Příznaky horečky, pocity beznaděje, extrémní únava, bolesti i sebevražedné sklony a v závažných případech dokonce i pokusy o sebevraždy. To jsou symptomy premenstruační dysforické poruchy (PMDD), kterou podle odborného magazínu Frontiers in Psychiatry trpí zhruba 5 až 8 procent žen. Lékaři přitom často ani nevědí, že PMDD existuje.
A nikdo také přesně neví, co se při té poruše děje, shodují se odborníci, kteří PMDD popsali pro britský magazín Independent. Symptomy se projevují zhruba sedm až čtrnáct dní před menstruací a po zahájení menstruace obvykle mizí stejně rychle, jak přišly.
PMS na steroidech
PMDD se podobá premenstruačnímu syndromu, který zažívá drtivá většina ženské populace. V případě dysforické poruchy jde ale o závažné deprese, extrémní podrážděnost, nemožnost soustředení i návaly vzteku. To ženám komplikuje každodenní život i blízké vztahy.
Když se pak rozhodnou vyhledat pomoc, setkávají se s bagatelizací nebo babskými radami. Kvůli nedostatečné osvětě si jen málokdy vyslechnou správnou diagnózu. Některé ale začínají téma otevírat na sociálních sítích.
Gender gap?
Navzdory tomu, že je období před menstruací pro většinu žen těžké a nemalé procento trpí i závažnou dysforickou poruchou, výzkumy i léčba zaostávají. Magazín Independent píše, že na jeden výzkum o premenstruačním syndromu připadá pět výzkumů o erektilní dysfunkci. Ta se však týká pouze 19 procent mužů, zatímco premenstruační potíže v různé intenzitě zažívá 90 procent žen.
Proč se tedy nezkoumají více i ženské potíže? Vědecká platforma ResearchGate uvádí příklad psycholožky Kathleen Lustykové, která se chtěla výzkumu PMDD věnovat a požádala o grant.
Jiní experti její výzkum ale zamítli s odůvodněním, že premenstruační syndrom neexistuje. Jde podle nich o přirozený proces, který je pouze vykreslen v negativním světle. „Mám podezření, že je to jen vzletný způsob, jakým mi chtěli říct, že je to celé pouze v ženské hlavě," uvedla Lustyková v článku.
Dochází i na sebevraždy
Podle dosavadních výzkumů, jež popsala britská BBC, je dysforická porucha reakcí na hormonální změny v těle. Některé ženy mohou být na hormonální výkyvy během cyklu citlivější, proto se u nich můžou dostavit závažné premenstruační příznaky.
Podle výzkumu z roku 2024 jsou ženy s poruchou výrazně ohroženější sebevražednými sklony než běžná populace. Víc než 82 procent dotázaných žen sdělilo, že před menstruací zažívají myšlenky na sebevraždu. Independent píše, že se 15 procent žen v premenstruační fázi někdy během života skutečně o sebevraždu pokusí.
Diagnóza? Záleží na lékaři
V podcastu Rant magazínu Revue Prostor o své zkušenosti s poruchou mluvila česká scénáristka Liza Nagibina. Říká, že je v Česku velmi obtížné, aby tuto nemoc někdo vůbec diagnostikoval, protože se o ní začalo mluvit až v posledních letech.
Doktoři ze "staré školy" podle ní často ani neví, o co jde. Nebo se prostě domnívají, že jde "jen" o premenstruační syndrom, kterým trpí všechny ženy, a přinejlepším pacientkám doporučí babské rady a bylinné čaje. Nagibina si myslí, že nakonec měla pouze štěstí, že na několikátý pokus natrefila na lékaře, který ji vyslyšel a s diagnózou PMDD byl obeznámen.
Je libo antikoncepci?
Účinná léčba, která by na PMDD cílila, tak úplně neexistuje. Podle BBC se na mírnění příznaků mohou předepisovat antidepresiva, někteří zdravotníci doporučují i antikoncepci. Ta má ale řadu vedlejších účinků.
Jedna z žen se BBC svěřila, že s PMDD dochází na injekční léčbu, která blokuje hormony. Kvůli poruše podstoupila také chemickou menopauzu, takže už nemůže mít děti.
Premenstruační dysforická porucha bývá navíc často zaměňována například za úzkostně-depresivní či bipolární poruchu nebo za různé poruchy osobnosti. A to navzdory tomu, že je popsaná v psychiatrickém diagnostickém manuálu.
Přehlížené utrpení
Propagátorka zdravého životního stylu Sarah Morganová v červnu na Facebook napsala o ztrátě své kamarádky Molly, kterou deprese v premenstruačním období dohnala k sebevraždě. Podle Morganové je případ tragické smrti její blízké ukázkou toho, jak moc jsou otázky ženského zdraví přehlíženy.
"Většina z nás si ani nedovede představit, jak musela Molly trpět," píše v příspěvku. Ženy, které o dysforické poruše veřejně mluví, se shodují v tom, že největší problém spočívá právě v bagatelizaci ženského zdraví.
