Generace Z se podle průzkumů potýká s genderovou propastí v politických názorech. Zatímco mladí muži tíhnou k pravici a důležitý je pro ně „návrat k tradičním rolím“, ženy ze stejné generace volí spíš levici a zajímají se o témata, jako je rovnost, ochrana životního prostředí, zdravotní péče nebo práva menšin.
Výsledky jsou obdobné v několika evropských zemích i v USA. Rozdílné politické názory přitom mohou podle průzkumů ovlivňovat dokonce mezilidské vztahy.
Levicové a pravicoví
Dva různé průzkumy z roku 2025 potvrzují jednu věc. Mezi ženami a muži generace Z je největší „politická propast“. Rozdíly ve volebních preferencích jsou u nich výraznější, než je tomu u ostatních generací.
Podle průzkumu veřejného mínění ve Spojeném království, který provedlo Centrum Johna Smitha, i podle studie sociologa Richarda Nennstiela z Bernské univerzity volí ženy z Gen Z víc levicově, zatímco muži se přiklánějí hlavně k pravici.
Návrat k tradici
Nennstielova studie se zaměřila na 18 evropských států. Ideologická genderová propast se u Gen Z projevila ve všech zkoumaných zemích. A u mladých mužů se projevuje i ústup od témat, jako jsou feminismus, právo na potrat či práva LGBTQ+ menšiny.
Podle projektu Gen Zette, který na studii upozornil, oslovuje mladé muže na pravicových stranách hlavně to, že slibují návrat k tradičním hodnotám.
Mladé ženy chtějí naopak podle průzkumů progresivní budoucnost. Pro ně jsou témata jako zdravotní péče, duševní zdraví a práva menšin naopak důležitá. Rozdílné názory jsou ještě patrnější v otázkách, které se týkají feminismu. Například 16 procent mužů z generace Z v Nennstielově průzkumu uvedlo, že feminismus napáchal víc škody než užitku.
Víc starostí
Podle autorů britského průzkumu s politickými názory úzce souvisí také genderové rozdíly, které se promítají v „každodenních starostech“. Například na otázku „Jak často se cítíte nervózní, úzkostliví nebo napjatí?“ uváděly ženy vyšší míru úzkosti než muži.
Celých 33 % žen Gen Z uvedlo, že pociťují úzkost denně, ve srovnání s 20 % mužů. Jako důvody ženy častěji, než muži uváděly „finanční starosti“ a „tlak na vzdělání“.
Volby jako potvrzení
Propastně se liší odpovědi také v otázkách, jako jsou dostupné interrupce, ochrana životního prostředí nebo zákony o zbraních. To podle serveru BBC potvrdily kromě průzkumů i volby ve Velké Británii. Například Strana zelených si vedla nejlépe u mladých žen ve věku 18 až 27 let, kde získala 23 %, oproti 12 % od mužů ve stejném věku.
Rozdílné politické postoje mohou mít dopad nejen u voleb, ale také na mezilidské vztahy, v případě generace Z i na ty romantické. To, že se mladí muži drží víry v tradičnější genderové role a rodinné struktury, může být podle magazínu CT Mirror v přímém rozporu s tím, jak si většina žen generace Z cení nezávislosti a kariéry.
Dopad mají i sítě
Ideologickou propast mezi pohlavími podporují podle deníku Financial Times také sociální sítě. Ty totiž tvoří izolované názorové bubliny, které způsobují, že mladí muži a ženy se často vyskytují „v odlišném prostředí a zažívají odlišné mediální kultury“.
Další vysvětlení je opět ekonomické. Ženy byly podle Financial Times od roku 2010 negativněji ovlivněny například úspornými opatřeními, a proto podporují levicové strany.
Také americká Gen Z
Podobný trend lze pozorovat také mezi Gen Z voliči v USA. Server televize NBC News uvádí, že s kroky Trumpovy administrativy souhlasí 45 % mladých mužů. U žen jde pak jen o 24 %. Většina amerických žen generace Z (52 %) uvádí, že se považuje za demokratky. Což je dokonce největší koncentrace ze všech věkových a genderových skupin.
Přibližně třetina mladých mužů z USA pak uvádí, že jsou „extrémně hrdí“ na to, že jsou Američané. To je zhruba dvakrát víc, než kolik o sobě to samé prohlašuje mladých žen. Mladé Američanky jsou také pesimističtější ohledně směřování země. A v průzkumu výrazně častěji kritizovaly i Elona Muska nebo ICE.
