Lichtenštejnsko je jedním z nejmenších evropských států. V této maličké zemi ležící v alpském údolí mezi Rakouskem a Švýcarskem žije jen něco přes 40 tisíc obyvatel a její rozloha je dokonce menší než Brno. Přesto se k ní váže několik evropských „nej“.

Země dlouhá léta ekonomicky těží z velmi úzkých vztahů se sousedním Švýcarskem, s nímž sdílí měnu i hospodářskou politiku. Díky tomu jsou Lichtenštejnové podle HDP na obyvatele nejbohatším národem v Evropě. A bohatí tam nejsou jen běžní lidé, ale také knížecí rodina, která tomuto mikrostátu vládne už několik staletí.

Mocný panovník

V čele Lichtenštejnska stojí od roku 1989 kníže Hans Adam II. Ten nemá, narozdíl od ostatních evropských panovníků, pouze symbolickou roli, ale ve svých rukou drží reálnou politickou moc.

Ústava země mu přisuzuje právo veta na zákony přijaté tamními zákonodárci, odvolávat členy parlamentu nebo obsazovat soudy.

Bohatší než britský král

Hans Adam II. je nejbohatší evropskou hlavou státu. Jeho bohatství pochází především ze soukromé banky LGT Group, jež sídlí v hlavním městě Vaduzu a kterou knížecí rodina víc než 80 let přímo vlastní.

Podle výroční zprávy ze závěru roku 2024 měla banka ve správě aktiva v hodnotě přesahující osm a půl bilionu korun. Díky tomu je lichtenštejnský kníže dokonce bohatší než britská královská rodina.

Lidé se ho vzdát nechtějí

V roce 2012 se v zemi konalo referendum o omezení pravomocí panovníka. Změnu ústavy tehdy 76 procent voličů odmítlo.

Bez nadsázky tak můžeme říct, že lichtenštejnský kníže je díky svým pravomocem a ekonomickému vlivu v současnosti nejmocnějším monarchou v Evropě.

Jak to má s Českem?

Lichtenštejnská knížecí rodina má také staleté vazby na Českou republiku. Před druhou světovou válkou vlastnila podle Deutsche Welle rozsáhlé pozemky a sídla na jižní Moravě, které jí však byly na základě Benešových dekretů zabaveny.

Po sametové revoluci se knížecí rod snažil svůj majetek neúspěšně získat zpět. Kvůli sporu se Lichtenštejnsko stalo poslední zemí, která uznala Českou republiku jako svrchovaný stát. Stalo se tak až v roce 2009.