Politická polarizace v Evropě není jen otázkou věku. Data britského akademického projektu European Social Survey podle serveru The Conversation ukazují, že postoje stále výrazněji ovlivňují pohlaví a region, ve kterém lidé žijí. Největší rozdíly se objevují mezi mladými muži a ženami, především pak v severní Evropě.

Dvacet let zkoumání

Výzkumníci sledovali vývoj politických postojů, obav z klimatické změny a názorů na migraci mezi lety 2002 a 2023 v severní, západní a východní Evropě. Ukazuje se, že politické postoje jsou stále více rozdělené podle generací.

Mladší lidé se v průměru řadí víc doleva než starší generace, rozdíly mezi mladými muži a ženami jsou však v některých částech kontinentu ještě výraznější.

Starší jdou doprava

Napříč sledovanými regiony se mladší respondenti dlouhodobě umísťují na levicovější část politického spektra než starší lidé. Zatímco postoje starších obyvatel západní a severní Evropy zůstávají v čase poměrně stabilní, ve východní Evropě dochází k výraznějším výkyvům.

V posledních průzkumech se starší generace v regionu posunula víc doprava. Mladí lidé ve východní Evropě se přitom vydávají opačným směrem. V regionu se tak postupně vytváří výraznější generační rozdíl v politických názorech.

Levicové mladé ženy

Ještě zajímavější je rozdíl mezi muži a ženami. U starších generací se jejich politické postoje většinou příliš neliší. Mezi mladými lidmi jsou ale rozdíly podstatně větší.

Nejvýraznější je tento trend v severní Evropě. Mladé ženy se tam dlouhodobě řadí výrazněji doleva než mladí muži. Ve východní Evropě se naopak postoje mladých mužů a žen v posledních letech částečně sbližují. I tam ale mladé ženy zůstávají v průměru více nalevo.

Pohled na klima

Výrazné rozdíly se objevují také v názorech na klimatickou změnu. Ženy napříč regiony, věkovými skupinami i jednotlivými průzkumy dlouhodobě vyjadřují větší obavy z klimatické změny než muži. Rozdíl je nejvýraznější u mladších generací.

Výzkum zároveň zpochybňuje představu, že mladí lidé jsou automaticky mnohem více znepokojeni stavem klimatu než starší generace. Ve východní a západní Evropě totiž starší respondenti často vyjadřují podobnou nebo dokonce o něco vyšší míru obav než mladší lidé. Celkově se obavy z klimatické změny v posledních letech spíš stabilizují, případně mírně klesají.

Tolerance k migrantům

Postoje k migraci se podle výzkumu liší především podle regionu, nikoliv pouze podle věku nebo pohlaví. Největší změny zaznamenala východní Evropa. Tolerance vůči migrantům výrazně klesla během migrační krize v letech 2015 a 2016.

Kolem roku 2020 následoval krátkodobý nárůst tolerance. Vývoj mohl ovlivnit covid, následné přesuny lidí z Ukrajiny po začátku ruské invaze v roce 2022 i samotný způsob provádění průzkumů.

Agresivní rétorika

V severní a západní Evropě zůstávají postoje k migraci stabilnější. Navzdory často vyhrocené rétorice politiků a médií jsou lidé v těchto regionech podle průzkumu v průběhu času vůči migraci spíš tolerantnější.

I zde se však objevuje genderový rozdíl. U starších lidí jsou postoje mužů a žen podobné, zatímco mezi mladými je rozdíl výraznější. Nejvíce je opět patrný v severní Evropě, kde mladé ženy dlouhodobě podporují tolerantnější přístup k migrantům než mladí muži.

Muži versus ženy

Výsledky tak potvrzují, že politické rozdíly mezi evropskými obyvateli skutečně souvisejí i s věkem. Porovnání generací ale podle autorů nevysvětluje celý obraz.

Evropská politická mapa se tak podle dlouhodobých dat nemění pouze v podobě konfliktu mezi mladými a starými. Stále více se může jednat také o rozdíly mezi mladými muži a ženami. A záleží i na tom, v jaké části Evropy žijí.