Výzkum Pensylvánské univerzity prokázal, že konstituční monarchie mohou mít překvapivě pozitivní dopad na ekonomiku i životní úroveň. Ve 137 zkoumaných zemích mezi lety 1900 a 2010 dosahovaly monarchie lepší ochrany majetkových práv, stabilnějšího podnikatelského prostředí a rychlejší tvorby pracovních míst.

Díky dlouhodobé kontinuitě a symbolické autoritě hlav států také dochází k menším politickým excesům a dané země se lépe vyrovnávají s krizemi.

Výhody monarchií

Když slyšíme slovo monarchie, obvykle se nám vybaví královská rodina, opulentní ceremonie nebo nablýskané paláce.

Výzkum profesora Maura Guilléna z Pensylvánské univerzity však ukázal, že monarchistické státní zřízení může mít také blahodárný vliv na životní úroveň obyvatel dané země.

Vyšší bezpečnost

Guillén se ve své studii zaměřil na hospodářský vývoj 137 zemí z celého světa mezi lety 1900 až 2010. Došel přitom k závěru, že v monarchiích jsou obvykle lépe chráněna majetková práva firem i jednotlivců.

To vede k vyšší bezpečnosti, lepšímu podnikatelskému prostředí i rychlejšímu vytváření pracovních míst.

Musí být konstituční

Profesor však zdůrazňuje, že tato tvrzení platí především pro konstituční monarchie, kterých je na světě v současnosti většina. Mezi ty ekonomicky nejvýkonnější přitom patří Velká Británie, Norsko, Švédsko, Nizozemsko, Japonsko nebo Dánsko.

Lepší fungování monarchií spočívá také v neexistenci pevně daného funkčního období hlavy státu, což vede k vyšší politické stabilitě. V demokratických monarchiích sice králové a královny nemají reálnou moc, jejich autorita však obvykle odrazuje vládnoucí strany a politiky od různých excesů.

Lépe zvládají krize

Události posledních let také ukazují, že monarchie se politicky i ekonomicky lépe vyrovnávají s dopady turbulentních období. Příkladem může být třeba brexit nebo poté i pandemie covidu. Může za to hlavně politická stabilita, která vede k mírnějším dopadům těchto událostí na ekonomiku.

Autor studie však zároveň zdůrazňuje, že tyto skutečnosti platí především pro tradiční monarchie, jako je Velká Británie, Nizozemsko nebo Dánsko. Pokud by se tedy Česko rozhodlo vyměnit prezidenta za krále, muselo by na svých ekonomických výsledcích tak jako tak ještě zamakat.