Lidé napříč Evropou se bouří proti vysokým cenám potravin. Už na začátku roku se rozhodli vyjádřit svůj nesouhlas s předraženým zbožím Chorvati, následně se k protestům připojili i obyvatelé okolních zemí. Na konci března přestali v obchodech nakupovat i Švédové, kterým vadí především nízká konkurence mezi výrobci.

Mají však protesty nějaký reálný dopad na ceny?

Proti drahotě

Obchodní řetězce napříč Evropou čelí hněvu ze strany zákazníků kvůli přemrštěným cenám potravin. Na začátku letošního roku se proti cenovým politikám obchodníků vzbouřili lidé v Chorvatsku.

V dalších týdnech se protesty přelily také do okolních zemí, jako je Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Srbsko či Bulharsko. Nyní se do bojkotu prodejen pustili i Švédové.

Desítky procent dolů

Protestující podle Novinek.cz a dalších médií viní z nárůstu cen majitele řetězců a velké výrobce, kteří podle nich upřednostňují vlastní zisk před blahem zákazníků.

Every Friday in Croatia, there is a boycott of all supermarkets due to high food prices. Bulgaria has also joined this boycott. pic.twitter.com/GNPK0h3y02

— NessieK (@NbK1808) February 17, 2025

Podle aktivistů, kteří bojkoty pořádají, je problémem také nízká konkurence mezi obchody. Protesty proti zdražování už údajně vedly k poklesu zisku řetězců až o desítky procent. A v některých zemích svůj účel i svým způsobem splnily.

Čeká se na politiky

Ve Švédsku nejde jen o ceny, ale spíš o princip "zdravé soutěže". Neformálním organizátorem tamních protestů je občanská iniciativa s názvem Bojkotta vecka 12, která během března vyzvala občany, aby přestali nakupovat ve velkých řetězcích. Její výzva se rychle rozšířila po sociálních sítích.

„Politici musí zasáhnout a rozbít tento oligopol, který způsobuje vysoké ceny kvůli nedostatku konkurence mezi potravinářskými společnostmi,“ uvedla pro deník The Guardian Fillipa Lindová, která je hlavní organizátorkou protestů. Lindová věří, že díky nátlakovým akcím dojde k dlouhodobému poklesu ceny potravin.

Jak to dopadlo?

Chorvatům se jejich cíl splnil alespoň částečně. Tamní vláda už v lednu v reakci na celostátní bojkot prodejen zmrazila ceny 70 druhů zboží. Na hněv zákazníků reagovaly podle Euronews i řetězce Kaufland a Konzum, které ze své vůle zavedly cenové stropy na stovky výrobků.

Na bojkot reagovala i švédská konzervativní vláda premiéra Ulfa Kristerssona, která slíbila, že s hlavními výrobci potravin povede dialog.

Mluví, ale nekonají

Jinde se však protesty s přílišnou reakcí nesetkaly. V Severní Makedonii, Černé Hoře nebo v Bulharsku se sice občané dočkali podpory ze strany některých politiků, konkrétní kroky ale učiněny nebyly.

V Rumunsku, kde se bojkot řetězců uskutečnil v únoru, se protestující dočkali dokonce odsouzení ze strany tamního ministra zemědělství. Ten poukázal na fakt, že 70 procent tamního zboží pochází z domácí produkce a jeho rozsáhlý bojkot by mohl vést k zániku rumunského hospodářství. Expremiér Florin Cîțu zase vyzval Rumuny, aby bojkotovali stát, nikoli maloobchodní prodejce.