Evropské školy včetně těch českých čelí rostoucímu problému. Kvůli stále častějším vlnám veder je pro děti stále složitější se ve škole soustředit a být produktivní. Některé státy zvažují úpravy rozvrhu i prázdnin. Ve hře jsou i výrazně delší letní prázdniny. Odborníci ale v článku magazínu Euronews upozorňují, že takové řešení může přinést nové komplikace.

A pro Bold News to v českém kontextu potvrzuje i analytička ze společnosti EDUin Nikola Šrámková.

„S rostoucí teplotou přichází únava, klesá pozornost a při delším pobytu v přehřátých prostorách je obtížnější podávat stejný výkon jako v běžných podmínkách," popisuje Šrámková.

"Samozřejmě to má i negativní dopady na zdraví. České školy jsou na vedra připravené velmi různě, záleží například na stáří a konstrukci budovy, orientaci učeben, možnosti stínění nebo větrání. U nových školních budov by se s vysokými teplotami mělo počítat už při jejich projektování."

Kratší výuka

Většina extrémně horkých dnů připadá podle Euronews na období před začátkem letních prázdnin, což znamená, že vysoké teploty zasahují přímo do běžné výuky. Toho jsme byli ostatně svědky v posledním červnovém týdnu i u nás.

Některé země už začaly hledat řešení. Ve Francii a Belgii letos školy kvůli vedrům výuku předčasně ukončily nebo ji dočasně přerušily. V Belgii odbory navíc navrhují, aby byla každá třída vybavena teploměrem a výuka se automaticky zastavila při překročení zákonných teplotních limitů.

Delší prázdniny?

Objevují se ale i návrhy na radikálnější změnu, tedy prodloužení letních prázdnin. Délka letních prázdnin se v Evropské unii výrazně liší. Podle sítě Eurydice, kterou financuje Evropská komise, mají nejdelší volno školáci v Itálii, celkem 14 týdnů. Následují Malta, Lotyšsko a Kypr, kde děti odpočívají 13 týdnů.

Na opačném konci žebříčku jsou Dánsko, Nizozemsko a Německo. Tam letní prázdniny trvají pouze šest týdnů. Česko je se svými devíti týdny mezi zeměmi s kratšími prázdninami.

Plusy a minusy

Zastánci prodloužení prázdnin tvrdí, že by to ochránilo děti před extrémními teplotami a zároveň snížilo riziko přehřátí školních budov. Kritici však upozorňují na možné negativní dopady.

Delší prázdniny by mohly zkomplikovat život rodičům, kteří by museli déle řešit péči o děti. Nejvíc by podle nich dopadly na rodiny s nižšími příjmy, které si nemohou dovolit placené hlídání nebo letní tábory.

Zlepšit podmínky

To pro Bold News potvrzuje expert na školství Tomáš Protivínský z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu. "Klíčové je především uzpůsobení škol, aby dokázaly nabídnout žákům a pedagogům vhodné podmínky pro vzdělávání. Školy by tedy měly využívat možností pasivního chlazení a instalace klimatizací," říká Protivínský. 

"Prodloužení letních prázdnin by vedlo ke komplikacím pro mnoho rodičů se zajištěním péče o děti. A dobře klimatizované školy by mohly nabídnout úlevu také žákům, kteří doma klimatizaci nemají," dodává.

„Vlny veder se začínají objevovat už v květnu, a letní prázdniny by tak mohly být prodlužovány neustále," doplňuje pro Bold News první místopředseda České středoškolské unie Vojtěch Hajšínek.

"Vnímáme potřebu investovat větší finanční prostředky do modernizace stávajících budov tak, aby mohla výuka probíhat za jakéhokoli počasí. Školy dnes často dostávají peníze na infrastrukturu v míře, jež umožňuje pouze nutné opravy a vylučuje větší modernizační projekty," upozorňuje Hajšínek.

Tisíce škol

Jen v roce 2024 narušilo podle zprávy UNICEF horko vzdělávání více než 900 tisícům evropských žáků. Nejvíc jsou ohrožené školy v jižní a jihovýchodní Evropě. Podle Evropské observatoře pro klima a zdraví už dnes zažívá přibližně 16 tisíc škol během školního roku dny s teplotami přesahujícími třicet stupňů.

Pokud budou emise skleníkových plynů dál růst současným tempem, do roku 2050 se počet takových škol může podle observatoře víc než zdvojnásobit až na 34 tisíc.