšná, ale i tady rozděluje občany do dvou kategorií," vysvětluje pro Bold News advokátka Anna Pavlíková, která se specializuje na migrační právo.
"V současné legislativě máme stále právo řešit s úřady vše offline a osobně. Ta možnost s digitalizací zmizí. Pro cizince ale může být vyřizovat vše online problematické. Pokud nastane jen drobný problém, šance na to, že se cizinci povede celý proces dokončit, se snižuje,“ dodává Pavlíková.
Zneužívání systému?
Podle policy koordinátorky konsorcia Lenky Kopecké ministerstvo vnitra neoficiálně zmiňuje i to, že zákon je namířený také proti cizincům, kteří současný systém zneužívají. Když ale chtějí neziskové organizace data nebo bližší informace o tom, jak je současný zákon zneužíván, ministerstvo mlčí. Také ministr Lubomír Metnar (ANO) mluví jen obecně.
„Digitalizace nám umožní lépe propojit klíčové registry, aby měl stát rychlé a ucelené informace, a přispěje k lepší evidenci cizinců. Díky tomu bude možné zefektivnit kontroly, důsledněji postihovat nelegální pobyt či odebrat pobyt osobám, které se dopustí trestné činnosti,“ komentoval novelu ve výše zmíněném dokumentu ministerstva vnitra šéf resortu.
Odkaz minulé vlády
Základ pro novelu každopádně připravila už vláda Petra Fialy (ODS). Podle ředitelky Sdružení pro integraci a migraci Magdy Faltové však nová vláda legislativu zpřísnila.
„Ve společnosti je poptávka, abychom byli na cizince přísnější, což už začalo na konci období minulé vlády,“ říká pro Bold News s tím, že na novele pracoval odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra, kde zůstali lidé, kteří na zákonu pracovali už za minulé vlády.
Hladký průběh
Novela byla ve Sněmovně v prvním čtení schválena, aktuálně čeká na druhé kolo projednávání. V platnost má pak nový zákon vejít od roku 2029.
Odbornice z konsorcia předpokládají, že novela právě kvůli poptávce veřejnosti po tvrdším přístupu k cizincům hladce projde a bude schválena. To, že nový zákon ztíží podmínky i některým příbuzným českých občanů, zřejmě nikdo řešit nebude.
