Prezident Petr Pavel odmítl podepsat novelu o rozpočtových pravidlech. Podle svých slov se obává, že by dala vládě příliš volnou ruku při zadlužování státu a oslabila kontrolu Sněmovny nad veřejnými financemi. Hrad varuje před rizikem pro budoucí generace, vláda naopak tvrdí, že beze změny nebude možné financovat obranu ani klíčové investice.
Prezidentovi, který své rozhodnutí o vetování zákona oznámil ve středu, se nelíbí, že zákon podstatně mění způsob, jakým stát bude hospodařit s veřejnými penězi. Byl by podle něj ohrožením dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a zároveň by oslabil kontrolu veřejných peněz ze strany Sněmovny ve prospěch vlády.
Rozhodl jsem se vrátit nový rozpočtový zákon zpátky do Sněmovny. Poslechněte si, jaké důvody mě k tomu vedly. pic.twitter.com/AsaVQ6XYjt
— Petr Pavel (@prezidentpavel) July 22, 2026
Zákon rozvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Vláda by tak nově mohla překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent v případě zhoršení bezpečnostní situace.
Výdaje nad dvě procenta HDP na obranu by se podle novely rovněž nezapočítávaly do schválených výdajových rozpočtových rámců. Obdobně by vláda mohla navyšovat výdaje na strategické infrastrukturní stavby.
Větší prostor pro dluh
Prezident dodal, že stát si bude muset půjčovat za stále horší úroky. V budoucnu tedy logicky budou následovat škrty, nebo zvyšování daní.
"Tento zákon umožňuje vládě půjčovat si výrazně víc, než je tomu dnes. V praxi to znamená, že vláda získá větší prostor pro financování výdajů prostřednictvím dluhu," uvedl Pavel. Pravidla pro hospodaření státu musí být podle něj nastavena tak, aby ochránila současné i budoucí generace.
Babiš: Je to nezodpovědné
Premiér Andrej Babiš (ANO) označil Pavlovo veto za nepromyšlené a oznámil, že se ho spolu s koaličními partnery pokusí přehlasovat. „Pan prezident přečetl prohlášení, a vetoval tím náš zákon, ale vůbec mu nedochází, jak nezodpovědně se vůči naší zemi zachoval a že pokud by zákon skutečně neprošel, nebudou peníze na zdravotnictví, na obranu ani na výstavbu dálnic nebo na školství,“ napsal na X.
Pan prezident přečetl prohlášení a vetoval tím náš zákon, ale vůbec mu nedochází jak nezodpovědně se vůči naší zemi zachoval a že pokud by zákon skutečně neprošel, nebudou peníze na zdravotnictví, na obranu ani na výstavbu dálnic nebo na školství. Škoda, že tak „bedlivě“ nehlídal… pic.twitter.com/tTe58j4V9e
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) July 22, 2026
Také ministryně financí Alena Schillerová (ANO) předpokládá, že Sněmovna vrácenou novelu potřebnou většinou 101 hlasů znovu schválí. V opačném případě by deficit státního rozpočtu příští rok nesměl překročit 150 miliard korun, což by podle ní vedlo k devastaci ekonomiky i obranyschopnosti, uvedla. Letos je plánovaný schodek rozpočtu 310 miliard korun.
Schillerová odmítla i zdůvodnění prezidentova veta. Podle ní změny zvýší transparentnost rozpočtu a umožní státu strategické investice, které posílí hospodářský růst. Ministryně nesouhlasí ani s tím, že by novela oslabovala roli Sněmovny, když dává vládě možnost v případě zhoršení bezpečnostní situace překročit schválený deficit.
Už dříve ve Sněmovně řekla, že zákon sám o sobě neznamená zvýšení deficitu ani o korunu. Opakovaně zdůrazňovala závazek vlády udržovat schodek veřejných financí bezpečně pod třemi procenty HDP. Zákon označila za rozumný, nemá podle ní alternativu.
Opozice vetu tleská
Opoziční strany prezidentské veto uvítaly. Vadí jim mimo jiné posun rovnováhy mezi mocí výkonnou a zákonodárnou. Obávají se i toho, že spolu s dalšími změnami v zákoně to umožní vládě nekontrolovaný růst výdajů, a tím i státního dluhu.
Podle šéfa Pirátů Zdeňka Hřiba prezident správně zarazil "vládní účetní podvod na občanech", podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla hlava státu brzdí "rozjetý vlak extrémního zadlužování".
Předseda ODS Martin Kupka zmínil, že jeho strana dlouhodobě varuje před ohrožením dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a oslabováním kontrolní role Sněmovny ve prospěch vlády. "To, co jsme odhalili jako rozpočtový podfuk Aleny Schillerové, se podruhé vrací do Sněmovny. Po Senátu ho odmítl také prezident," uvedli Starostové.
