Premiér Andrej Babiš na pondělní tiskové konferenci ohlásil velkou změnu v regulaci kratomu. Podle nových pravidel si tuto látku budou moci brzy v Česku koupit „po americku“ pouze lidé starší 21 let. Dojde také ke zvýšení DPH, sazba bude nově činit 21 procent.

Šéf vlády tyto kroky zdůvodňuje počty úmrtí v souvislosti s jeho užíváním a tím, že „Česká republika je jedinou zemí Evropské unie, která vytvořila legální a státem regulovaný spotřebitelský trh s kratomem“. Jsou ale nové restrikce tou správnou cestou?

Regulace existuje

Důležité je zmínit, že kratom v českém prostředí už regulovaný je. Od loňského listopadu u nás totiž existuje seznam takzvaných psychomodulačních látek, tedy látek „s nízkým rizikem negativních zdravotních nebo sociálních dopadů na jednotlivce a společnost“.

Látky uvedené na tomto seznamu mohou za přísných podmínek legálně prodávat pouze licencovaní prodejci. A právě to se týká i kratomu, který byl do té doby prodáván jako sběratelský předmět bez jakékoli kontroly a věkového omezení.

Úplný zákaz?

Vláda tak s novým zpřísněním přichází jen několik měsíců poté, co u nás systém regulace kratomu začal platit. Otázkou je, zda se jedná o dostatek času na to, aby bylo možné vyhodnotit, jestli je dosavadní systém dostačující.

Babiš nový přístup obhajuje argumentem, že kratom je „hnus“ a dětská droga, kterou velká část evropských zemí už v minulosti zakázala. Když se tedy podle premiéra jedná o tak nebezpečnou látku, proč po vzoru jiných států nepřistoupí k jejímu úplnému zákazu?

Odborníci mají jasno

Důvodem jsou zřejmě názory odborníků, kteří na kratom nenahlíží jako na vysoce rizikovou látku. Podle Národního monitorovacího centra pro drogy a závislosti totiž s sebou jeho užívání sice nese určitá rizika v podobě vzniku závislostí nebo toxicity, zároveń však může mít i určité přínosy.

Mezi ně patří třeba zvládání abstinenčních příznaků při závislosti na opiátech, protizánětlivé účinky nebo antidepresivní efekt. A právě na základě těchto poznatků vznikl systém, který u nás od loňského roku funguje. Současný vládní návrh však působí dojmem, jako by se stát snažil znovu otevírat otázku, která byla už jednou vyřešena.

Kratom a úmrtí

Na přetřes se v poslední době také dostávají úmrtí, která s kratomem souvisí. Policie jen za rok 2025 eviduje v souvislosti s jeho užíváním 17 případů úmrtí většinou mladých lidí.

Jedním z těchto případů byla smrt 22leté ženy z Uničovska, zdravé a sportovně založené studentky vysoké školy, která kratom užívala. Toxikologický rozbor v jejím těle odhalil smrtelnou dávku mitragyninu, látky obsažené v kratomu.

Tato látka stála také za úmrtím 19letého mladíka ze Šumperska. Tomu se stala ale osudnou kombinace kratomu a alkoholu.

Odborníci kritizují

Odborníci však upozorňují, že kratom jako takový nebezpečný není, problémem je právě jeho kombinace s jinými látkami, například s alkoholem. „Není možné si vzít takové množství kratomu, které by člověka usmrtilo,“ uvedl pro Seznam Zprávy adiktolog z organizace Sananim Radek Jurnikl.

Mnohem ostřejší pak byl bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, podle nějž jde o „záměrnou manipulaci policie, která se snaží odvést pozornost od reálných problémů“. Podobný názor v minulosti vyjádřil i Vobořilův nástupce Pavel Bém.

Proč 21 let?

Otázkou navíc je, proč si vláda pro regulaci kratomu vybrala zrovna věkovou hranici 21 let. Podle Souhrnné zprávy o závislostech v ČR 2024, kterou v roce 2025 vydalo Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, předloni užila kratom jen tři procenta dospělých, zatímco u dětí a dospívajících to bylo něco mezi 8 až 17 procenty.

Jinými slovy, samotné státní statistiky ukazují, že největší problém se týká především nezletilých, nikoliv mladých dospělých mezi 18 a 20 lety.

Atraktivní číslo

Pokud má být cílem restrikcí ochrana dětí, nabízí se otázka, proč vláda místo důsledného vymáhání už existujícího zákazu prodeje mladším 18 let navrhuje plošné omezení pro ty, kteří jsou už z pohledu práva plně svéprávní.

Stát zatím nepředložil analýzu, která by prokazovala, že právě lidé ve věku 18 až 20 let představují hlavní zdroj rizika nebo že posunutí hranice na 21 let povede k měřitelnému poklesu případů úmrtí či poškození zdraví. Bez takových dat působí navrhovaná hranice spíš jako politicky atraktivní číslo než jako výsledek politiky založené na datech.

Kde jsou ta data?

Můžeme pouze spekulovat, jestli za aktuálním kolotočem okolo kratomu stojí skutečná snaha o ochranu zdraví Čechů, nebo zda se jedná o nástroj k odvedení pozornosti od jiných problémů, s nimiž se česká vláda nebo policie aktuálně potýká.

Jisté však je, že dobrá protidrogová politika by měla stát především na datech, odborných stanoviscích a vyhodnocování reálných dopadů přijatých opatření. Česko teprve před několika měsíci zavedlo systém regulace kratomu, který měl právě na těchto principech fungovat. Pokud jej chce nyní vláda zásadně měnit, měla by veřejnosti přesvědčivě vysvětlit proč. A předložit analýzy, z nichž bude zřejmé, že navrhovaná opatření povedou k lepším výsledkům.