Češi si přejí, aby tuzemské školství připravovalo děti na budoucnost a učilo je kritickému myšlení. Nejvíc jim přitom vadí nedostatek míst ve školkách či špatná struktura oborů na středních školách.
Vyplývá to z nedávného průzkumu agentury Median pro Český rozhlas. Není proto divu, že se politické strany před podzimními parlamentními předhánějí v tom, která z nich dokáže neutěšenou situaci ve vzdělávacím systému lépe vyřešit.
Problémoví do polepšovny
Například hnutí SPD leží v žaludku hlavně inkluze, jejíž plošné zavedení chce rovnou zrušit. Zatočit plánuje i s anglicismy v českém jazyce, jehož výuka má probíhat bez údajných „genderových experimentů“.
Nedostatek kvalifikovaných pracovníků plánuje SPD vyřešit podporou učňovského vzdělání s maturitou. Na pozoru by se měli mít žáci, kteří mají dlouhodobý problém s dodržováním školního řádu. Ty by hnutí rádo v případě svého volebního úspěchu posílalo rovnou do výchovných ústavů.
Inkluze podle Spolu
Koalice Spolu, která v říjnu obhajuje vítězství z posledních voleb, chce především modernizovat výuku na školách tak, aby rozvíjela kritické myšlení, mediální gramotnost či orientaci mladých lidí v moderním světě.
Do výuky chce také implementovat nástroje umělé inteligence. Efektivnější správu škol má zase umožnit jejich spojování do větších celků, což podle Spolu povede k „dostatku kvalitních učitelů, školních psychologů a podpůrného personálu”.
Ve svém programu se Spolu zaměřilo také na inkluzi, jejíž pravidla chce upravit tak, aby „nebránila rozvoji nadaných studentů“. Výuku chce přitom přizpůsobit individuálním potřebám studentů.
ANO nechce škrty
Úpravu inkluze ve svém programu slibuje i hnutí ANO, které společné vzdělávání podle svých slov sice považuje za důležité, plánuje ho však podrobit zásadní revizi. Hnutí zároveň také odmítá, že by připustilo škrty ve školství nebo zavedení školného na vysokých školách.
ANO chce také více míst ve školách. Zásadní změnu slibuje v případě přijímaček na střední školy. Uchazeči si mají nově vybírat konkrétní školu až poté, co absolvují samotné zkoušky. Kromě toho chce navýšit počet školních psychologů, snížit byrokracii nebo zmodernizovat obsah výuky. Prioritou je také zajištění dostatečných finančních prostředků pro nepedagogické pracovníky, zrušení inkluze či dostupné a efektivní vzdělávací pomůcky a metody.
Starostové chtějí revizi
Vzdělávání mají jako jednu ze svých programových priorit vládní Starostové. Podle nich je nutné vyhodnotit a případně upravit nedávno revidované rámcové vzdělávací programy.
V případě svého úspěchu chtějí také vytvořit "motivační a spravedlivý systém profesního růstu pedagogů" či změnit ověřování dosažených výsledků učení na základních a středních školách.
Školství podle Pirátů
Piráti, kteří vládu loni na podzim po třech letech opustili, chtějí už od školních let v českých dětech probouzet podnikatelského ducha. Jejich cílem je také posílit kvalitu škol napříč regiony či zmodernizovat vzdělávací proces pomocí posílení moderních přístupů, volitelných předmětů či sledování kvality a skutečné úspěšnosti absolventů.
Prioritou je pro Piráty také navyšování investic do vzdělávání, profesionalizace místní školní správy nebo zvýšení počtu absolventů vysokých škol.
Osnovy a rušení
Hnutí Stačilo! plánuje zvýšit státní výdaje do vzdělávacího systému i místa ve školách. Zavést by chtělo také školní osnovy, které v českém školství existovaly během komunistického režimu a zrušeny byly v roce 2005. V programu hnutí nechybí ani snížení podpory soukromých a církevních škol nebo slazení struktury studijních a učebních oborů s potřebami pracovního trhu.
Motoristé mají v případě svého úspěchu v plánu zavést zákaz používání mobilních telefonů ve výuce, snížit kapacity gymnázií na polovinu, posílit roli školních psychologů nebo zrevidovat odklady školní docházky.