Ještě před pár lety se zdálo, že náboženství mladé lidi příliš nezajímá. Teď se ale objevují první náznaky obratu. Australská data ukazují, že zejména muži z generace Z se k víře hlásí častěji než jejich vrstevnice. Odborníci za tím vidí změny ve společnosti i stále větší rozdíly v tom, jak se politicky vyvíjejí mladí muži a ženy.

Je obecně známo, že mezi mladými lidmi panuje nižší míra náklonnosti k víře, než tomu bývalo u jejich rodičů a prarodičů. Údaje ze sčítání lidu po celém světě desítky let ukazovaly trvalý pokles mladých věřících.

Přesto se v posledních letech objevují zprávy, které naznačují, že by se tento trend mohl otáčet. V zemích, jako jsou Japonsko, Spojené království nebo Spojené státy, se podle průzkumů začíná část mladých k víře vracet.

Muži vynikají

Magazín The Conversation se rozhodl na tento trend podívat podrobněji. Analyzoval proto výzkumy veřejného mínění provedené v Austrálii od 80. let až do současnosti. Výsledná data pak ukázala jednu velmi pozoruhodnou věc. V rámci generace Z totiž v posledních letech panuje mnohem vyšší míra příklonu k víře u mužů, než je tomu v případě žen.

V průzkumu z roku 2025 uvedlo náboženskou příslušnost 55,7 procenta mužů z generace Z, zatímco mezi ženami to bylo pouze 43,2 procenta. Magazín přitom vysvětluje, že nejde o pouhou statistickou odchylku.

Zatímco podíl nábožensky založených mužů z řad mileniálů zůstával mezi lety 2019 a 2025 téměř stejný (41 procent oproti 40,3 procenta), u mužů z generace Z vzrostl z 35,3 procenta v roce 2019 na bezmála polovinu v roce 2022 a následně na 55,7 procenta v roce 2025.

Je za tím politika

Rozdíl mezi pohlavími zřejmě souvisí s politickým sebeurčením. Nejnižší míru religiozity totiž vykazují levicově orientované ženy, zatímco nejvíce mladých veřících najdeme mezi pravicově smýšlejícími muži.

Tato čísla odpovídají širším trendům, které dnes sledujeme v mnohých západních demokraciích. Mladé ženy se posouvají k progresivnějším postojům, přičemž část mladých mužů jde opačným směrem.

Životní směr i manosféra

A proč se vlastně Gen Z muži k náboženství uchylují? Podle The Conversation jim může víra nabízet něco, co mnoha mladým lidem chybí. Jde především o pocit sounáležitosti, jasnou identitu nebo životní směr.

V době ekonomické nejistoty, častějšího pocitu osamělosti a proměňujících se představ o mužské roli ve společnosti může náboženství poskytovat životní stabilitu i pocit sounáležitosti s vlastní komunitou. Svou roli navíc hrají sociální sítě, kde influenceři stále častěji propojují spiritualitu s tématy mužství, disciplíny nebo seberozvoje.

Do kostela nechodí

Autoři studie ale zároveň upozorňují, že jejich data nedokazují, co za náboženskou „renesancí“ mladých je a jak se tato renesance projevuje.

To, že mladí muži v průzkumech častěji uvádějí náboženskou příslušnost, ještě neznamená, že skutečně pravidelně chodí do kostela nebo že se jejich víra odráží v každodenním životě. Náboženství pro ně může být spíš součástí identity nebo kulturního postoje než klasické religiozity.