Na webu Volby.cz už lze nalézt kompletní kandidátky pro říjnové sněmovní volby. Český statistický úřad na stránky zařadil všech 26 uskupení a 4 472 kandidátů. Kromě tradičních stran se o hlasy voličů ucházejí i menší strany a hnutí a v politice i trochu netradiční osobnosti.
Do voleb se tak zapojí například devadesátiletá předsedkyně Kloboukového klubu, programátor-důchodce z Balbínovy poetické strany či „celoživotní rebel“ z hnutí Rebelové. Na kandidátkách nechybí ani každoroční volební stálice, třeba anarchokapitalista Martin Urza, kyvadlový věštec Petr Cibulka či věčný poslanec Marek Benda (ODS).
Občas i zábava
Na webu Českého statistického úřadu Volby.cz byly zveřejněny kompletní kandidátky stran do říjnových sněmovních voleb.
Lidé se tak mohou prolistovat seznamem 26 uskupení a 4 472 kandidátů. A někdy je to zábavné čtení. Do voleb totiž kromě tradičních stran kandidují i malá hnutí se zajímavými názvy nebo kandidáti se zajímavými profesemi.
Rebel nebo Mourek
Ačkoliv je to silně nepravděpodobné, čistě teoreticky se do Sněmovny může dostat například devadesátiletá předsedkyně Kloboukového klubu, majitel úspěšného autoservisu, amatérský pěstitel okrasných dřevin a celoživotní rebel kandidující za uskupení Rebelové, programátor-důchodce z Balbínovy poetické strany nebo zástupce politické strany Mourek.
Do sněmovních voleb se přihlásily také stálice, které už několik let kandidují ve všech volbách. Nechybí tak například anarchokapitalista Martin Urza, který postavil nejmenší kandidátku s názvem Urza.cz: Nechceme vaše hlasy, a to pouze sám se sebou. I přes to, že Urza hlasy voličů nechce, v posledních sněmovních volbáchjich celkem 6 677.
Cibulkovo kyvadlo
Na kandidátce nechybí ani Petr Cibulka, známý to věštec s kyvadlem. 74letý bývalý disident a politický vězeň nebo také signatář Charty 77 tentokrát postavil kandidátku pouze v Praze a to s 25 kandidáty. Do voleb se opět přihlásila také monarchistická strana Koruna Česká, která se v Česku dlouhodobě zasazuje o znovuzavedení monarchie.
Za stálici čistě sněmovních voleb pak můžeme považovat předsedu poslaneckého klubu ODS Marka Bendu, který je poslancem bez přerušení už od roku 1990. Benda kandiduje na čtvrtém místě v Praze a je tak vysoce pravděpodobné, že poslancem zůstane i nadále.
Jak to vidí recesisté
Už tradičně se do voleb přihlásila i recesistická hnutí. Třeba právě již zmiňovaná Balbínova poetická strana. Ta se hlásí k odkazu Bohuslava Balbína, českého literáta, historika a jezuitského kněze, který během 17. století hájil český jazyk.
„Vážení našinci, všichni dobří lidé, tak jako kdysi i nyní, nadšeni výsledky práce našich zákonodárných sborů, rozhodli jsme se následovat jejich příkladu, vstali z popela zapomnění a zvedli rukavici volebního klání,“ stojí na stránkách Balbínovy poetické hospůdky.
Do Sněmovny se rozhodli kandidovat i rebelové ze strany Rebelové. Ti kandidují s číslem jedna, jejich program ale příliš rebelující není. Rebelové chtějí například do roka dostupné bydlení pro všechny, snížit platby za elektřinu o 25 procent, skoncovat s podvody s cenami v supermarketech, reformovat vězeňství nebo českou účast na mistrovství světa ve fotbale do roku 2050.
Studenti, lékaři, produktový lídr
Do Sněmovny lze kandidovat od 21 let. Letos je 21letých kandidátů 36. Většina z nich jsou studenti vysokých škol, najde se mezi nimi ale třeba i čísník, živnostník výškové práce, malíř-lakýrník nebo zdravotní sestra.
Maximální věk pro kandidaturu není omezen, nejstarší kandidáti jsou dva, respektive dvě. Kromě již zmiňované devadeátileté předsedkyně Kloboukového klubu a učitelky Evy Suchánkové, která kandiduje v Olomouckém kraji za Korunu Českou, se po její bok na seznam nejstarších kandidítek zařadila robvněž devadesátiletá překladatelka v penzi Gisela Rusá kandidující v Praze za uskupení Výzva 2025.
Mezi dalšími kandidáty se najdou právníci, lékaři, ekonomové, podnikatelé, ale třeba i technolog nástrojárny, hasič, přípravář materiálů, „knowmád a produktový lídr“ nebo „šumavská Evropanka se snem o vzdělaném a sebevědomém Česku“. O tom, kdo se nakonec do Sněmovny dostane, rozhodnou voliči každopádně až nebo už 3. a 4. října.
