REKLAMA

Ve stínu boje o ČT: Vláda zdražuje vodu a mění školství

zdroj: ČTK / Taneček David
REKLAMA
REKLAMA

Hlavním politickým tématem letošního podzimu je jednoznačně spor o financování veřejnoprávních médií. Zatímco se tuzemská politická debata soustředí na budoucnost České televize a Českého rozhlasu, vláda Andreje Babiše v tichosti prosazuje jiné, minimálně stejně zásadní změny.

REKLAMA
REKLAMA

Chce například změnit definici závislé práce, což podle kritiků může otevřít cestu k rozšíření švarcsystému. Prosadila také zrušení dosavadního služebního zákona a nově chce víc než dvojnásobně zvýšit poplatky za odběr podzemní vody, což zdraží nejen vodu samotnou, ale i produkty z ní vyráběné.

Práce budoucnosti

Jedním z kontroverzních návrhů je změna definice závislé práce v zákoníku práce. Ta určuje, kdy musí člověk pracovat jako zaměstnanec a kdy může podnikat jako OSVČ.

REKLAMA

Změna je součástí novely, jež upravuje také takzvanou platformovou práci. Kritici se obávají, že firmy budou moci častěji nahrazovat zaměstnance živnostníky. Takzvaný švarcsystém totiž znamená, že člověk formálně podniká, ale ve skutečnosti pracuje jako běžný zaměstnanec. Firma tím ušetří na odvodech a pracovník přichází o veškeré zaměstnanecké výhody.

Legalizace švarcsystému?

Podle organizace PAQ Research by změna mohla fakticky legalizovat 70 až 90 procent současného švarcsystému a dotknout se 50 až 80 tisíc lidí. Ministerstvo práce v čele s Alešem Juchelkou (ANO) ale kritiku odmítá.

Tvrdí, že cílem je především zpřesnit pravidla a odstranit nejasnosti. Návrh zatím není schválený. Sněmovna ho v říjnu projednala v prvním čtení a nyní se jím zabývají výbory.

Obavy úředníků

Další takovou změnou, která v bouřlivé debatě o médiích veřejné siužby zapadla, je zrušení dosavadního služebního zákona a jeho nahrazení novým zákonem o státních zaměstnancích.

REKLAMA

Ten má podle kabinetu zjednodušit fungování úřadů a přiblížit zaměstnávání úředníků běžnému pracovnímu poměru. Kritici ale varují, že změna oslabí dosavadní ochranu úředníků před politickými zásahy.

Ministři by podle nových pravidel měli mít větší pravomoci při personálních rozhodnutích a úředníky by mohlo být jednodušší odvolávat. Zákon kritizoval také prezident Petr Pavel, který ho vetoval. Vládní většina ale veto přehlasovala. Nová pravidla platí od listopadu.

Revoluce v jídelnách

Další kontroverzní plán míří do oblasti školství. Andrej Babiš na začátku listopadu nařídil ministrům školství a zdravotnictví, aby připravili zrušení takzvaného spotřebního koše ve vyhlášce o školním stravování.

Spotřební koš určuje, jaké množství jednotlivých skupin potravin mají školní jídelny dětem během měsíce nabídnout. Sleduje například podíl zeleniny, ovoce, masa, ryb nebo luštěnin. Nová podoba spotřebního koše měla přinést zdravější a pestřejší jídelníčky. Jídelny podle něj měly začít vařit od září 2027.

Méně kvalitní strava?

Babiš nyní chce, aby závazné výživové normy nahradila pouze doporučení. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) změnu hájí tím, že stát nemá jídelnám příliš zasahovat do jejich fungování. Podle ministra pro sport Borise Šťastného (Motoristé) má stát regulovat pouze to nejnutnější.

Kritici se naopak obávají, že bez závazných pravidel bude obtížnější zajistit dětem kvalitní a vyváženou stravu. Ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková upozornila, že jídelny nemusí doporučení dodržovat. Dětský ombudsman Martin Beneš zase vládě k připravované změně zaslal výhrady.

Nejistota pro asistenty

Změny ve školství se dotýkají také podpory dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Vláda v říjnu schválila novelu školského zákona, která má změnit fungování asistentů pedagoga na základních školách a ve školních družinách.

Kabinet chce zavést systém, v němž budou asistenti více navázáni na konkrétní školy a jejich potřeby, nikoli pouze na jednotlivé žáky. Podle ministerstva má změna přinést stabilnější financování, větší flexibilitu a efektivnější využívání personálních kapacit.

Vláda zároveň mluví o odstranění neefektivních prvků inkluze. Otázkou ale zůstává, zda školy budou mít dostatek asistentů pro děti, které jejich pomoc potřebují, a zda se kvůli změně nezhorší dostupnost individuální podpory.

Dražší voda

Další změna se může promítnout přímo do peněženek lidí. Koaliční poslanec za hnutí ANO Karel Tureček navrhl v zákoně o rostlinolékařské péči zvýšení poplatku za odběr podzemní vody ze současných dvou na sedm korun za metr krychlový. Jde o zdražení o 250 procent.

Vyšší náklady mohou pocítit vodárenské společnosti i výrobci nápojů. Například společnost Kofola podle Ekonomického deníku upozorňuje, že změna může vést ke zdražování jejích výrobků. Skupina Veolia zase odhaduje, že u vodného by se zvýšení mohlo projevit přibližně jednou korunou za metr krychlový, což pro běžnou domácnost představuje zhruba 160 korun ročně.

Vláda argumentuje potřebou chránit zásoby podzemní vody a peníze chce investovat zpět do vodohospodářské infrastruktury. Návrh ještě není definitivně schválený.

Poslanecké návrhy

Pozornost si zaslouží také způsob, jakým vláda některé změny prosazuje. Místo toho, aby zákony připravovala ministerstva a předkládala je jako vládní návrhy, využívají koaliční poslanci často vlastní poslanecké návrhy.

Ty totiž nemusí procházet standardním meziresortním připomínkovým řízením, ve kterém se k nim vyjadřují ministerstva, odborníci, odbory nebo další dotčené organizace. Kabinet tak může legislativní proces urychlit, zároveň ale omezuje prostor pro odbornou kontrolu.

Tímto způsobem vláda prosazovala například nový služební zákon nebo změny zákona o střetu zájmů. Podobně postupovala i při návrhu na zvýšení poplatků za podzemní vodu.

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA