Tvůj hlas, tvoje volba

Je česká politika pro mladé? Zatím to tak podle srovnání s ostatními vyspělými zeměmi příliš nevypadá. V počtu poslanců mladších čtyřiceti let jsme podprůměrní, mladých lidí je v české politice oproti jiným vyspělým zemím výrazně málo.

Mladí lidé byli politickými stranami dlouhodobě vnímáni jako nedisciplinovaní a těžko oslovitelní. Časy se ale mění, mladí svou sílu ukázali například v posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021. Jejich volební účast byla téměř na úrovni té celorepublikové, k volebním urnám tehdy dorazilo 63 procent voličů do 34 let. Oproti roku 2017 se tak volební účast mladých zvýšila o 11 procent.  

Volby se blíží a politické strany se předhání v tom, aby voličům představily co nejlepší program. Některé z nich, zejména opoziční ANO a SPD spíš sázejí na kritiku vlády, vládní strany pak reagují na aktuální situaci ve světě i domácí společenské problémy.

Ústředními programovými body tak letos  budou bezpečnost a otázka bydlení. A to platí pro opozici i koalici. Letošní volby ale nebudou jen o bydlení a bezpečnosti. Strany toho nabízí mnohem víc.

Vysoká politika byla dlouhou dobu doménou zkušených harcovníků, kteří se na svá místa postupně vypracovávali působením na lokálních nebo méně významných místech. To se však v době nástupu generace Z mění.

Bylo vyvolání hlasování o nedůvěře vládě kvůli bitcoinové kauze ze strany hnutí ANO taktické? Nebylo. Vláda dostane důvěru, její voliči si oddychnou a celá kauza tím pro ně skončí. No a opozici se bude v září k bitcoinové kauze vracet už jen těžko. Vždyť, co se stalo? Ministr spravedlnosti odešel, opozice si vyvzdorovala hlasování o důvěře a vláda důvěru dostala, tak co.

V preferencích britských voličů dochází v poslední době doslova k zemětřesení. Zatímco popularita Labouristů a Konzervativců postupně upadá, největší podporu má podle průzkumu aktuálně populistická strana Reform UK.

Mladí Češi a politika? Na sociálních sítích jsou hodně aktivní, angažují se i v různých iniciativách a podpisových akcích. Ale k volebním urnám jdou ve větším počtu pouze tehdy, pokud získají pocit, že jde o něco velkého a důležitého. A ze všech stran zaznívá, že letošní volby velké a důležité budou.

Protože se blíží podzimní parlamentní volby, určitě nebude od věci si zopakovat základní pojmy. V podzimních volbách budeme volit poslance do dolní komory, tedy do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Právě na výsledcích, a tedy i na počtu zvolených poslanců jednotlivých stran a hnutí ve sněmovně bude záviset to, jakou budeme mít po volbách vládu.

Už v říjnu si po čtyřech letech zvolíme nové poslance. Naše hlasy tak rozhodnou i o tom, která strana, případně strany zasednou ve vládě a které skončí v opozici. Celý volební proces ale začíná mnohem dřív, než se otevřou volební místnosti. Prvním krokem je vyhlášení termínu voleb prezidentem republiky.

Protože se blíží volby do Poslanecké sněmovny, zaměřili jsme se na to, koho do sněmovny vlastně volíme. Tedy konkrétně na to, jakou funkci má český poslanec, jaké má povinnosti, co by měl znát a co bychom po něm měli vyžadovat.

Musíme to nějak vydržet do konce června. Pak všichni odjedou na prázdniny a bude klid. To si asi říkají PR poradci ODS, kteří dostali od exministra Pavla Blažka do vínku takzvanou bitcoinovou kauzu.

Bitcoinová kauza v posledních dnech otřásá Českem. Informace, že ministerstvo spravedlnosti letos v březnu přijalo miliardu korun v bitcoinech od odsouzeného obchodníka s drogami, vedlo k politickému pádu šéfa resortu Pavla Blažka. Jeho působení v kabinetu Petra Fialy je však kontroverzní od samého začátku.

Volby se blíží a čeští politici se činí na všech platformách. Tím nemyslíme ani tak kryptoměny, ale spíš média a sociální sítě. A nechybí mezi nimi ani TikTok. To aby i starší usedlí kandidáti zaujali mladé voliče. A vůbec přitom nevadí, že NÚKIB už v roce 2023 označil aplikaci za bezpečnostní riziko kvůli jejímu napojení na Čínu a způsobu sběru dat.

Opoziční ANO a SPD budou ve sněmovně při čtvrteční schůzi ke spornému daru bitcoinů ministerstvu spravedlnosti požadovat demisi koaličního kabinetu. Pokud neuspějí, pravděpodobně následně vyvolají hlasování o nedůvěře vládě.

Obvodní soud pro Prahu 6 potrestal ve čtvrtek za popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině učitelku Martinu Bednářovou. Dostala sedmiměsíční podmínku se zkušební dobou na 20 měsíců. Na tři roky jí také soud zakázal učit. Učitelka bude rovněž muset absolvovat kurz na posílení mediální gramotnosti.

Digitalizace stavebního řízení (DSŘ) měla zpoždění od samého začátku, ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) mělo jeho spuštění odložit. Na páteční tiskové konferenci to při představení dokončeného auditu legislativní části řízení uvedl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN).

Z bruselského press tripu jsme si odvezli nejen vhled do fungování Evropského parlamentu, ale i zajímavá setkání, spoustu otázek a jeden nezapomenutelný večer v hospodě Beers Bank. Europoslanec Tomáš Zdechovský nám tam během pivní degustace přiblížil nejen belgickou pivní kulturu, ale i svůj pohled na politiku, rodinu nebo porodnost v Česku.

Česká asociace umělé inteligence (ČAUI) vytvořila etický kodex pro využití AI v kampani před podzimními volbami do Poslanecké sněmovny. Dokument přináší konkrétní pravidla a doporučení pro etické, odpovědné a transparentní využívání generativní umělé inteligence v období volebního boje.

Europoslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek za svou rychlost na dálnici nejspíš pořádně zaplatí. A to nejen finančně, ale zřejmě i zákazem řízení. Policisté si ho už předvolali k podání vysvětlení. Turek se vyfotil při řízení a rychlosti přes 200 kilometrů v hodině. Fotku pak postnul na sociální sítě.

Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu vyvolal změny po celém světě. Na Ukrajině se Spojené státy snaží dojednat příměří, v Gaze naopak podporují vyhrocení situace ze strany Izraele. Dánsku chtějí sebrat Grónsko a Hútíové v Jemenu se dočkali rovnou odvetného leteckého bombardování. O něm se ale ještě dřív dověděl nedopatřením novinář.