Starostové jdou do voleb tentokrát samostatně, přestože pro ně poslední společná sněmovní kandidatura s Piráty byla velice úspěšná. V letošních volbách budou chtít potvrdit, že se stali silným celorepublikovým hnutím. Průzkumy jim predikují výsledek kolem 10 %, měli by zabojovat o třetí místo s SPD.
Do voleb je opět vede předseda Vít Rakušan, voliče chtějí zaujmout „dobrou kampaní“ i téměř sedmdesátistránkovým programem.
Přes dvacet let na scéně
Starostové a nezávislí je liberální, proevropské a středopravé politické hnutí, které bylo založené v roce 2004. Z regionálního uskupení lokálních osobností se postupně stalo celorepublikovou politickou silou se zástupci ve Sněmovně, Senátu i Evropském parlamentu.
V roce 2013 získali první poslance díky společné kandidatuře s TOP 09. Do Sněmovny poprvé samostatně kandidovali v roce 2017. A do vlády pak po čtyřech letech v opozici Starostové usedli v roce 2021. Momentálně ve Sněmovně mají 33 poslanců a třetí nejsilnější poslanecký klub.
Mají také pět ministrů. Víta Rakušana na vnitru, Lukáše Vlčka na ministerstvu průmyslu a obchodu, Petra Kulhánka na místním rozvoji, Mikuláše Beka na školství a Martina Dvořáka jako ministra pro evropské záležitosti.
Fakt Dobrá kampaň
Starostové letos v první fázi vsadili na „Dobrou kampaň“. Místo negativní kampaně se rozhodli věnovat část peněz potřebným. Postupně se ale posunuli spíš k "Dobrému programu" a ke konstatování, že "Posuneme Česko dopředu".
Mezi hlavní priority Starostů patří proevropské směřování Česka, udržitelný systém veřejných financí, kvalitní vzdělávací systém nebo podpora komunity LGBT+. „Dobrý program“ Starostů do voleb 2025 prý vznikal poslední dva roky, nejvíce v něm zatím média zaujal návrh legalizace eutanázie pro děti už od 14 let.
Mladou generaci chtějí Starostové ale oslovit i jinak. Například dostupným bydlením, podporou podnikání, lepším vzděláváním, koncem menstruační chudoby nebo důrazem na duševní zdraví a kritické myšlení. Starostové v rámci předvolební kampaně představili STANbota, který voličům odpovídá na jejich otázky k programu hnutí.
V čele s Rakušanem
Starosty do voleb povede předseda strany a ministr vnitra Vít Rakušan. Ten se stal předsedou Starostů v roce 2019, kdy ve funkci nahradil zakladatele hnutí Petra Gazdíka. Na květnovém volebním sněmu letos Rakušan neměl žádného vyzyvatele.
Další výrazné osobnosti má hnutí v Evropském parlamentu, konkrétně Jana Farského a Danuši Nerudovou. Lídry kandidátek pro letošní volby jsou kromě Rakušana širší veřejnosti relativně neznámé osobnosti.
Andreje Babiše v Moravskoslezském kraji například vyzve poslankyně Michaela Šebelová, pražskou kandidátku vede náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák a o vítězství na Vysočině zabojuje ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček. Všichni tři jsou místopředsedy hnutí a jeho vycházejícími hvězdami.
Dozimetr, kam se podíváš
V červnu 2022 propukla kauza Dozimetr, se kterou se Starostové potýkají dodnes. Její projednávání před Obvodním soudem pro Prahu 9 by mělo začít ve druhé polovině září.
V kauze Dozimetr státní zástupce viní skupinu lidí z různých trestných činů kvůli korupci při manipulacích se zakázkami dopravního podniku. Mezi obžalovanými je i bývalý náměstek pražského primátora za STAN Petr Hlubuček.
Kvůli kontaktům s obviněným podnikatelem Michalem Redlem v červnu roku 2022 rezignoval tehdejší ministr školství za STAN Petr Gazdík. To byla pro Starosty velká rána, od Gazdíka si na školství slibovali velké věci. Jeho dva nástupci (Vladimír Balaš a Mikuláš Bek) ale příliš nepřesvědčili. Kauzu proti STANu opakovaně vytahují opoziční strany, velké emoce a vnitřní rozbroje svého času vyvolala i ve vládní koalici.
Farského výlet a hádky s Piráty
S Dozimetrem a Starosty byla propojena i kauza Mlejnek, ve které musel ministrem vnitra Rakušanem jmenovaný šéf civilní rozvědky Petr Mlejnek vysvětlovat své styky s obviněným podnikatelem Redlem. Mlejnek nakonec na funkci rezignoval. Předseda strany Rakušan musel také obhajovat, proč používal stejný šifrovaný telefon CryptoCult jako obvinění v kauze Dozimetr.
Dozimetr ale není jediná kauza, která se kolem STANu vznáší. Do Bitcoinové kauzy bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka se podle ODS namočil i jeho náměstek a lídr STAN v Praze Karel Dvořák. Byl jedním z adresátů emailu advokáta Tomáše Jiřikovského, díky tomu měl o akci s bitcoiny vědět.
V lednu roku 2022 bylo velkým tématem rozhodnutí Jana Farského odjet na stáž do USA v situaci, kdy měl od voličů čerstvě poslanecký mandát. Toho se nakonec vzdal, v minulém roce byl pak zvolen europoslancem. Okamžitě po sněmovních volbách v roce 2021 propukl mezi Starosty a Piráty souboj o interpretaci výsledků voleb. Piráti své volební partnery obviňovali z porušení koaliční smlouvy. Starostové podle nich i přes zákaz propagovali kroužkovací kampaně.
Souboj s SPD
V roce 2021 ve volbách do Poslanecké sněmovny Starostové v koalici s Piráty získali 15,62 % hlasů voličů. Podle aktuálních průzkumů veřejného mínění se letos budou přetahovat o třetí místo s SPD.
Červencový průzkum agentury STEM jim připisuje 12,5 % hlasů, červnový průzkum Kantar 11,5 %. Nejhůř jim preference vychází u agentury Median, v červnu podle ní byli na 9 %. V nejnovějších průzkumech se pohybují kolem 10 procent.
Mladí ve STAN
Spolek mladých a aktivních lidí, kteří podporují hnutí STAN, si říká mSTAN. Mladí starostové a nezávislí byli založeni v roce 2015, letos v červenci v pražské Stromovce oslavili 10 let.
Předsedkyní mSTAN je od roku 2024 Zdena Kašparová.
Nejmladší zvolenou poslankyní za STAN byla v roce 2021 Barbora Urbanová, které bylo v době zvolení třicet let. Urbanové se do Sněmovny podařilo přeskákat z 12. místa na středočeské kandidátce. Věnuje se především problematice domácího a sexuálního násilí, je spoluzakladatelkou oceňované iniciativy Pod Svícnem. I ona letos svůj poslanecký mandát obhajuje, tentokrát už z pozice středočeské trojky na kandidátce.
Deset nadějí
Do projektu 30 pod 30 se zapojilo celkem deset mladých kandidátů STANu, tedy maximální možný počet. Adam Čejka, Julie Smejkalová a Vojtěch Ludvík kandidují v Praze, Adriana Chochelová a Ondřej Machytka ve Středočeském kraji.
Zdenu Kašparovou můžou příznivci kroužkovat v Olomouckém kraji. Anežku Nedomovou v Pardubickém, Martina Šlechtu v Ústeckém kraji, Adama Volta v Královéhradeckém kraji a konečně Ester Weimerovou v Moravskoslezském kraji.
