Německo po neděli pravděpodobně čeká další volební zemětřesení. Po výhře Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku začátkem září teď Němci netrpělivě vyhlíží víkendové volby v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku. I zde očekává AfD zásadní nárůst preferencí, byť v Berlíně nejspíš nevyhraje.

Volby v hlavním městě pravděpodobně ovládne strana Die Linke (Levice). A hraje se i o budoucnost kancléře a šéfa konzervativní CDU Fridricha Merze. Na jaké výsledky může AfD ve víkendových volbách dosáhnout?

Další výhra?

V Meklenbursku-Předním Pomořansku na severovýchodě země to pro AfD každopádně vypadá na další triumf. V posledním zářijovém průzkumu společnosti INSA zde měla krajně pravicová strana podporu 37 procent obyvatel. V závěsu s 35 procenty pak byla levicová SPD, která zde vládne nepřetržitě od roku 1998.

„AfD má velkou šanci na další výhru, ale oproti Sasku-Anhlatsku s menším náskokem, a tedy skoro i nulovou šancí na sestavení vlády,“ popisuje pro Bold News Vladimír Handl z Katedry německých a rakouských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Tradiční strany na vlásku

Pro SPD, která Německu spolu s CDU/CSU vládne, jsou ale volby na severovýchodě Německa i přes souboj o výhru spíš labutí písní. To pro Bold News potvrzuje i Barbora Krempaská z Nadace Friedricha Naumanna.

„Tady se SPD ještě celkem drží, ale celostátně je v obrovské krizi a na svém historickém minimu. Ještě víc si pohoršila v Berlíně, který byl od konce války její baštou. Teď je v průzkumech až pátá,“ říká analytička. Průzkumy v Berlíně vede Levice s 23 procenty před další skomírající tradiční stranou, Merzovou CDU. Třetí ja pak už AfD následovaná Zelenými.

Střídání stráží

Motivem podzimních zemských voleb je tedy odklon Němců od tradičních stran právě k těm krajním vpravo i vlevo, jako jsou AfD nebo Die Linke.

„Němci jsou unavení ze stylu politiky, která alespoň ve svém středu neumí napřímo se společností komunikovat, vysvětlovat své kroky a brát v potaz názory veřejnosti,“ říká Handl.

Především mladým voličům se pak podle Krempaské líbí strany, které jim dávají pocit, že přinesou rychlá řešení aktuálních problémů. „V minulých volbách to bylo téma klimatické krize, teď se tlačí do popředí krize bydlení a otázka bezpečnosti kvůli migraci. Právě v těchto otázkách jsou AfD i Die Linke výrazně údernější.“

Skončí Merz?

S tím, jak klesají preference CDU, se v německých médiích spekuluje i nad pozicí kancléře Friedricha Merze. Deník Die Zeit ve čtvrtek napsal, že vládní politici v kuloárech zmiňují takzvaný Výmarský scénář, který by znamenal, že Merz vypoví koaliční smlouvu SPD a sestaví menšinovou vládu.

Podle Krempaské si bude Merz každopádně chtít aspoň zatím jako kancléř zachránit krk. „Merz toužil být kancléřem celý život. Ještě před tím, než se Angela Merkelová stala kancléřkou, s ní bojoval o post kandidáta CDU na tuto pozici a na porážku od Merkelové nikdy nezapomněl. Ačkoli je koalice extrémně nestabilní a je možné, že po těchto volbách ještě zesílí kritické hlasy vůči současné federální vládě, není pravděpodobné, že by Merz odstoupil.“

Boj o Berlín

Merz teď navíc musí ze svého sídla spolkového kancléře sledovat berlínskou přetahovanou dvou extrémních stran. Strana Die Linke v metropoli v průzkumech vede o dva procentní body před SPD a o šest před AfD, pro kterou by i takový výsledek byl v tradičně levicově orientovaném hlavním městě úspěch.

Obě strany tu taky podle expertů vedou ostrou kampaň jak v ulicích, tak na sítích. AfD je v Berlíně silná především na Facebooku, zatímco Die Linke na Instagramu a TikToku.

Tematicky se ale obě strany z opačných stran spektra v lecčem potkávají. „Obě strany mluví o stejném reálném problému, tedy že si mladí lidé ze střední třídy stále častěji nemohou dovolit bydlení, ale nabízejí úplně jiné řešení. Die Linke mluví o vysokých nájmech, velkých „nenažraných“ realitních společnostech a nedostatečné regulaci. AfD tento problém mnohem víc spojuje s migrací, nedostatkem bytů a preferencí pro místní obyvatele,“ popisuje Krempaská.

Extremistická Die Linke?

V souvislosti s úpadkem tradičních stran, jako jsou CDU a SPD, a na druhé straně vzestupem „protestních“ partají se často diskutuje, jestli se dá Die Linke považovat za levicově extremistickou stranu podobně jako AfD napravo. Podle Krempaské ale u Die Linke naopak dochází v posledních letech spíš k deradikalizaci.

„Strana je mimořádně populární mezi mladými ženami a buduje si progresivně levicovou voličskou základnu, která má pocit, že SPD a Zelení už nenabízejí dostatečná řešení. Die Linke nabízí radikálnější ekonomická řešení, ale nejde o marxistickou ideologii ani o centrálně plánovanou ekonomiku. Jiná písnička je hnutí Sahry Wagenknechtové (BSW), ale ta zatím úspěšná není,“ říká analytička.

Genderová nerovnost

Souboj o mladé voliče mezi AfD a Die Linke definuje to, jak se v Německu liší pohled na politiku mezi muži a ženami, což potvrzuje i Vladimír Handl.

„Mladí Němci se radikalizují, ale je to genderově nerovný proces. Přes 35 % žen do 25 let volilo v roce 2025 do Spolkového sněmu Die Linke, podobné množství mužů do 25 let volilo AfD,“ konstatuje Handl. A tento trend se bude podle něj nejspíš prohlubovat i v zemských volbách.

Nepovládnou? Nevadí

Experti se nakonec shodují, že ačkoliv AfD v Meklenbursku-Předním Pomořansku i v Berlíně bojuje o vítězství a masivně si polepší v počtu křesel, ani v jednom regionu vládu nakonec nesloží.

Silný výsledek a „pohodlí“ v opozici může AfD připravit půdu pro velký útok na zemské volby v příštím roce a nejpozději za tři roky i do Bundestagu a do Evropského parlamentu.