V Evropě se již několik týdnů protestuje. Ve Francii začali s demonstracemi středoškoláci, na jejichž iniciativu v sobotu 17. října navázaly celostátní protesty proti vysokým životním nákladům. Nespokojení lidé ale vyšli do ulic také v Portugalsku, Španělsku, Itálii nebo Albánii. Představitelé evropských krajně pravicových stran označili násilí, které minulý víkend řadu demonstrací provázelo, za nevyhnutelný důsledek selhání liberální správy věcí a politiky otevřených hranic. Trvají na tom, že pouze oni mohou obnovit právo a pořádek.
Kdo za to může?
A liberální strany se podle magazínu The Guardian nebrání. Ve Francii v uplynulých týdnech města jako Paříž, Marseille či Lyon čelila rozsáhlým nepokojům a rabování, které odsoudilo krajně pravicové Národní shromáždění (RN) jako důsledek neschopnosti středopravicových politiků a slíbilo razantní zákrok.
Předseda strany Jordan Bardella prohlásil, že vláda je „bezmocná“. A přidala se také poslankyně RN Marine Le Penová, když řekla, že stát se „hroutí“ a „ztratil kontrolu nad vším uprostřed migračního, rozpočtového a bezpečnostního chaosu“.
Le Penová, která bude v dubnu ve francouzských prezidentských volbách podle The Guardian usilovat i o voliče mimo svou základnu, se ve svých výrocích vyhýbá tomu, aby byla ve svých prohlášeních k nepokojům příliš explicitní. Pokud o nich ale mluví jako o důsledku selhání státu a politiky vedoucích k „anarchické imigraci“ a „úplné ztrátě autority“, může jí to body naopak přinést.
Jako občanská válka
Dokonce i v Německu, kde nedošlo k žádným větším protestům, vyvolala krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) obavy z toho, že by se nepokoje mohly přenést i tam. Její lídryně Alice Weidelová prohlásila, že „násilné excesy“ ve Francii jsou „varováním pro Německo“. Weidelová nepokoje spojuje hlavně s imigrací. „Nebezpečná směs masové migrace a levicového extremismu hrozí i zde. Může vyvolat podmínky podobné občanské válce. K obratu v migraci dojde pouze s AfD!“ napsala na své sociální sítě.
V Portugalsku pak populisté využili pokojných protestů k tomu, aby za bytovou krizi v zemi obvinili imigraci. Tu André Ventura z krajně pravicové strany Chega popsal jako „nekontrolovaný příliv lidí ze zahraničí“.
Ve Španělsku, kde bytová krize vedla k obrovským protestům a přiměla socialistického premiéra Pedra Sáncheze k vyhlášení předčasných voleb, se krajně pravicová strana Vox snaží protestující démonizovat. „Nehájí právo na bydlení ani nežádají o práci, slouží Pedrovi Sánchezovi,“ řekl například předseda strany Santiago Abascal.
Importované násilí
Také strana Vox se pokusila spojit otázku bydlení s migrací. Ve zprávě zveřejněné na sociálních sítích strana naznačila, že 87letá žena, jejíž vystěhování vyvolalo tamní protesty, by měla domov, kdyby „byla imigrantkou ze severní Afriky“.
V Belgii, kde protesty proti životním nákladům přerostly v pouliční střety, pak krajně pravicoví vlámští nacionalisté z Vlaams Belang (česky Vlámský zájem) označili nepokoje za selhání integrace a otevřených hranic a popisují je jako „importované násilí“.
Jinou strategii zvolila italská premiérka Giorgia Meloniová. Jako šéfka krajně pravicové vlády, která v zemi vládne čtyři roky, nemůže jednoduše vinit selhání státu. Místo toho rozšířila svou agendu zaměřenou na prosazování práva a pořádku a označila výtržníky za extremisty.
Původ zatčených
„Demonstrace je právo, ale zapalování našich měst právo není,“ řekla Meloniová po nepokojích v Miláně a Bologni. Premiérka již dříve zavedla rozsáhlá bezpečnostní opatření zaměřená na potlačování veřejného nesouhlasu, včetně trestů odnětí svobody za blokování silnic, přísných trestů za kladení odporu policistům a předběžného zadržování demonstrantů, u nichž se předpokládá, že by mohli způsobit potíže.
I ona však zdůraznila imigraci jako faktor a poznamenala, že „téměř polovina zastavených nebo zatčených“ po nepokojích v Miláně byla „imigrantského původu, včetně osob narozených v zahraničí a dětí druhé generace imigrantských rodin“.
Vzor přišel z USA
Narativ krajní pravice posílily podle Guardianu podobné komentáře z USA, kde se prezident i další představitelé tamní administrativy snažili popsat nepokoje zejména ve Francii jako varování. Donald Trump mluvil o Francii jako o kdysi velkém národu, který byl „dobyt, vypleněn a srovnán se zemí migranty, džihádisty a komunisty“, a na sociálních sítích dodal, že imigrace „tuto kdysi velkou zemi roztříštila“.
