Češi nebudou mít v roce 2027 svého zástupce na Eurovizi. Česká televize se totiž kvůli „aktuálním úpravám rozpočtu“ rozhodla, že se do nejsledovanější nesportovní události na světě v příštím roce nezapojí. Evropská vysílací unie (EBU) k tomu uvedla, že za rozhodnutím Čechů stojí finanční tlaky, kterým tuzemská veřejnoprávní televize aktuálně čelí.

Podmínkou pro účast daného státu je přitom právě to, že země, respektive její televize, jež je členem EBU, musí zaplatit poplatky a pěveckou soutěž živě odvysílat.

Kulturní fenomén

Výše zmíněné “finanční tlaky” však nejsou jediným problémem, s nímž se ČT aktuálně potýká. V posledních letech ji trápí třeba také odliv diváků. A to především těch mladších.

Je proto namístě, aby se obětí nutných úspor stal právě pořad, který mladí rádi sledují a který u nás konečně po letech začal získávat na popularitě? Eurovize totiž není jen nějakým bizarním pořadem pro pár fanoušků, jak by se z internetových diskuzí v českém rybníčku mohlo zdát. Eurovize je jedním z největších kulturních fenoménů současnosti.

ČT přichází o Gen Z

Programový ředitel ČT Milan Fridrich si loni na podzim během konference Forum Media postěžoval, že divácká skupina ve věku 15 až 24 let snížila od roku 2027 svůj čas strávený před televizní obrazovkou o polovinu.

Zároveň ale dodal, že tato čísla automaticky neznamenají, že by mladí obsah ČT nekonzumovali. Jen ho přijímají jinými způsoby v online prostředí. A právě v tomto ohledu dává vysílání Eurovize velký smysl.

Mladé to táhne

Eurovize totiž patří k formátům, které mladé publikum dlouhodobě ve velkém oslovují. Letošní finále ve Vídni podle oficiálních údajů EBU sledovalo ve věkové skupině 15 až 24 let v průměru bezmála 55 procent diváků z celé Evropy. To je víc než čtyřnásobek běžného průměru sledovanosti televizních stanic.

Soutěž navíc už dávno není jen televizní přenos. Oficiální videa a sestřihy z Eurovize zaznamenaly mezi letošním lednem a květnem na sociálních sítích přes 2,75 miliardy zhlédnutí. Pokud tedy na Kavčích horách hledají způsoby, jak se dostat k mladému publiku, není Eurovize zrovna tím formátem, který by měli přehlížet.

A co hokej?

Pokud jsou finance skutečně tím hlavním důvodem, kvůli kterému bude Česko příští rok na nikoli už jen evropském, ale světovém prkně chybět, mohli bychom se zamyslet také nad dalšími formáty, za které televize každoročně utrácí značné množství peněz.

Jedním z nich je třeba sport. Česká televize letos v květnu odvysílala všech 64 zápasů mistrovství světa a její vysílání z této události celkově zasáhlo přes 6,1 milionu diváků. Vysílání sportovního svátku přitom bezpochyby nebylo nikterak levné. Přesto však nelze tvrdit, že by se na rotující puky koukal každý.

A je to tak v pořádku. Posláním veřejnoprávních médií je totiž distribuovat vyváženou nabídku pořadů pro všechny skupiny obyvatel. I proto mají své stálé místo v televizní nabídce ČT kromě hokeje i pořady jako Sama doma, Cesty víry, Hobby naší doby nebo Počasí v letoviscích.

Nedráždit politiky?

A pak je tu ještě jedna otázka, kterou si stojí za to položit. Jsou peníze opravdu tím jediným důvodem, proč Česko příští rok na Eurovizi neuvidíme? Soutěž totiž už dávno není jen “hudebním zážitkem”. Dlouhodobě se v ní objevují témata, jako je reprezentace LGBTQ+ lidí, otázky genderu nebo evropské kulturní identity.

A to není zrovna něco, v čem by si zástupci vládnoucí národně-konzervativní koalice zrovna libovali. Pro vedení televize tak může být jednodušší v rámci nutných úspor vyškrtnout právě tento formát, než se každoročně pouštět do něčeho, co může politiky dráždit a na co mohou politici útočit. Na takové tvrzení samozřejmě nemáme žádné důkazy. Je ale fér se ptát, jestli celý tento příběh stojí skutečně jen na financích.

Místo Česka Kanada

Češi navíc ze soutěže odcházejí v době, kdy se její řady rozrůstají. Vůbec poprvé v historii do ní vstupuje Kanadado ní vstupuje Kanada. Její veřejnoprávní společnost CBC/Radio Canada se kvůli tomu letos stala plnoprávným členem EBU.

Zatímco se tedy na Eurovizi do bulharského Burgasu chystá stát ze Severní Ameriky, tak z ní zároveň odchází země ležící přímo ve středu Evropy. Možná bychom se neměli ptát na to, kolik stojí česká účast. Měli bychom se ptát i na to, kolik může Českou televizi stát další ztráta mladých diváků. A možná i na to, proč kašleme na české umělce, kteří mohou díky soutěži svoji kariéru pozvednout na světovou úroveň, a udělat tím naší zemi jméno v zahraničí.