Poslanci v pátek schválili nový zákon, který má usnadnit výměnu státních úředníků a nastavit jejich zaměstnávání více podle zákoníku práce. Koalice ANO, SPD a Motoristů jím chce od listopadu nahradit zákon o státní službě. 

Opozice podle očekávání neprosadila zamítnutí zákona, který podle ní politizuje státní správu a loajalitu nadřazuje odbornosti. Neuspěla až na jednu výjimku ani s úpravami normy, kterou nyní posoudí Senát.

Zákon má zaměstnávání státních úředníků více přiblížit běžnému pracovnímu poměru tak, aby se v zásadě řídilo zákoníkem práce a odpovídalo pravidlům pro krajské a obecní úředníky. Koalice chce mimo jiné zrušit takzvaný bazén, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až čtyři pětiny platu. Nově by mělo platit, že rovnou odejdou s odchodným. Pokud by pracovní místo bylo zrušené při systemizaci, stát by se mohl zbavit daného úředníka okamžitě.

Mnoho změn

Úřad vlády se podle schválených poslaneckých úprav stane ústředním správním úřadem pro právní poměry státních zaměstnanců. Spolu s tím prosadila spolutvůrkyně novely Zuzana Ožanová (ANO) například prodloužení lhůty pro pracovní hodnocení úředníka nebo zrušení povinného souhlasu člena vlády s rozhodnutím nevyhlašovat výběrové řízení na místo vedoucího státního zaměstnance, který dosahoval podle hodnocení vynikajících výsledků.

Ministři budou moci podle schválené úpravy Radka Vondráčka (ANO) stanovovat pořadí náměstků, v jakém je budou zastupovat. Sněmovna schválila také návrhy ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO), podle nichž bude mít státní zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši 50 až 80 procent průměrného platu po dobu, po kterou mu úřad znemožnil pracovat. Ze zákona vypadlo ustanovení, podle kterého měl státní tajemník dostávat ze zákona mzdu v 16. platové třídě.

Finance zůstaly nevyčísleny

Dosavadní služební zákon, jehož cílem bylo odpolitizovat státní správu, platí od roku 2015. Česko k jeho přijetí přiměla pravidla Evropské unie kvůli zajištění neutrality a nezávislosti rozhodování státního aparátu. Nový zákon o státních zaměstnancích je podle jeho předkladatelů nutný kvůli posílení flexibility státní služby a snížení administrativní náročnosti, strnulosti a přetrvávajících byrokratických postupů. Bývalý ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan vytkl koalici, že navzdory jeho žádosti nevyčíslila finanční dopady změn.

O sporném návrhu a desítkách jeho úprav rozhodla Sněmovna po předčasném ukončení rozpravy na návrh ministra pro sport a předsedy poslaneckého klubu Motoristů Borise Štastného. Nelibě to nesl předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „To není nic jiného než další krok k vyhazování odborníků a zaměstnávání trafikantů, kamarádíčků nebo fanoušků,“ napsal s tím, že chce dát celou věc k Ústavnímu soudu. 

Tohle nedovolíme! Vládní mašina si protlačila zrušení služebního zákona. To není nic jiného než další krok k vyhazování odborníků a zaměstnávání trafikantů, kamarádíčků nebo fanoušků. Půjdeme s tím k Ústavnímu soudu! pic.twitter.com/ySWh47WQS1

— Zdeněk Hřib (@ZdenekHrib) June 26, 2026

Ke slovu se kvůli ukončení debaty nedostaly dvě poslankyně za Piráty. „Černý den pro nezávislé úřady. ANO, SPD a Motoristé dnes zrušili služební zákon. Neřeší platy ani nedostatek odborníků. Vyřešili hlavně to, aby bylo snazší měnit úředníky, co se jim znelíbí. A tam, kde se úředníci bojí politiků, roste tlak, klientelismus a korupce. Piráti budou vždy hájit nezávislé úřady, které slouží lidem, ne vládnoucí moci. Téhle vládě zmaru navzdory,“ napsala později na X jejich místopředsedkyně Kateřina Stojanová.