Všichni víme, jak moc lidi, kteří žijí na ulici, ohrožuje zima. Podobně rizikové jsou pro ně ale i letošní vedra. Nemají se kam schovat a jejich organismus je kvůli vysokým teplotám vystaven riziku přehřátí či dehydratace. Ve vedrech se ale také například hůř hojí otevřené rány.

Ačkoliv například pražský magistrát v kritických teplotách dočasně otevřel klimatizovaný prostor pro všechny občany bez rozdílu, sociální pracovníci se shodují, že lidé bez domova v těchto prostorách příliš vítáni nejsou. Jak těmto lidem pomáhají terénní pracovníci a jak jim můžeme ve vedrech pomoci my?

Dehydratace i popáleniny

O tom, že jsou lidé bez domova ohrožení ve vedrech podobně jako v zimě, jsme mluvili se zástupci organizací Naděje a Armády spásy. "Lidé na ulici jsou ohrožení dehydratací a navíc jsou vystaveni nebezpečnému vlivu slunce. Z toho můžou vzniknout kožní poranění a dokonce i popáleniny," potvrzuje pro Bold News Aleš Strnad, vedoucí sociálních služeb v organizaci Naděje.

Mylná je i obecná domněnka, že by ubytovací zařízení pro lidi bez domova byla přes léto úplně prázdná. Naopak.

"Co se týká ubytovacích zařízení, kapacity jsou pořád nízké. Azylových domů, které poskytují pobyt 24/7, je málo a jsou neustále plné," konstatuje Aleš Strnad.

Pracovníci neziskovek jsou proto i přes léto aktivní v terénu. "Pokud na někom vidí, že je ten člověk ve vedru na pokraji sil, poskytnou mu doprovod do nejbližšího denního centra, nebo rovnou volají záchranku,” dodává.

Horší než zima

Podle Bereniky Opletalové, pracovnice centra pro muže bez domova nad 55 let Armády spásy v pražských Malešicích, je v mnoha ohledech vedro horší než zima. "V zimě je víc možností, kde se ohřát, navíc se člověk může víc obléknout. V létě jsou naopak možnosti ochlazení dost limitované. Obzvlášť starší osoby na ulici tím trpí, protože často mají chronické nemoci nebo rány na kůži, které se v horku nehojí," říká pro Bold News Opletalová.

Také terénní pracovníci Armády spásy podle Opletalové vyhledávají ve vedrech klienty přímo v ulicích. Nabízejí jim vodu a tablety s elektrolyty, mohou jim i pomoci v případě kolapsu kvůli horku.

Podle Bereniky Opletalové bývají ve vedrech k bezdomovcům méně ohleduplní i ostatní lidé. Také v Malešicích občas prý na klienty volají policii pouze proto, že se jim nelíbí, že se lidé z ulice zdržují v parku před budovou denního a azylového centra.

Město se otevřelo

Jak lidem bez domova pomáhají ve vedrech města? Tiskový mluvčí pražského magistrátu Matěj Ludvík redakci Bold News řekl, že město poskytlo v nebezpečně horkých dnech veřejnosti chladný prostor.

"V minulých týdnech hlavní město nabídlo občanům možnost úkrytu v klimatizovaném přízemí Škodova paláce v centru Prahy. Prostory byly doplněné o barely s pitnou vodou pro osvěžení a k dispozici jsou i neplacené toalety, lavičky a židle," konstatoval pro Bold News.

Podle mluvčího byl prostor otevřen všem, tudíž i lidem bez domova. Opatření bylo v provozu jen v nejkritičtějších dnech a v případě potřeby se prý znovu obnoví.

Nejsou vítáni

Národní ředitel sociálních služeb Armády spásy Jan František Krupa ale konstatuje, že lidé bez domova jsou z chladnějších prostor automaticky vytlačováni pryč. "Pokud je na člověku bez domova zjevné, že je bez domova, tak tito lidé nejsou v klimatizovaných prostorách vítáni," říká Krupa.

"Člověk, když přebíhá z práce domů, snaží se být v horku co nejkratší dobu. Doufá, že bude co nejdřív doma, kde má třeba alespoň větrák. Ubytovny nebo azylová a denní centra, kde mohou lidé bez domova pobývat, ale zpravidla klimatizovaná nejsou,” vysvětluje dále ředitel služeb Armády spásy.

Vidí je jen v zimě

Ačkoli i podle Jana Františka Krupy města, ve kterých Armáda spásy působí, na služby pro lidi bez domova myslí, zvýšenou pozornost jim politici věnují především během zimy.

"Bohužel se někteří politici často vzbudí ve chvíli, kdy hrozí, že se bude v médiích psát o umrznutích na ulici. Pak chtějí rychle něco otevřít, aby lidi nemrzli. Hlavně ať si nikdo neukazuje prstem na ně, že někdo umrzl v jejich městě, v jejich čtvrti."

Problematiku bezdomovectví je podle Krupy třeba řešit udržitelně a dlouhodobě, nikoli jen v zimním období.

Podat lahev vody

Jak můžou obyčejní lidé lidem bez domova přes léto pomoci? Podobně jako v zimě. Armáda spásy například po celý rok provozuje projekt Nocleženka. Tak se nazývá poukaz v hodnotě sto korun, který člověku bez domova zajistí bezpečný a pohodlný nocleh. Tato služba ale podle Krupy ze strany dárců funguje zase především v zimě.

Kromě toho mají lidé také možnost darovat za 250 korun Ošetřenku, která pro lidi bez domova pokryje náklady na vyšetření u praktického lékaře. "Pomůže ale třeba i darování obyčejné lahve s vodou. A pokud se člověk bez domova třeba nachází v chladném průchodu nebo jiném chladném místě, pomůže mu, když ho odtud hned nevyženu nebo na něj hned nevolám policii. A to nic nestojí," dodává Krupa.